Veškerá opatření na pomoc podnikatelům v době boje s koronavirem vláda prezentovala jinak, než jaká ve skutečnosti byla. „Vydávala je div ne za zlato, které se nám snáší z nebe, potom si ten podnikatel nebo živnostník přečetl příslušné podmínky – pakliže je úřady vůbec včas oznámily –, a zjistil, že na to buď nedosáhne, nebo že je daná možnost spojená s rizikem spousty restriktivních či ostrakizujících opatření,“ shrnuje pro deník FORUM 24 předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek a jmenuje jednu vládní fabulaci za druhou.
Potíže se státní pomocí byly v podnikání na každém kroku. Například podnikatel, který má malé s. r. o. a zaměstnává sám sebe, na sebe nedostal peníze. Nebo lidé, kteří si šli rychle někam přivydělat a pracovali na dohodu o provedení práce (DPP), nedostali peníze, protože si přece vydělali jinde, potvrzuje Bábek zkušenost mnohých podnikatelů a živnostníků.
Když vláda vyhlašovala půjčky, vypadalo to, jako by byly peníze připravené a k dispozici pomalu každému. Bábek potvrzuje, že v podobné situaci jako liberecký hoteliér Lukáš Pytloun, jehož vyjádření jsme publikovali zde a který na půjčku nedosáhl, se ocitly i tisíce dalších podnikatelů a živnostníků. Bábek s tím má i osobní zkušenost. „Jedna z mých firem paradoxně nedostala žádnou z těch půjček Covid, tedy žádné ručení státu nebo uhrazené úroky či co to všechno nabízeli, a namísto toho jsme dostali komerční půjčku od banky – což je ale přeci zvrácenost.“
Závažných rozporů mezi přislíbenou a skutečnou podobou pomoci Bábek zaznamenal víc. „Na první pohled při prezentování se všechno jevilo jako krásné, až by člověk žasl nad tím, co všechno pro nás vláda připravila. Ale ve skutečnosti byly všechny podmínky postaveny tak, aby co nejvíce žadatelů vyloučily a vláda nemusela ty peníze vyplácet,“ popisuje. Jako typický příklad uvádí kompenzační bonus, či takzvaný Bonus 25. „Když s tím vylezli poprvé, člověk se až zhrozil, s jakými podmínkami to bylo svázané, protože bylo zjevné, že z těch přibližně 800 000 lidí, kteří by o to mohli žádat, to vyjde možná na 10 000,“ vzpomíná s tím, že stanovená kritéria vylučovala téměř každého. Podnikatelské odbory se proti tomu tvrdě postavily a podařilo se jim věc změnit. Přesto ale byly podmínky nastavené tak, že lidé, kteří dostali „pětadvacítku“, dnes podléhají tvrdým kontrolám kde čeho, což ukazuje na snahu Finanční správy dostat peníze zpátky.
Pomoc podnikatelům, nebo skrytá podpora v nezaměstnanosti?
