Radomil Bábek: Malí podnikatelé jsou příliš nezávislí, státu to vadí

Předseda rady Asociace podnikatelů  a manažerů Radomil Bábek hovoří o tom, v čem je nebezpečí a zbytečnost plánů Andreje Babiše na zřízení registračních pokladen. Podle něj jde o další šikanování lidí, kteří jsou příliš nezávislí na státu, a proto je potřeba je trochu „skřípnout“. Kromě toho to bude pro někoho jistě výhodný byznys.

Pane předsedo, vystupujete velice aktivně proti návrhu ministra Andreje Babiše na zavedení elektronické evidence tržeb. Jaký je podle vás celkový postoj vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL k živnostníkům a vůbec drobným podnikatelům, na nichž stojí tak zásadním způsobem ekonomický úspěch celé společnosti?

Vztah státního aparátu a potažmo vlády k živnostníkům je negativní a nepřátelský. Na projektu elektronické evidence je to zcela čitelné. EET ale není jen nějaký solitérní jev, je to konkrétní a logický důsledek celého tohoto nepřátelského přístupu. V tom postoji k podnikatelům je elektronická evidence tržeb novým nástrojem, jak realizovat tlak na malé podnikatele a živnostníky. Jinými slovy, stát, politici, jmenovitě například Andrej Babiš, nemají malé podnikatele a živnostníky rádi. Vadí jim a rádi by jim „přistřihli křídla“ svobodného podnikání. V posledních volbách mnoho  živnostníků Andreje Babiše volilo, ale teď toho litují. Měli pocit, že když je to podnikatel, tak přece bude mít rozumný postoj k podnikání. Ale to udělali velkou chybu, protože si neuvědomili, že už léta zpátky se Babiš vyjadřuje o malých podnikatelích konzistentně s despektem. Považuje je za nepotřebné. Jediné, co je podle pana Babiše nutné, je podpora velkého podnikání. Kdybych měl některé výroky Andreje Babiše o živnostnících citovat, musel bych být vulgární, a to se do médií samozřejmě nehodí.

Jaký jste měl startovací motiv, když jste se pustil do ostré kritiky elektronické evidence tržeb (EET)? Kdy jste se k tomu rozhodl?

Je to trošku paradoxní, ale ještě do 5. února tohoto roku jsem byl mírně rezervovaným příznivcem tohoto projektu. Možná proto, že jsem velkým fandou moderních technologií. To datum si pamatuji tak přesně proto, že právě 5. 2. jsme dostali v naší asociaci k připomínkování příslušný návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Pečlivě jsem si přečetl znění předkládaného zákona, důvodovou zprávu a všechny přílohy a najednou mi došlo, jak je to obludné, jak je to nesprávné, jak je to špatně všechno připraveno, a stal ze země jasný odpůrce. Mne si jako odpůrce vlastně vyrobilo MFČR svou neuvěřitelně špatnou prací.

Co konkrétně tak změnilo váš postoj k EET?

Těch důvodů je mnoho a já vyberu jen ty nejdůležitější. Hlavní je to, že elektronickou evidenci tržeb vůbec k ničemu nepotřebujeme. Finanční úřady mají i dnes všechny informace, údaje, podklady, podle kterých můžou vyhodnotit chování konkrétního podnikatele či živnostníka a elektronická evidence tržeb jim k tomu nepřinese nic nového. To znamená, že jestli dnes nechtějí nebo nekontrolují někoho, tak ho nebudou kontrolovat ani poté, kdy bude elektronická evidence tržeb. Oni totiž úředníci finančních úřadů nežijí ve vzduchoprázdnu. Žijí v konkrétních obcích, kde dobře své podnikatelé znají. Nemají jen informace, které by vyplývaly z daňových přiznání a podobně, ale vědí, kdo se jak chová, jaký má majetek, jestli ten který podnikatel či živnostník vydává účtenky nebo ne atd. To znamená, že finanční úřad dobře ví, komu ty daně spravuje, a správce daní, respektive finanční úřad může cílit své kontroly na ty, kdo jsou v nějakém podezření.

