Většina Rusů podporuje autoritářský Putinův režim i válku Ruska proti Ukrajině. FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Ruský systém vlády, od dob carů až po současný režim Vladimira Putina, stojí na křehkých základech vertikální moci, která rozděluje společnost, živí konflikty a vede k sebedestrukci, píše ukrajinský novinář Oleg Česlavskij na Telegramu. Podle něj tato „imperiální nemoc“, brání Rusku ve vytvoření stabilní a soudržné společnost. To způsobuje zranitelnost systému vůči vnitřním rozporům a vede k nevyhnutelnému rozpadu.
Česlavskij popisuje ruský systém jako vertikální strukturu, kde vůdce – ať už car, generální tajemník nebo prezident – funguje jako „tmel, buldozer i kněz“. Tento model nepodporuje spolupráci ani konsolidaci společnosti, ale naopak využívá konflikty k udržení moci. Vůdce záměrně rozděluje elity i občany, aby zabránil vzniku sjednocené opozice. Taková strategie ale vytváří systém, který je dlouhodobě nestabilní.
„Když zmizí vnější nepřítel, Rusové se začnou navzájem požírat,“ píše Česlavskij a odkazuje na historické příklady jako stalinské čistky, brežněvovské války aparátčíků nebo současné intriky uvnitř Putinovy FSB.
Příkladem sebedestrukce ruského režimu je nedávný spor vyvolaný propagandistickou televizní stanicí ruské pravoslavné církve „SPAS“. Tato stanice, spojená s ruskou pravoslavnou církví, odvysílala pořad o Leninově mumii a její údajné „okultní roli“ v mauzoleu. Záměrem bylo mobilizovat antikomunistickou část veřejnosti, která touží po návratu k imperiálním hodnotám. Místo toho pořad vyvolal rozruch v řadách Komunistické strany Ruské federace (KPRF), která obvinila stanici, že působí jako „zahraniční agent“.
Absurdní konflikt – kdy církevní kanál čelí obvinění ze špionáže – podle novináře názorně ukazuje, jak ruský systém škodí sám sobě. Podle Česlavského je to jakási hluboce zakořeněná „imperiální nemoc“ sahající až k dobám Ivana Hrozného. Projevuje se neschopností systému sjednotit společnost bez vnějšího nepřítele.
Česlavskij rozebírá symboliku Leninova těla v mauzoleu, které nazývá „metronomem moskevské schizofrenie“. Ruské elity se ho bojí pohřbít, protože by to mohlo znamenat ztrátu jejich vlastní identity a legitimity. Mauzoleum není jen relikvií minulosti, ale odrazem neschopnosti Ruska vyrovnat se s vlastní historií a vytvořit novou, soudržnou vizi budoucnosti. Na tomto strachu z narušení symbolů je vidět křehkost systému, který je závislý na „okovech“ moci, nikoli na skutečné jednotě.
„Stát, který je schopen se sjednotit pouze pomoci okovů, se dříve či později rozpadne pod tíhou vlastních fantomů,“ varuje Česlavskij.
Česlavskij se zaměřuje i na Putinovu rétoriku, která podle něj odhaluje cynismus a absurditu ruské mocenské mentality. Putin pochválil Rusy za to, že „vybrali“ 55 miliard rublů na válku proti Ukrajině, kterou eufemisticky označuje za „obranu“. Česlavskij to považuje za vrchol absurdity: „Multimiliardář chválí zbídačené a ubohé degeneráty za to, že nejen umírají, aby on a jeho klan zbohatli, ale jsou dokonce ochotni za to platit!“
Putin podle Česlavského manipuluje veřejností, aby se smířila s obrovskými výdaji na válku – například 100 milionů dolarů za jeden raketový úder na Ukrajinu – jako nezbytné pro „zdraví národa“.
Zarážející je podle novináře Putinova výzva západním daňovým poplatníkům, aby zkoumali, jak jejich vlády utrácejí peníze. Sám ovšem ignoruje neefektivitu ruských výdajů. Tato dvojí morálka je podle Česlavského důkazem, že Rusko překročilo hranice Orwellova „1984“ a vstoupilo do nové úrovně absurdity. Ruská propaganda normalizuje obrovské oběti – lidské i finanční – a zároveň odvádí pozornost od domácích problémů, jako je podfinancované zdravotnictví.
Jádrem ruské krize je podle Česlavského imperiální mentalita, která brání vytvoření moderního státu založeného na spolupráci a rovnováze. Místo toho systém podporuje konflikty mezi elitami i občany, což vede k neustálým vnitřním bojům. Leninovo tělo, spory mezi propagandistickými frakcemi i Putinova cynická chvála obětí války jsou jen příznaky hlubšího problému: neschopnosti Ruska překročit svou historickou závislost na autoritářské vertikále moci. Takový systém je podle Česlavského předurčen k rozpadu.