Jako další příklad klamavého zdání Bábek jmenuje program Antivirus, který vláda prezentovala jako pomoc podnikům – zaměstnavatelům. Ve skutečnosti se ale jedná o jakousi skrytou podporu v nezaměstnanosti. „Jsou to peníze určené zaměstnancům, kteří zůstávají doma a nepracují. To je samo o sobě v pořádku, je ale třeba jasně říci, že nejde o peníze podnikatelům, ale jejich zaměstnancům. Je to jakási kvazi nezaměstnanost, kterou kritizuje mimo jiné i Hospodářská komora.“
Bábek v souvislosti s Antivirem poukazuje na byrokracii a šikanu. „Když už bylo vyplaceno, nastoupil velmi razantně Úřad práce, který podnikatele a živnostníky podroboval přísným kontrolám. Dokladů, které musí příjemce Antiviru předložit, je seznam asi na 15 řádků,“ upřesňuje s tím, že úřady kontrolují i věci bez přímé souvislosti a procházejí různé pracovní smlouvy. Zaznamenal, že na kontroly chodí i lidé z Inspektorátu práce, kteří se lépe než úředníci z Úřadu práce vyznají v zákoníku práce a tvrdě kontrolují i sebemenší maličkosti. „Přitom účelově vytvářejí takovou situaci, aby firmy musely vyplacené peníze vracet,“ dosvědčuje Bábek zkušenost mnohých podnikatelů a živnostníků. Stačí například jen to, že firma poslala odvody den poté, kdy dostala prostředky z programu Antivirus, pročež jim je vzápětí sebrali. „Navenek se to všechno tváří jako něco bohulibého a vstřícného, ve skutečnosti to ale nám podnikatelům a živnostníkům strašně přidělává práci a nejhorší je, že je to pro nás v podstatě rizikový faktor. To je přístup vlády k nám, to je ta ‚pomoc‘. A to platí o kterémkoli z těch opatření.“
Podmínky byly tvrdé, složité, často nesplnitelné
Bábek připomíná, jak vláda podnikatele v médiích nabádala, aby si nabízené peníze vzali, ale následně její aparát o 180 stupňů otočil. Podmínky byly tak složité a bylo jich tolik, že udělat chybu bylo snadné. „Podnikatel si v dobré víře vzal úvěr Antivirus, aby nemusel vyházet lidi, a prásk – všechno musí vrátit,“ popisuje aktuální častý důvod stresu v podnikání. Důvodem ke zklamání byly i půjčky Covid, o nichž vláda tvrdila, že na ně bude k dispozici 500 miliard, ale zpětně se ukázalo, že byla vyčerpána snad jen jedna miliarda. I proto se efekt „nalití“ peněz do podnikatelského prostředí projevil jen minimálně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo, že podpoří podnikatele a živnostníky v jejich silné nákladové položce – nájmech. Výsledkem byl dotační titul „Covid Nájem“, jehož podmínky ovšem ukazovaly na to, že byl připraven primárně pro velké pronajímatele a případně i nájemce typu obchodních center, velké obchodní řetězce apod. „Ten program vláda připravovala spolu se Svazem průmyslu a ‚Asociací obchodních center‘, která ovšem v Česku neexistuje,“ krčí rameny předseda Podnikatelských odborů a klade si řečnickou otázku, jak asi zmíněný dotační titul mohl vypadat. „Horní hranice toho příjmu měla být 20 milionů – na tři měsíce nájmu! – to není zrovna pro kadeřnice, kosmetičky ani jiné malé či střední provozovny, u nichž se vláda dušovala, jak je má na zřeteli,“ kritizuje. Koncepci příspěvků na nájemné Bábkovo sdružení důsledně připomínkovalo, ale vláda reagovala jen kosmetickými úpravami, z nichž jedna byla ta, že horní hranici snížila na 10 milionů.
Podfuk
Bábek vyčísluje, že v Covidu Nájem mělo být alokováno 4 až 5 miliard korun. Připomíná původně avizovaný plán, podle něhož vláda předpokládala, že uvedené miliardy bude čerpat zhruba 200 000 podnikatelů. Z předběžných výsledků, které byly k dispozici někdy koncem července, ovšem vyplynulo, že tou dobou měli asi 1500 kladně vyřízených žádostí. To byl z předpokládaného počtu subjektů jen zlomek, přičemž vyčerpána byla už více než miliarda. Jen to potvrdilo Bábkovo podezření, že předmětný program byl určen v podstatě jen pro ty největší.
„Oni samozřejmě prezentují, že tu dostala prostředky nějaká kadeřnice, tu jedna kosmetička, je ale zjevné, že i kdyby to bylo 1000 kosmetiček, nemohly by vyčerpat miliardu. Covid Nájem je příkladem toho, jak podvodně se tato vláda chová, jak skrytě připravuje různé nástroje a peníze pro někoho, ale přitom předstírá, že jsou určené pro někoho jiného. Dělá, že je to pro ty malé a střední, ale přitom to připraví jen pro ty největší. Není to nic jiného než podfuk a Covid Nájem je toho typickým příladem. To se Havlíček tedy vytáhl!“ uzavírá předseda Podnikatelských odborů.
