Fraška kolem sestavování vlády nemá konce. Premiér Babiš po schůzce v Lánech znovu bezskrupulózně otočil. Pohaněl vlastní klub za odmítnutí Okamury a zkritizoval ministry za podporu zásahu v Sýrii, který sám označil za nevyhnutelný. Řídí se jediným instinktem: udržet se v čele vlády za každou cenu, ačkoli si to už většina lidí nepřeje.
[ctete postid=“192733″ title=“Mezi Zemanem a Babišem to skřípe. Hrad s pádem dohody s Okamurou nepočítal“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/04/Babiš-Zeman-večeře-385×230.jpg“ excerpt=“Vztahy mezi Hradem a hnutím ANO povážlivě zaskřípaly. Prezident Zeman zjevně “ permalink=“http://forum24.cz/mezi-zemanem-a-babisem-to-skripe-hrad-s-padem-dohody-s-okamurou-nepocital/“]192733[/ctete]
Premiér v demisi znovu přesvědčuje, že není politikem. Tím méně politikem pevných názorů a věrohodných slibů. Nedrží slovo dané před hodinou a tváří se ještě, že je to vina těch ostatních. Při pohledu na jeho kličkování a názorové veletoče se nelze divit, že se už jeho půl roku trvající neschopnost zajistit důvěru vládě začíná zajídat většině veřejnosti.
Podle aktuálního průzkumu agentury Median si téměř dvě třetiny lidí (61 procent) myslí, že by měl prezident pověřit vyjednáváním o vládě někoho jiného. Opačného názoru je jen 36 procent respondentů. Proti Babišově dalšímu angažmá v čele vlády se vyslovují voliči většiny stran, nepřekvapivě s výjimkou hnutí ANO. Výrazně proti jsou sympatizanti středopravicových stran a Pirátů, ale i dvě třetiny voličů SPD a polovina elektorátu KSČM.
Jsem naštvaný na klub
Dalo se očekávat, že rozhovor premiéra v demisi s prezidentem nebude procházkou růžovým sadem. Zeman mu jistě vyčetl, že nedodržel slovo a rychle opustil jím doporučenou podporu menšinové vlády tolerované komunisty a SPD. Ani jej o tomto nečekaném saltu včas neinformoval. Tím prezidenta zesměšnil, když tuto variantu ještě týž den v médiích podporoval a vylučoval návrat k jednání s ČSSD.
„Jsem trošku naštvaný na klub, protože až na tom výboru jsme zaznamenali výroky do médií, že s tím mají poslanci zásadní problém,“ vyviňoval se Andrej Babiš po schůzce v Lánech, proč širší vedení hnutí ANO odmítlo jednat s SPD.
Tato legenda je ovšem krajně nepravděpodobná. Signály o nejednotných postojích poslanců, ministrů i významných komunálních politiků hnutí ANO proudily do médií, včetně novin Agrofertu, už dlouho předtím. Už delší dobu měl premiér signály z regionů, že se mu v takovém případě mohou rozpadnout některé komunální kandidátky před podzimními volbami.
Nechce se věřit, že by si šéf hnutí ANO a jeho tým počínali natolik neprofesionálně, že by si ničeho nevšimli. Náhlé „procitnutí“ v této věci je jen další lež šířená poté, co se jednání neplánovaně zadrhávají, a kdy je Babiš nucen vysvětlovat, proč se vrací ke stolu s ČSSD, kterou předtím obvinil z krachu jednání.
Mimochodem vůbec není jisté, jestli se v atmosféře rostoucí nedůvěry dokážou hnutí ANO a ČSSD dohodnout. Dnes už nemůže stačit jen nabídka ministerstva vnitra. Sociální demokracie není jednotná a bude jistě trvat na tom, aby premiér garantoval, že po vyslovení důvěry nebude obcházena hlasovací koalicí s SPD.
Proto z jejího nitra zaznívají radikální názory, že by mělo dojít k převolbě vedení orgánů sněmovny, včetně odvolání Okamury z postu jejího místopředsedy. Ustojí Babiš tento požadavek před prezidentem Zemanem, který má k radikálnímu populistovi nejblíže ze všech předsedů parlamentních stran? Těžko.
Syrský obrat
Nejvarovnějším signálem vyslaným po lánské schůzce je ovšem obrat Andreje Babiše k leteckému zásahu spojenců v Sýrii, jakožto výstražné lekce za použití chemických zbraní v Dúmě, které přineslo sedmdesát obětí. Doba, kdy opakované porušování mezinárodních závazků Asadovým režimem v desítkách podobných prokázaných případů toleroval kritizovaný prezident Obama, je zkrátka pryč.
