Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) a premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Do ministra zahraničí a šéfa Motoristů Petra Macinky zřejmě kolem jeho cesty na Ukrajinu vjel nějaký duch Majdanu a vyjádřil se nelichotivě o zdejších fanoušcích Ruska. Nemusí je hledat daleko. Ve vládě má Andrej Babiš kromě Motoristů i ministry nominované formálně za SPD, i když panují pochybnosti, jestli si je nevybral sám.
Europoslankyně Danuše Nerudová si to na CNN Prima News užila a europoslance Ivana Davida (SPD) se zjevným potěšením poněkud poškádlila.
Danuše Nerudová: „Jeden velký cirkus. Pan europoslanec zpochybňuje legitimně zvolenou vládu na Ukrajině. Já bych ráda připomněla slova ministra zahraničí, který říkal, že asi 98 procent občanů České republiky jsou proti Rusku a zbytek, ti, co jsou proruští, tak jsou pošuci. Takže já bych se ráda zeptala pana europoslance, jestli se cítí pošukem, když zpochybňuje legitimitu vlády na Ukrajině.“
Ivan David: „To jsou prostě výrazy, se kterými se běžně u diplomatů nesetkáváme, je to takové zvláštní.“
Moderátorka: „Dobrá, co s tím hodláte dělat? Protože to jsou slova Petra Macinky, ministra zahraničí.“
Ivan David: „No já jsem řekl, že po jeho návratu nepochybně dojde k diskusi.“
Poprvé jsem se v debatě oponenta zeptala, zda se cítí být pošukem. Pan europoslanec David zřejmě neslyšel slova jeho ministra Macinky, že kdo podporuje Rusko, tak je pošuk. Ať si to pánové vyřídí mezi sebou. pic.twitter.com/GJXHvG6lP6
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) January 10, 2026
V každém případě má oddíl Tomia Okamury 15 mandátů a Babiš je potřebuje, aby jeho vláda dostala důvěru. ANO má jen 80 mandátů a nesmí mu tak okamurovci nebo Motoristé (13 mandátů) vypadnout, jinak se většinově vládnout nebude. Celý ten podnik připomíná tři tyčky, z kterých se dá postavit stavbička připomínající pyramidu, ale jak jedna tyčka vypadne, celé to spadne. A teď mu šéf jedné strany označí příslušníky té druhé za de facto pomatené. Tu „diskusi“ ve vládě by měl někdo tajně nahrát, abychom se pobavili.
Jistě jsou tady ještě pevnější pouta, která hrají větší roli než názor na nějakou válku na Ukrajině, možnost větší války v Evropě a roli fašistického a zločinného ruského režimu a další drobnůstky. Babiš a Okamura se potřebují kvůli imunitě před trestním stíháním, a to už je důvod k neutuchajícímu bratrství. Až si to hoši odhlasují, dá se čekat další zábavný vývoj.
Zatím se nezdá, že by se některá z opozičních stran hodlala obětovat a jít s oligarchou kvůli zabránění zahraničněpolitických pohrom do vládnutí. Maximum možného by možná bylo umožnit ANO vládnout menšinově, ale ne za podmínek nějaké nové opoziční smlouvy. Až by bylo jasné, že to všechno nemá moc smysl, mohly by se uspořádat předčasné volby. Do těch se ale nikomu ze slepence dnešní většiny nebude chtít, protože Motoristé a SPD tuší, že by se třeba do sněmovny už nemuseli dostat.
Babiš by mohl zvolit oblíbený postup. Odjede na dovolenou a tady nechá Karla Havlíčka, ať něco vykládá. Kdyby to náhodou loajální Havlíček nezvládl, vůdce to po návratu, svěží a opálený, zase uvede na pravou míru. Jen není jasné, jaká pravá míra by to měla být. V celé vládní konstrukci je jakási základní porucha, kterou nelze odstranit. Babiš potřebuje hrát v Evropě aspoň trochu přijatelnou roli a značná část voličů ANO není proruská. Může se družit s Viktorem Orbánem, ale moc v Evropě mají v rukou těžší váhy než maďarský a slovenský premiér, kteří časem už vládnout možná nebudou.
Karel Čapek měl geniální postřeh: „Nesnesitelný útisk nebo neudržitelné poměry se obyčejně říká věcem, které trvají velmi dlouho. Je to zvláštní. Buď tedy mají neudržitelné poměry zázračnou schopnost udržet se, nebo mají lidé zázračnou schopnost je snášet déle než kterékoliv jiné.“ (Citát ověřen: Od člověka k člověku, díl první, strana 180, původně Lidové noviny 21. 5. 1921.)
Je tu tedy před námi jedna možná varianta. Chatrná a dýchavičná vládní mašina pojede kodrcavě dál a bude mít velkou spotřebu (peněz) a občas z ní něco odpadne. Nakonec dorazí do cíle až za čtyři roky. Jak bude všechno kolem cíle vypadat, si radši ani nepředstavujeme.