Andrej Babiš představil volební slogan „Česko ochráníme. Tvrdě a nekompromisně“. Hraje ale dvojí hru. Jeho konkrétní kroky na evropské půdě směřují v první řadě k tvrdé a nekompromisní ochraně zájmů Agrofertu. Ať už v podobě zachování dotací, nebo podpory řepky.

[ctete postid=“247695″ title=“Benešová zná Babiše jako úspěšného podnikatele. V éře kauz Unipetrolu a Lovochemie“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/05/Babiš-Benešová-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Babiš vyzval nové ministry k mediální zdrženlivosti. Příliš pozdě. Ministryně “ permalink=“https://forum24.cz/benesova-zna-babise-jako-uspesneho-podnikatele-v-ere-kauz-unipetrolu-a-lovochemie/“]247695[/ctete]

Hnutí ANO zahájilo volební kampaň. Když pomineme její nejvýraznější kýčovitý prvek, že si Babiš nasadil „americkou“ baseballovou kšiltovku čínské výroby s ukradeným heslem „Silné Česko“, pokračuje jen ve svém bezbřehém oportunismu. Něco jiného říká před domácím publikem, něco jiného za hranicemi. Tuto schizofrenii předvádí řada příkladů.

Silný Agrofert

Babiš kritizuje plýtvání evropskými penězi, a přitom je trestně stíhán kvůli podvodně vylákané padesátimilionové dotaci na svoji luxusní miliardovou farmu. Chce tvrdě a nekompromisně ochraňovat Česko, ale v reálu v Evropě ochraňuje zájmy velkých firem v čele s Agrofertem.

Babišova vláda nepodporuje návrh Evropské komise na zastropování zemědělských dotací. Nyní firmy čerpají přímé dotace podle výměry zemědělské plochy, na které hospodaří. Čím větší podnik, tím větší objem peněz dostává v přímých platbách z eurofondů. Evropská komise chce s touto neblahou praxí, kdy daňoví poplatníci financují byznys agrobaronů, skoncovat.

Proto hodlá omezit roční dotace podle velikosti pozemků s maximální hranicí 100 tisíc eur na jednu firmu. Podstatně méně přímých plateb by tak dostaly velké podniky hospodařící na tisících hektarech, zatímco uspořené prostředky by se ve větší míře dostaly k farmářům, a na zavádění moderních technologií.

To však není v zájmu domácích agrokoncernů v čele s dominantním Agrofertem, který hospodaří na 103 tisících hektarech. Proto Babišova vláda prosazuje dobrovolné, nikoli povinné zastropování. Hájí tak zájmy bývalých obřích zemědělských družstev, anomálii v evropských poměrech, kde převažuje farmářské hospodaření.

Průměrná výměra zemědělských podniků je u nás 133 hektarů, největší v Evropě, což je důsledek přetrvávajícího dědictví důsledné komunistické kolektivizace, ale i žraločího apetitu novodobých agrobaronů.

Výmysl Bruselu

Podobně se Andrej Babiš nehrne do ukončení podpory biopaliv první generace na bázi řepky. Dnes se vymlouvá, že „řepka je výmysl Bruselu“. Sám si je ale v roce 2010 v parlamentu prolobboval a jejich zvýhodněnou podporu v roce 2015 prodloužil. Nelze proto brát vážně jeho slova pronesená na sněmu ANO, že bude proti „zeleným nesmyslům“, speciálně biopalivům, bojovat.

Dnes už Evropská unie od podpory biopaliv na řepkové bázi ustupuje, protože nemají pozitivní vliv na životní prostředí a ubíráním zemědělských ploch významně zdražují některé potraviny, zejména brambory.

To je případ České republiky, která i tady drží evropský primát. Řepka se u nás pěstuje už na více než 400 tisících hektarech, což je 16 procent ploch zemědělské půdy. Jde o největší podíl v Evropské unii, kde se v průměru pěstuje na šesti procentech.

Jenže dominantním výrobcem státem podporované řepkové bionafty je lovosický podnik Preol ze skupiny Agrofert, který dosahoval až 80 procent podílu dodávek pro státní podnik Čepro.

Proto není divu, že Babišova vláda odmítá návrh poslanců z evropského výboru pro životní prostředí a zdraví, který už v říjnu 2017 navrhl ukončit povinné přidávání první generace biopaliv do pohonných hmot do roku 2030. Vlivný výbor tak přitvrdil původní návrh předložený Evropskou komisí, která podporuje pomalejší útlum, na což má jistě vliv i lobbing velkých koncernů.

Tentýž výbor navrhuje urychlené zavádění ekologičtějších biopaliv druhé generace na bázi živočišných tuků. Česká vláda oba tyto návrhy nepodporuje. Proto nedávno odmítla i poslanecký návrh na ukončení podpory biopaliv první generace, a toto téma se přenáší do poslanecké sněmovny.

Dvojí tvář

Ochrana zájmů Agrofertu však není jediným projevem dvojí tváře hnutí ANO. Babiš doma v kampani hájí pozici „silného Česka“, ale loni na podzim před návštěvou Německa v deníku Bild horoval pro silnou Evropu. „Evropa má problémy, potřebujeme teď jednotu v zahraniční a obchodní politice,“ uvedl.

Doma nenechá na evropských orgánech niť suchou, ale v témže rozhovoru Evropu popisuje jako „skvělý projekt, díky němuž máme 73 let mír“. Venku se pasuje do role evropského státníka, zaplňuje Facebook portréty se zahraničními politiky a předvádí se jako vizionář. Doma je tvrdě kritizuje.

[ctete postid=“247392″ title=“Spor o Fajta je zástupný. Ministr kultury Staněk ale nemá ve vládě co dělat“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/05/Staněk-2-385×230.jpeg“ excerpt=“Odvoláním ředitelů Jiřího Fajta a Michala Soukupa ministrem kultury Antonínem “ permalink=“https://forum24.cz/spor-o-fajta-je-zastupny-ministr-kultury-stanek-ale-nema-ve-vlade-co-delat/“]247392[/ctete]

Doma prosazuje co nejširší rozhodování na národní úrovni a přitom je hnutí ANO součástí nejvíce profederalistické frakce Evropského parlamentu ALDE. Její předseda Guy Verhofstadt, který donedávna nespatřoval ve střetu zájmů českého premiéra žádný problém, naopak prosazuje co nejužší evropskou integraci a omezení pravomocí národních států. Říká to Babiš svým voličům?

Český premiér doma hraje roli ublíženého, evropskými orgány pronásledovaného bojovníka proti migraci. Zároveň jsou pekárny Lieken z holdingu Agrofert hlavním dodavatelem potravin pro německé uprchlické tábory, přičemž tuto obří zakázku dostal přímo od německé vlády. Proč se tím nechlubí? Nemluvě o tom, že Babišův holding by se v některých domácích velmi špatně placených potravinářských provozech bez zahraničních pracovníků neobešel.

Tomu se říká čítankový populismus. I z mnoha dalších důvodů lze shrnout, že Andrej Babiš bude v Evropě ochraňovat především vlastní zájmy. Tvrdě a nekompromisně.