Babí Jar: Jak ruské rakety ničí v Kyjevě paměť holokaustu

Památník dětí zavražděných německými nacisty v kyjevském Babím Jaru (wikimedia commons (kievvlast))

Památník dětí zavražděných německými nacisty v kyjevském Babím Jaru | FOTO: wikimedia commons (kievvlast)

V úterý se Ukrajinou nesly zvěsti, že se Rusové pokusí přerušit televizní vysílání, aby mohli šířit dezinformace o kapitulaci ukrajinského vedení. Podle všeho právě proto dopadlo odpoledne na v kyjevskou čtvrť Dorohožyči několik raket. Cílem měla být kyjevská televizní věž. Oběťmi tohoto ostřelování se stalo dalších pět civilistů. Tyto konkrétní ruské rakety však nabyly navýsost symbolického významu. Vše se totiž odehrálo v Babím Jaru, na území památníku obětí holokaustu.    

Jako tzv. Kurenivská tragédie se do dějin Kyjeva zapsal 13. březen 1961, kdy se protrhla umělá hráz, zadržující v Babím Jaru několik milionů kubických metrů kalu a bahna, které jako lavina smetly celou jednu obytnou čtvrť. Sovětské vedení až za týden ohlásilo oficiální počet obětí – 146. Tomuto číslu v Kyjevě nikdo nevěřil, očití svědkové trvali na tom, že při tragédii na Kurenivce zahynuly tisíce lidí.

Andrej Zubov na Masarykově univerzitě v Brně (2014) (ČTK (Václav Šálek))

Také tato tragédie před šedesáti lety měla obrovský symbolický význam. Babí Jar je místo, kde nacisté za druhé světové války po obsazení Kyjeva v roce 1941 hromadně popravili desítky tisíc Židů. Jen během dvou dnů 29. a 30. září 1941 bylo v této roklině popraveno více než 33 tisíc místních obyvatel. Po skončení války, kdy byla v Sovětském svazu pod Stalinovým vedením rozpoutána antisemitská kampaň (oficiálně jako kampaň proti „kosmopolitům“), nebylo jakékoliv výrazné uctění památky židovských obětí vůbec možné.

Později byl v Babím Jaru vybudován park a sportovní stadion. Část území byla dokonce vyhrazena pro odpad z nedaleké Petrovské cihelny. Právě tento odpad se po několik let shromažďoval v Babím Jaru a v březnu 1961 zabil nejspíše desítky obyvatel kyjevské čtvrti Kurenivka.

Banner Nová Orientace

Reakce společnosti byla pečlivě zdokumentována příslušníky KGB, kteří zavedli rozsáhlý systém odposlechu místních obyvatel a kontrolovali i jejich korespondenci. Kyjevští Židé měli tehdy jasný postoj: tragédie na Kurenivce se odehrála proto, že sovětské vedení svým počínáním zneuctilo památku obětí holokaustu. Městem se šířilo heslo: „Mrtví se mstí.“ Když se po několika dnech na místo tragédie dostavil kyjevský starosta, z davu lidí znělo: „Chováte se jako fašisté.“ Kurenivská tragédie z roku 1961, spojená s Babím Jarem, se stala jednou z mnoha temných stránek sovětské historie Kyjeva.

Na konci šedesátých let byla nedaleko Babího Jaru postavena nová kyjevská televizní věž, která se v úterý stala terčem útoku ruských okupantů. Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 se v Babím Jaru objevily nové symbolické památníky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (ČTK/AP/Uncredited)

Posledních několik let pak probíhaly tahanice ohledně projektu na vybudování velkého memoriálního komplexu. Do tendru se totiž zapojili ruští oligarchové, kteří plánovali v Babím Jaru zřídit velké multimediální středisko paměti. To se však setkalo s odporem ukrajinské veřejnosti, historiků a místní židovské komunity, poněvadž ti všichni preferovali, aby si pietní místo uchovalo svůj klid a jednoduchost. Zdá se, že i tento spor definitivně rozhodla ruská invaze na Ukrajinu.

Jak už bylo na začátku zmíněno, v úterý odpoledne dopadly na Babí Jar, nejvýznamnější místo paměti holokaustu na celé Ukrajině, ruské rakety. Zemřelo pět civilistů. Rusové, kteří zahájili ofenzívu s absurdním odůvodněním, že provádí „denacifikaci“ Ukrajiny, nejen že spáchali další válečný zločin na nevinných lidech, ale zneuctili též památku nacisty zavražděných ukrajinských Židů.

Stejně jako v roce 1961 znělo Kyjevem odsouzení sovětské moci pod heslem „fašisti“, nyní zní v kyjevských ulicích na adresu ruských okupantů neméně opovržlivé „nacisti“. Navíc v čele svobodné a bojující Ukrajiny dnes stojí prezident, který sám má židovské kořeny a jehož příbuzenstvo bylo pro svůj původ nacisty vražděno.

Ruský car Ivan Hrozný se synem Ivanem, jehož v hněvu smrtelně zranil, na olejomalbě Ilji Repina (1885) (Tretyakov Gallery Moscow (volné dílo))

Vlastně se nám na tom všem jasně ukazuje i více než symbolický rozdíl v paměti o druhé světové válce, jak ji známe z Ruska a Evropy. Zatímco každoročně v květnu zní Evropou heslo „Nikdy více!“, Ruskem zní naopak v podstatě výhružný pokřik: „Můžeme zopakovat!“ Vskutku dnes Rusové opakují na Ukrajině starý smutný příběh. Putinovo Rusko rozpoutalo největší válku v Evropě po skončení běsnění nacistického Německa.

Kyjev, Charkov a další města Ukrajiny jsou nyní bombardována stejně jako za druhé světové války. A Babí Jar, místo hrozivého zločinu nacistů i židovské paměti, má od tohoto týdne své nové oběti – tentokrát nikoliv německé, ale ruské agrese.

Mgr. Radomyr Mokryk, Ph.D. je ukrajinský slavista a kulturolog působící v České republice. Přednáší v Ústavu východoevropských studií FF UK, kde se věnuje především ukrajinským intelektuálním a kulturním dějinám 19. a 20. století.

Aktuálně se autor nachází v západoukrajinském Lvově a je připraven jej společně s ukrajinskou armádou a teritoriální obranou hájit před ruskou válečnou agresí.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]