Dovolte mi jeden příklad za všechny. Andrej Babiš prohlásil, že hostinský, který podniká nepoctivě, podvádí rovnou čtyřikrát. „Poprvé, když restauratér neplatí DPH, podruhé, když platí zaměstnance hotově, neodvádí za něj sociální pojištění, potřetí, když za něj neodvede zdravotní. A počtvrté, zaměstnanci, kteří pracují načerno, často ještě berou podporu v nezaměstnanosti,“ řekl Babiš. A já se ptám: Jak to tak dobře Andrej Babiš ví? Má snad nějaké konkrétní příklady od svých úředníků z finančních úřadů? Pokud ano, pak musí ty konkrétní podvádějící podnikatele finanční úřady stíhat. Protože, pokud o tom úředníci vědí a nic nedělají, je to trestuhodné a možná i trestné.

Nicméně smyslem je jistě zvýšit kontrolu nad podnikateli.

Tu kontrolu mohou dělat dnes stejnou, jako po zavedení EET. Já myslím, že smyslem EET je jen zvýšit tlak na malé podnikatele a živnostníky, smyslem je znepříjemnit jim život. A potom samotné zavedení EET bude stát spoustu peněz, a to budou jistě zajímavé veřejné zakázky. I to může být smyslem zavedení EET.

Představuji si to tak, že každý úředník státního aparátu, který se zabývá výběrem daní, to znamená od běžného správce daní až po samotného ministra financí, se může na každé obchodování každého živnostníka podívat jednoduše po rozklepnutí v systému v počítači v reálném čase, tedy on-line. Je to tak? Pro mě je to dost děsivá představa. Takový nový Velký bratr.

Ano, Velký bratr je ten správný výraz. Elektronickou evidencí tržeb může být sbíráno neuvěřitelné množství dat a informací o chování a podnikání malých podnikatelů a živnostníků. Víte, pane redaktore, že Chorvaté se strašně divili, jak obrovské množství dat jim jejich systém sesbíral? Těch dat bylo tolik, že ještě na začátku roku 2015 neměli zpracován rok 2013. K čemu to ale má být, když už dnes každý živnostník, podnikatel, malý, střední i velký, odevzdávají daňová přiznání k dani z příjmu, všichni odevzdávají daňová přiznání, pokud jsou plátci DPH, někdo měsíčně, čtvrtletně, ročně ale všichni. To znamená, že všechny údaje Ministerstvo financí má k dispozici.

 Ale když si u nás podnikatel koupí inzerát, tak já to budu muset zanést do elektronické evidence tržeb.

Nebude se Vás to týkat, pokud ten inzerát neprodáte za hotové. EET se má týkat výhradně plateb v hotovosti. Zatím mají všechny bezhotovostní převody peněz zůstat řešeny, tak jak jsou řešeny teď. Zatím. Ale znovu opakuji, že finanční úřady mají dnes údaje a podklady, podle kterých musí vyhodnotit chování konkrétního podnikatele nebo živnostníka.

Z toho vyplývá, že všechny peníze, které budou vydány za provoz, budou vyplaceny zbytečně. Potom je důležité říct, že elektronická evidence má vysoký korupční potenciál. Když vyhodnotíte elektronickou evidenci tržeb, její zavedení a provoz, podle metodiky hodnocení korupčního potenciálu a výše korupčních rizik, tak vám vyjde, že jen při zavádění je asi osm až deset výrazných korupčních rizik. Ale opravdu výrazných. Takže korupční potenciál celého procesu je obrovský.

 Můžete uvést příklad toho korupčního rizika?

Jedním z nejvýraznějších korupčních rizik je, jestliže je veřejná zakázka, a zavedení EET bude veřejnou zakázkou, zbytečná nebo nikoli nezbytná. A to je přesně EET – velmi pravděpodobně zcela zbytečná, jistě však nikoli nezbytná. Zavedení EET má stát asi 350 milionů, podnikatelé budou muset investovat další asi  3 miliardy. A jen ta zakázka od státu, tedy těch 350 milionů, je velmi zajímavá. Bude se soutěžit nebo už je předem vybráno, kdo to bude inkasovat? Je vůbec stát schopen takovou IT zakázku zvládnout? Zatím nezvládl bez předražení či velkých ztrát ani jednu. Stačí se podívat do zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu. Jestliže je veřejná zakázka ukazuje zbytečná, nebo ne dostatečně potřebná, je jedno z největších korupčních rizik.

