„Včera jsem to trochu pos*al.“ Babiš se svými příznivci mluvil o tom, jak odmítl pomoci Polsku

Premiér Andrej Babiš (ANO) (Evropská unie)

Premiér Andrej Babiš (ANO) | FOTO: Evropská unie

Prezidentský kandidát Andrej Babiš tvrdí, že svůj výrok ohledně odmítnutí pomoci v případě hypotetického útoku na spojence v rámci NATO opravil a že se každý může mýlit. Babiš nyní ujišťuje, že by dodržel dohodu o kolektivní ochraně NATO a že jeho výrok byl překroucen, a z kontextu údajně bylo jasné, jak to myslí. Jeho slova ale způsobila mezinárodní pozdvižení u spojenců z Polska a pobaltských zemí, což si uvědomuje i on sám a vyjádřil se podle toho poněkud vulgárně na setkání se svými příznivci v Brně.

„Já jsem to opravil, to bylo špatně, tak jsem to opravil, každý může udělat nějakou chybu,“ uvedl nejprve Babiš pro Novinky.cz ke svému výroku. „Otázka je, proč redaktor České televize tady straší lidi třetí světovou válkou. Mně vyčítáte, že já straším válkou, nestraším. Já mluvím o míru, jo. Takže já chápu, že všechna média jedou proti Babišovi, tak si to laskavě dohledejte.“ (Text výroků uvádíme na konci článku, pozn. red.)

Babiš v pondělí také řekl, že o ochotě dodržet spojenecké závazky napsal i polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému a že požádal prezidenta Miloše Zemana, aby to sdělil polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi při úterním setkání v Náchodě.

Na setkání se svými stoupenci v Brně šéf ANO zopakoval, že byl objektem manipulace a že jen volil jednu špatnou formulaci. „Já jsem byl obviněn z toho, že mluvím o válce. A kdo včera mluvil v České televizi o třetí světové válce?“ ptal se. Dále poté, co obvinil redaktora Martina Řezníčka z nátlaku a provokace. Babiš použil výrok: „Pak jsem to trošku pos*al.“

V debatě na České televizi zaznělo doslova toto:

Moderátor: Já bych se rád vrátil k Ukrajině, pánové, jestli dovolíte. Pane Babiši, má Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy

Babiš: Kam myslíte? Do války? Určitě ne.

Moderátor: Do otevřeného konfliktu v případě napadení.

Babiš: A proč bychom měli mít otevřený konflikt?

Moderátor: Pokud by nastal, byl byste vrchním velitelem ozbrojených sil.

Babiš: Já chci mír.

Moderátor: Moje otázka zní, pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, zda bychom měli splnit svoje spojenecké závazky a poslat tam vojáky.

Babiš: Já jsem nebyl vrchním velitelem ozbrojených sil. Jo pokud bych byl…

Moderátor: Ano, pokud byste byl, a ne, že jste byl.

Babiš: Určitě ne, určitě ne a já si myslím, že je potřeba mluvit o míru. Pan generál mluví o válce. Vláda mluví o válce.

(…)

Moderátor: Pane Babiši, odpověď na otázku…

Babiš: Já vám to vysvětlím. Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.

Moderátor: Ale víte, na čem je založená kolektivní obrana NATO. Jeden pomáhá druhému v případě, že je napaden.

Babiš: Já vím, ale my máme zabránit válce. Vy chcete válku? To vypadá, že vy dva chcete válku. Já nechci válku. Já chci mír.

Moderátor: Já se ptám, pokud, opět opakuji, pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, to je jednoduchá otázka.

Babiš: Nebude napadeno, musíme tomu zabránit.

Kritika ze zahraničí

Babišova slova odsoudili mj. ministři pobalstkých států. Estonský ministr Urmas Reinsalu označil slova z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Podle jeho lotyšského kolegy Edgarse Rinkévičse je Babišův výrok nezodpovědný.

Ministři také připomněli, že v době, kdy byl Babiš předsedou vlády, vyslalo Česko své vojáky v rámci mise NATO do Pobaltí. Šéfové diplomacií zdůraznili, že jejich státy by Česku na pomoc armádu vyslaly. Za politováníhodná či nešťastná označili Babišova slova ministři Polska a Slovenska. Podle českého ministra Jana Lipavského vnímají kolegové kandidátův výrok jako součást kampaně a Česko by svůj závazek dodrželo.

Estonský ministr před jednáním s unijními kolegy řekl novinářům, že prezidentská kampaň by neměla zasahovat do „základních témat bezpečnosti a zahraniční politiky“. „Pan Babiš by si také měl vzpomenout na historii včetně roků 1968 a 1938,“ prohlásil s odkazem na data napadení Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a odstoupení československého pohraničí nacistickému Německu v důsledku Mnichovské dohody.

„Od jakéhokoli politika zacházejí taková slova, i když jsou založena na úvahách domácí politiky, trochu příliš daleko. Není to moc zodpovědné,“ prohlásil na Babišovu adresu lotyšský ministr Rinkévičs. Připomněl, že vyslání vojsk nepatří do výhradních pravomocí českého prezidenta, ale rozhoduje o něm parlament, případně vláda. Dal také najevo přesvědčení, že Česko by v případě napadení některého ze spojenců své závazky v rámci aliance dodrželo.

Litevský ministr Gabrielius Landsbergis stejně jako jeho estonský kolega prohlásil, že by jeho země bez váhání vojáky na pomoc Česku vyslala. „Pokud by byla česká svoboda, svrchovanost nebo územní celistvost ohrožena vnější silou, Litevci budou stát po boku Čechů,“ řekl novinářům.

Za „politováníhodné vyjádření“, které nemá nic společného se současným nastavením politiky a právních závazků v rámci NATO, označil po celodenním jednání polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. Jeho slovenský kolega Rastislav Káčer mluvil o „nešťastném vyjádření“, o němž se podle něj dnes na radě bavili ministři dotčených zemí spíše s úsměvem. Důvodem byl podle něj fakt, že Babišova vláda byla ve vysílaní českých vojáků do této oblasti velmi aktivní a Babiš „rád sám jezdil a fotografoval se s vojáky NATO“. „Někdy ten populismus dokáže lidi uchvátit,“ řekl Káčer novinářům na Babišovu adresu.