Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Premiér Andrej Babiš v souvislosti s neposkytnutím vládního letounu předsedovi Senátu PČR Miloši Vystrčilovi na Tchaj-wan řekl, že hodlá provozovat pragmatickou politiku, protože ta hodnotová reálně nic nepřinesla. Jenže tato politika „všech azimutů“ ve skutečnosti pošilhává po kremelských věžičkách.
V poslední době slyšíme z mnoha stran, že je třeba v zahraniční politice aplikovat přístup ryze pragmaticky, důsledně oproštěný od hodnotového rozměru. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nám na síti X sdělil, že vláda pod jeho vedením chce dělat pragmatickou zahraniční politiku, protože ta hodnotová přece nic nepřinesla. Ale ouha, právě hodnotová politika, kterou razil už Václav Havel na počátku devadesátých let, přinesla naší zemi nebývale sladké ovoce, z něhož vlastně žijeme dodnes.
Nejenže nás velmi dobře zapsala v předsálích a pracovnách vrcholných evropských a světových státníků, ale tato politika tehdejšího Československa někdejší postkomunistickou zemi zařadila do skupiny demokratických a západně orientovaných zemí. Jenže všeho do času, jak se říká. Vládní opratě po parlamentních volbách nyní svírá v rukách Babiš, který má odlišné představy o tom, jak by se měla zahraniční politika dělat. Český premiér věří tomu, že právě politika všech „azimutů“ může naší zemi přinést trvalý úspěch. K hodnotové zahraniční politice se už nehlásí, přitom to není až tak dávno, kdy tomu bylo jinak.
V této souvislosti totiž bývalý poslanec ANO Jiří Zlatuška upozornil na rozpory v politice ANO v této oblasti dříve a dnes. „Česká republika nemůže a nesmí polevit ve své zahraniční politice na poli lidských práv, jde o základní složku a samu podstatu zahraniční politiky demokratické země, zároveň je třeba citlivě tuto politiku vyvážit s uskutečňováním našich ekonomických zájmů,“ je na napsáno v programu ANO z roku 2013. Jenže toto tam dnes už nenajdete, vládní strana zmíněnou proklamaci smazala.
Babiš se tak ve svém úsudku mýlí, protože uplatňování takového přístupu naši zemi minimálně zčásti vyřazuje ze zmíněné skupiny demokratických západních států. A otevírá tím možnost více se vlísat do přízně autoritářským a totalitárním režimům v Rusku nebo Číně. Ostatně i skutečnost, že poletí do Číny, již potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nemusíme souhlasit s tím, co dělala v zahraničněpolitické oblasti bývalá Fialova vláda, ale její postoje byly jasné, srozumitelné a ideově vyhraněné. A tak by to mělo být.
Hodnotová politika není sprostým slovem. V době, kdy se kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bortí světový řád, jak jsme jej znali, je o to důležitější praktikovat právě hodnotovou politiku, která naši zemi odděluje od nedemokratických režimů, jichž je na světě stále hodně. Tím není řečeno, že nemáme s nimi na žádné bázi obchodovat. Ale má se tak dít na principu rovný s rovným a ne v hlubokém předklonu, jak to dělal svého času Miloš Zeman ve vztahu k Číně.