Ve čtvrtek přinesl deník FORUM 24 zprávu o tom, že na Olšanských hřbitovech, pod pietním místem s připomínkou obětí Pražského povstání, se nově objevila deska upomínající na padlé z řad Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaných vlasovců. Nápis v ruštině na ní sděluje: „Zde leží vojáci Ruské osvobozenecké armády, kteří padli 7. května v pouličních bojích na Pankráci v době Pražského povstání. Mezi nimi Michail Maximov (20 let) a Alexandr Učanov (26 let). Jména ostatních jsou neznámá.“ Jména autorů této pietní připomínky už ale neznámá nejsou.
V článku publikovaném 6. května se píše: „Kdo je původcem této připomínky, není zatím známo. Může to být někdo z Rusů, kteří žijí v Česku, stejně jako Češi, kteří chtějí doplnit mezery v historické paměti.“ Jak se ale obratem zjistilo, pravdou je nakonec obojí.
Pamětní nápis, který někdo neznámý v posledních dnech umístil k hrobu vlasovců na pražských Olšanských hřbitovech FOTO: Martin Frouz
FOTO: Martin Frouz
Rychlá instalace provizorní pamětní desky je dílem Eugenie Číhalové a Antona Litvina. Eugenie Číhalová je česká občanka, jejíž otec, ruský emigrant první vlny, bojoval jako důstojník v řadách Bílé armády pod generálem Wrangelem. Poté přijal nabídku československé vlády, tzv. Ruskou pomocnou akci, a našel nový domov v Praze. Jeho dcera dnes zastupuje ruskou komunitu v Radě vlády pro národnostní menšiny a je zástupkyní předsedy spolku Ruská tradice, který se zabývá zejména ruskou historií, ale také současným děním v Ruské federaci i v České republice. Dlouhodobě se věnuje aktivistickému hnutí nejenom u nás. Její celoživotní téma je ROA a navrácení paměti ohledně úlohy vlasovců při osvobozování Prahy stejně jako zachování památky na tragédii Kozáků v roce 1945, každoročně připomínané v rakouském Lienzi.
Anton Litvin je vystudovaný ekonom, ředitel spolku Kulturus, zakladatel Školy kulturní mládeže, výtvarník, herec a občanský aktivista dlouhodobě žijící v České republice. Oba se dlouhá léta angažují v mapování historie působení ROA, tzv. vlasovců, na českém území a dohledávání a identifikování dosud neznámých hrobů a neznámých padlých.
„V úterý 5. května jsme u památníku bulharských vojáků na Olšanském hřbitově umístili provizorní pamětní desku, kterou vyrobil Anton Litvin,“ řekla deníku FORUM 24 Číhalová. „Vojáci, pohřbení na tomto místě, kteří byli původně považováni za Bulhary, byli již loňského roku identifikováni badatelem a vojenským historikem Jiřím Jaklem. Na dohledávání padlých a na popisu válečných hrobů po celé ČR má také velké zásluhy Vova Pomortzeff. U tohoto konkrétního hrobu se ale dlouho čekalo na potvrzení Vojenského historického ústavu. A toto oficiální potvrzení přišlo právě 4. května 2020, téměř rok po identifikaci. Místo jejich posledního odpočinku tak bylo prohlášeno za válečný hrob. Zatím jsou zjištěna dvě jména, uvedená na desce, ale odpočívá zde celkem šestnáct vojáků ROA. Zahynuli v bojích o Pankrác a byli pohřbeni na náměstí Hrdinů. Později byly jejich ostatky přeneseny na hřbitov do Krče, ale poté musely být kvůli stavbě silnice opět vyzvednuty a přestěhovány. Nakonec nalezly místo právě zde, pod tímto památníkem a snad již napořád.“
To byl tedy důvod, proč byla zatím provizorní deska narychlo nainstalována právě v tento den, jen s komorním pietním aktem, položením květin, zapálením svící a modlitbou. Na jiném místě Olšanských hřbitovů, poblíž pravoslavného kostela, proběhla téhož dne již tradiční každoroční vzpomínka u hromadného hrobu padlých vojáků ROA.
„Vojáci ROA za nás zcela nepochybně bojovali, zatím je doloženo asi 300 či více těch, kteří v Praze během bojů padli, když byli jedinými, kteří vyslechli volání o pomoc Pražskému povstání. Ale další stovky, snad i tisíce jich zavraždili vojáci Rudé armády přímo v Praze a okolí ve dnech po 8. květnu,“ doplnila ještě Eugenie Číhalová, která tyto vraždy prohlašuje za nikdy nepotrestaný válečný zločin. „Vojáci ROA byli jedinými, kteří mohli zvrátit kolo dějin a bojem proti bolševickému režimu jej vymýtit. Nepovedlo se, ale i tak mají naši úctu, přišli Praze na pomoc v době, kdy mohli v klidu odejít za vysněnou svobodou. Alespoň tedy odpočívají ve svobodné zemi.“
Autorka je stálou spolupracovnicí redakce FORUM 24.