Dalším velkým korupčním rizikem je, když plánovaná zakázka není náležitě ekonomicky posouzena a odůvodněna. V případě elektronické evidence tržeb Ministerstvo financí uvádí v důvodové zprávě jenom odhady. I ve svých přílohách k zákonu Ministerstvo financí píše větu, která vypadá, jako kdyby si ji někdo vymyslel. Pod každou tabulkou s čísly má Ministerstvo financí větu, cituji: Jedná se o hrubé odhady podle údajů z roku 2012. Takto Ministerstvo financí dokládá a argumentuje zákon, který má zasáhnout 600 000 živnostníků a podnikatelů. Chce vydat 350 milionů na zavedení a 250 milionů ročně na provoz, rozcházejí se údaje ČSÚ a NKÚ? To je přece velmi podezřelé. To naznačuje účelovou snahu zavést EET. A to je nebezpečné, to je zjevné korupční riziko.

 Kolik bude běžného živnostníka stát zavedení elektronické evidence?

Elektronická evidence tržeb, když to bude hodně levné, bude každého podnikatele stát kolem 5000 Kč. Musí si koupit nějaké zařízení, jako je tablet, telefon, počítač, nebo něco takového. Potom si bude muset pořídit nějaký software, který bude komunikovat s centrálním systémem. Pak tiskárnu, protože málokdo má tiskárnu, která bude schopna tisknout to, co po něm bude chtít elektronická evidence tržeb. A taky si musí pořídit velmi kvalitní připojení. Připojení, takové to domácí, za pět stovek, na to nebude stačit, protože padá, má příliš vysokou agregaci atd. Takže i kdyby to bylo jenom 5 000 Kč, pak 600 000 živnostníků a podnikatelů krát 5 tisíc jsou 3 miliardy. A o ty se hraje.

Jistě se už našla řada softwarových firem či poskytovatelů připojení, kteří říkají, že to či ono dají živnostníkovi zadarmo. Zadarmo? To asi bude znamenat, že očekávají jiný příjem, protože zadarmo ani kuře nehrabe.

Kdo bude příjemcem těch velkých peněz z veřejných prostředků?

Já to samozřejmě nevím konkrétně. Ale asi se jedná o velké softwarové firmy, budou to různí poskytovatelé připojení, mobilní telefonie a podobně.

Vy jste upozorňoval na to, že elektronickou evidenci nelze zcela zjednodušit na pojem elektronické pokladny. Tak se to někdy zjednodušuje v médiích. Mohl byste to vysvětlit?

Elektronická pokladna je jakýsi offline terminál, to znamená, že není připojená na nějaký centrální, státem zřizovaný systém. Ta elektronická pokladna si žije vlastním životem a do ní se ukládají všechny údaje, a když přijde FÚ na kontrolu, tak ve fiskální paměti pokladny najde kontrolor všechny údaje o prodejích.

Elektronická evidence tržeb je online se síťováním všech poplatníka. Je to okamžité a permanentní sledování všeho, co podnikatel či živnostník udělá. Asi tak, jako by nám všem dali kamery do bytů, protože narůstá počet domácího násilí.

 Proč vznikla vaše Asociace podnikatelů a manažerů?

Získali jsme silný a neodbytný pocit, že se zhoršuje svoboda podnikání. Uvažovali jsme, jestli máme jenom nadávat po hospodách a kavárnách, nebo jestli zkusit s tím něco dělat. Naše asociace má dva základní strategické cíle. Prvním je ochrana dobrého jména podnikatelů a podnikání. Druhým cílem zlepšování a návrat podnikatelské svobody. Chceme, aby stát respektoval podnikatele a živnostníky, a vyjadřujeme to slovy „stát je tady pro nás, ne my pro něj“.

 Proč máte pocit, že se ohledně podnikání postupně utahují šrouby?

