Všichni věříme, že s omikronem končí pandemie, a z covidu se stane běžná sezonní epidemie, před kterou se opatrnější lidé chrání každý podzim očkováním jako proti chřipce. Prostě – budeme mít o nemoc navíc, každoročně na ni pár stovek či malé tisíce smolařů či zatvrzelých antivaxerů zemřou podobně jako na chřipku, a život půjde dál. Co s námi však udělá vystřízlivění z dvouletého stresu? A jak zareaguje ta část společnosti, kterou boj proti pandemickým opatřením a očkování nebývale zradikalizoval? O tom jsme hovořili s psychiatrem a sexuologem MUDr. Ondřejem Trojanem, Ph.D.

Všichni známe situaci, kdy je člověk v těžkém stresu, drží, drží, trpí, ale drží, pak stres skončí a on se sesype. Hrozí po skončení pandemie něco podobného ve společnosti?
Já bych byl optimističtější. Ten jev, že se člověk po skončení stresu zhroutí, se stává, ale není to úzus. Není to tak vždy. Když se podíváme na války – hlavně na tu druhou, protože o té první nemáme dostatek informací – tak během druhé světové války na okupovaných a válečných územích poklesl výskyt depresivních stavů. Něco jiného jsou schizofrenie, ty jsou geneticky zakotvenější a jejich výskyt se nezměnil. Ale pokud jde o deprese, tak v naší psychice existuje nějaký mechanismus, není dosud přesně jasné, jaký, který nás ve vypjatých situacích chrání. Takže depresí i sebevražd za války ubylo. Ale po skončení války se tyto jevy normalizovaly na původní hladinu.

Jaká bude podle vás situace dnes? Přibude po skončení pandemie lidí s psychickými problémy?
Nyní platí, že lidé, kteří prošli různými ústrky, omezením sociálních kontaktů, potížemi a ztrátou zaměstnání, ztrátou byznysu – znám spoustu lidí, kteří podnikali v turistickém ruchu a zkrachovali, nemusí nijak výrazně navýšit počty pacientů s vážnými problémy. Lidé jsou dnes mnohdy úzkostní, mnohdy vyčerpaní, a vesměs skoro všichni, už velmi netrpěliví. Chtějí, aby tanečky kolem viru skončily – takže nějakou lavinu psychických problémů nečekám.

A nemůže nastat opačný jev – celonárodní mejdan se zvýšenou spotřebou alkoholu a vlnou porodů devět měsíců poté jako po roce 1945?
To by bylo krásné, ale jsme na…