Je nutné předeslat, že tento zásah podpořily všechny členské státy NATO, včetně zemí Visegrádu, a tradiční spojenec České republiky na Blízkém východě Izrael. Důvody útoku proti chemické průmyslové infrastruktuře tak byly jistě velmi pádné a lze si jen stěží představit, že by Česká republika jako jediný člen aliance stála stranou.
Nejde přitom jen o používání zakázaných chemických zbraní, ale i o signál Rusku, že jeho globální vliv a aktivity na Blízkém východě mají své meze. A aby se nevyzpytatelný Asadův spojenec Írán nestal regionálním hegemonem, což nepochybně není v zájmu především Izraele.
Úlitba straně války
Nelze se divit poprasku vyvolanému v proruské frontě, šířící hoaxy o hrozbě vyvolání jaderné války. Představitel stalinistického křídla KSČM Josef Skála už Babiše varoval, že komunisté nemusí jeho vládu podpořit.
„Je to už třetí úlitba straně války, kterou pan premiér a ministři ANO udělali. Lidé jako já a celé vedení KSČM jsme bombardováni členy a i lidmi ze širší levicové vlastenecké veřejnosti, jak dlouho můžeme něco takového tolerovat,“ prohlásil v televizi Prima. Zásah spojenců považuje za „agresi“. Podobně však hovořil i nový místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna, jehož názory se od takového Okamury příliš neliší.
Komunisté budou požadovat, aby byla účast České republiky ve spojeneckých aktivitách podmíněna souhlasem Rady bezpečnosti OSN. Totéž chce Zeman, který Babišovi vyčinil, že jeho první reakce na zásah proti Asadovi byla „krátkozraká“, a označil jej za „kovbojskou akci“. Jestliže se prezident i v takto zásadních politických rozhodnutích staví na stranu Ruska proti spojencům v NATO, nelze mu věřit ani jeho proizraelské cítění. Jen tehdy, když se mu to hodí.
Neprezentovali stanovisko vlády
Co na to Babiš, který zásah zpočátku „krátkozrace“ bezvýhradně podpořil jako nevyhnutelný a odsoudil chemické útoky proti civilnímu obyvatelstvu jako nepřijatelné? Po jednání se Zemanem zkritizoval svoje ministry Martina Stropnického a Karlu Šlechtovou.
[ctete postid=“191733″ title=“Pelikán rezignuje kvůli neshodám s většinou ANO. Babiš ho nepodržel“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/04/Pelikán-Babiš-385×230.jpeg“ excerpt=“Ministr spravedlnosti Robert Pelikán oznámil, že odchází z vlády a končí v politice. “ permalink=“http://forum24.cz/pelikan-rezignuje-kvuli-neshodam-s-vetsinou-ano-babis-ho-nepodrzel/“]191733[/ctete]
„Problém je asi v tom, že naši dva ministři soupeřili v prohlášení, pořádali konference,“ prohlásil s tím, že „to nebylo jednotné stanovisko vlády“. Útok prý nic nepřinesl a i když jsme členy NATO, bylo by náhle i podle něj lepší, kdyby takové akce odsouhlasila Rada bezpečnosti OSN.
Co by plány Zemana a KSČM znamenaly v praxi? Rada bezpečnosti je zablokovaná vety Ruska a Číny, což by ve svém důsledku po třiceti letech od pádu komunismu znamenalo fatální obrat v zahraniční orientaci naší země. Vrátila by nás do geopolitické sféry Východu, kde se mocenské kulisy a strategické uvažování příliš nezměnily.
Horký brambor
Babiš se chce horkého bramboru evidentně zbavit. Vnímá složitost dohadování s hlavou státu, všeobecně považovanou za Putinovu hlásnou troubu. „V rámci vyjednávání resort zahraničních věcí nabízíme ČSSD,“ oznámil s tím, že gesci zahraniční politiky nepotřebuje.
Po Pelikánovi tak kvůli snazšímu vyjednávání podpory pro vládu potopil dalšího populárního ministra Stropnického, i když si oba za svoje výkony v posledních čtyřech letech a servilní lokajství příliš lítosti nezaslouží. Věděli dobře, do čeho jdou. Premiér tím dává současně najevo, že jeho chvilková „prozápadní“ orientace byla jen póza, kterou je kvůli udržení moci za každou cenu ochoten pragmaticky hodit přes palubu. I se Stropnickým.