Stalo se již zvykem, že si premiér připomíná 17. listopad velmi brzo ráno. Má totiž obavu, že by mu veřejnost, která chodí na Národní třídu oslavit pád vlády komunistů, připravila nemilé „přivítání“. Už proto, že Babiš byl také komunista a chová se jako komunista. I proto se končící premiér opět objevil na místě oslav už po šesté hodině ranní.

Babiš se lidí bojí, obzvlášť těch, kteří mají jiný názor, nebojí se ho říct nahlas a kazí tím jeho mediální obraz. Proto se kolem majitele hnutí ANO pohybuje tolik členů ochranky, která je schopná fyzicky napadnout kohokoliv, kdo se k „bossovi“ přiblíží. Své o tom ví třeba novináři z BBC, kteří chtěli vědět, jak se to má s nákupy nemovitostí přes offshorové firmy, které český premiér podnikal.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: První mistr světa v šachu, Adele i Hra na oliheň. A Fialova vláda

Ještě 16. a 17. listopadu si můžete v trafikách zakoupit Týdeník FORUM. Jestli si ve sváteční den chcete trochu…

Aby k nějakému nechtěnému „zájmu“ občanů nedošlo ani 17. listopadu, chodí Babiš s kyticí už za tmy. Nechce poslouchat, že byl estébák, nechce slyšet pískot a výčitky, kde bere člověk, spolupracující ve vládě s komunisty, drzost se objevit na Národní třídě.

Babiš proto vezme Havlíčka se Schillerovou, čímž znásobí i počet ochranky, a brzy ráno se vydají položit kytice na místa, kde se rozhodovalo o tom, že se naše země po desetiletích konečně zbaví komunistického diktátu. Je ovšem trapné, že se vicepremiéři i se svým vůdcem bojí vlastních občanů. V médiích suverénní a tvrdí politici jsou ve skutečnosti zbabělci schovávající se před reakcí na svá rozhodnutí do tmy.

Navíc od člověka, který by chtěl být další hlavou státu, protože imunita s tím spojená mu nabídne krytí před možným vězením, je to ubohé. Hlava státu má sloužit všem občanům, a proto by se mělo jednat o člověka, který s veřejností rozmlouvá. A ne, že se jí bojí a pohrdá jí.

Stále častěji se ukazuje, že Andrej Babiš je pouze marketingový produkt, který ovšem v reálu vůbec nenabízí to, co hlásá. Nejde o sebevědomého a důrazného politika, který hájí zájmy naší země, ale o ustrašeného muže, který se bojí nést odpovědnost za své činy a před možným střetem se svou minulostí se skrývá za hordu bodyguardů. Nikoho takového přeci na Hradě nechceme, vždyť bychom zase byli pro smích.