Utahování šroubů není pocit, to je fakt. Když se podíváme zpátky několik let, zjistíme, kolik nejrůznějších nových vyhlášek, zákonů, příkazů, omezení na podnikatele živnostníky dopadlo. Více výkazů, hlášení, omezení, zákazů a povinností. Méně výdělků, práv a samostatného rozhodování. V podstatě nic jiného než snižování svobody podnikání a zhoršování podmínek podnikání se v minulých letech neděje. I změnu názvu vlastní společnosti vám musí potvrdit notář. Samozřejmě za nemalé peníze. Za všechno chce stát zaplatit, ačkoliv na to vybírá od nás poplatníků daně. Vůbec nejhorším projevem toho zhoršujícího se vztahu státu k podnikání je chování politiků a vysokých úředníků. Jistě ne všech, ale minimálně mnoha a mnoha a těch, kteří jsou dnes u moci.

 Chovala se pravice k podnikatelům nějak zásadně jinak?

Řekl bych, že v nějaké trochu dávnější minulosti ano, ale pokud se mě ptáte na vládu předchozí, tak ne. Nebylo to tak hrozné jako teď, ale nepociťovali jsme žádné zlepšení.

 Postoj současné vlády cítíte opět jako jaksi pro podnikání nepříliš příznivý? Co vlastně představitelům státu a vlády vadí na živnostnících a podnikatelích, kteří jsou ve skutečnosti zdrojem společenského bohatství?

To je skutečně zvláštní, protože víme, že na těch malých a středních stojí ekonomika, zaměstnávají více než šedesát procent všech zaměstnanců a tak dále. Tuto otázku jsme si položili s přáteli a vychází nám z toho jediné, totiž jakýsi sociologicko-politologický vhled do problému a myšlení politiků. Domníváme se, že je to takto: pro levicové a populistické politiky je nesmírně důležité mít vliv na společnost, mít voliče, kteří na nich budou závislí. Když nejsou voliči závislí na státu, tak nevolí levicové a populistické politiky. Ve společnosti existuje segment, který je nezávislý z podstaty věci, a to jsou živnostníci a malí a střední podnikatelé. Tito lidé mají bytostnou potřebu nezávislosti, a proto podnikají. Nechtějí, aby jim někdo říkal, co mají dělat. Chtějí si věci dělat po svém, nechtějí nic od nikoho dostávat. Raději budou mít málo, ale to, co si vydělali. Jsou neorganizovatelní a neorganizovaní, jsou nelobbovatelní a nedají se koupit. Nekoupíte je za sociální dávky, přídavky, příspěvky, dotace. O to nestojí. Chtějí jenom, aby je stát nechal v klidu podnikat a žít. Radši málo, ale svoje. A právě proto, že jsou malí podnikatelé a živnostníci takoví, jdou levicovým a populistickým politikům, ale i odborářským bossům, strašně na nervy. Je zřejmé, že to je segment společnosti, který uniká levicovým a populistickým politikům z jejich dosahu. Tak se rozhodli nás trochu skřípnout.

To bude asi dost lidí…

V České republice je jich asi milion dvě stě tisíc. Tím je řečeno vše. Když si uvědomíte, že zaměstnanců je u nás méně než čtyři miliony a z toho ještě mnoho set tisíc jsou ti živnostníci a podnikatelé, protože se zaměstnávají ve svých firmách. I já jsem zaměstnancem své vlastní firmy, protože  je to praktické. A takto to má mnoho set živnostníků a podnikatelů. Jinými slovy, když si srovnáte tyto dvě skupiny, tak najednou ta váha a síla skupiny nezávislých znamená, že tito malí podnikatelé a živnostníci jsou pro určitou skupinu politiků a vysokých úředníků nebezpeční. Protože nejsou závislí na státu. A stát, tito politici a úředníci, dělá všechno pro to, aby to těm živnostníkům pokud možno co nejvíce ztížil. Aby je udělal méně nezávislými, aby museli více vykazovat, aby museli více vyplňovat další a další papíry. A aby byli pod větším tlakem a kontrolou, aby jim méně zůstávalo a více odevzdávali státu. A elektronická evidence tržeb je přímým důsledkem tohoto postoje.

Radomil Bábek se věnuje analýzám podnikatelského sektoru v ČR. Blíže ZDE.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner