Až Ukrajina udeří doopravdy. Skutečné bombardování Ruska bude muset zřejmě schválit nejen Zelenskyj

KOMENTÁŘ / Ukrajina již poměrně dlouho vede svou leteckou kampaň, během níž pomocí dronů bombarduje některé cíle v Rusku. Až doposud si počínala civilizovaně a nezasahovala citlivá centra ruské infrastruktury, s výjimkou okupovaných oblastí na jihu své země, které Rusko prohlásilo za vlastní.

Hrozí ovšem minimálně dvojí riziko, které si uvědomuje jak Ukrajina, tak dodavatelé jejích zbraní. Ve chvíli, kdy sestřelený dron zasáhne průvod ruských školáků na říční promenádě, pocítí napadená země bezpochyby silnou reakci. Použití přesných západních zbraní ve srovnání s neohrabanými a nevýkonnými domácími drony tak paradoxně může dávat větší smysl. K tomu ovšem Západ nikdy nesvolí.

Ruská federace čelí relativně intenzivním útokům ukrajinských dronů, které si země vyrábí sama a za jejichž použití ručí tamní civilní rozvědka SBU, vedená dobře známým Kyrylem Budanovem. Tyto relativně nevýkonné zbraně nasadili Ukrajinci v údajné snaze přenést válku na území nepřítele a hlavně zaměstnat jeho protileteckou obranu, jež díky tomu nemůže být nasazena na Ukrajině.

Sporadické zásahy, k nimž občas dojde v Moskvě nebo na ruských vojenských základnách, dávají tušit, že ruská protivzdušná obrana není vždy účinná. I sestřelené ukrajinské zbraně ovšem mohou napáchat škody a patrně není náhoda, že se ukrajinské útoky odehrávají většinou během noci či časného rána, kdy působí minimální vedlejší škody, snad kromě uzavření civilních letišť, jež na ukrajinské údery reagují takřka se železnou pravidelností.

Dále čtěte

Ukrajina nemá se smrtí Prigožina nic společného, vzkázal prezident Zelenskyj a přidal vtip o letadlech

Ukrajina nemá s předpokládanou smrtí šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina nic společného, i když by jí mohla v jistém smyslu…

Všechny tyto okolnosti lze však změnit mávnutím pera a není pochyb o tom, že strany konfliktu si to dobře uvědomují. Německo nyní zvažuje omezení doletu svých střel Taurus s plochou dráhou letu, aby nemohly být využity k útoku na cíle mimo ukrajinské území. Západ se nadále snaží bránit riziku zavlečení do přímého konfliktu s Ruskem. Dlouhodobě projevovaná ukrajinská kázeň mu to umožňuje. Ani Zelenskyj, ani Putin ovšem nedrží palce na spouštích všech střel, které jejich země mají k dispozici.

Nehovořím o jaderném úderu, není potřeba zvažovat ani nasazení západních zbraní nad Ruskem, další krok možné vojenské eskalace může způsobit třeba i zbloudilý dron, který po sestřelení dopadne na moskevskou nemocnici či školu. Ukrajina dlouhodobě protestuje proti ničení svých civilních cílů ze strany Ruska, ale dosud nerealizovala reciproční odpověď. Snad ani nebude, i když ke zničení obytných domů či škol není potřeba na ně mířit. Stačí, když se do boje zapojí protiletecká obrana, která letící dron nad místem nežádoucího zásahu sestřelí.

Nezbývá než doufat, že všechny strany konfliktu si uvědomují, co by podobný incident mohl přinést. Jak jsem uvedl, Ukrajina si během války dosud počíná velmi ukázněně. Stejně tak i Evropa, na jejíž území tu a tam dopadnou střely či případně nad jejím územím zamíří na své cíle. Skutečný rozsah zkázy, který by zemím zúčastněným v tomto konfliktu mohl vzniknout, je ale omezen a také omezován. Je dobré si to uvědomit, a to i v situaci, kdy Západ kritizuje Ukrajinu za údajně neefektivně realizovanou protiofenzivu.