GLOSA / Ještě úplně nenastala vhodná doba, aby se datum 11. listopadu stalo v kalendáři „významným dnem“, ale není všemu konec. V tento den roku 1982 v bratislavské vinárně U Obuvníka na schůzce za účasti důstojníka Státní bezpečnosti Júlia Šumana podepsal člen KSČ Andrej Babiš vázací akt a stal se agentem s krycím jménem Bureš. V té době byl již dva roky registrován pod číslem 25085 jako důvěrník.

„Máme k dispozici 13 svazků, které se nacházely na pěti různých místech. Svazky byly dále podepsané kontrolními podpisy pracovníků různých řídicích orgánů StB, a dokonce i zástupci ministerstva vnitra,“ uvedl tehdejší ředitel ÚPN Ondrej Krajňák, který vyloučil, že mohlo u agenta „Bureše“ dojít k falšování údajů o evidenci.

Že byl spolupracovníkem (Andrej Babiš tomu nechtěl říkat agent), Babiš sám přiznal v pořadu Jana Krause, kde zazněla slavná věta, že nebyl v té „hnusné StB“, která potlačovala lidi, že nemohli cestovat, ale v „normální Stb“, kde hájil ekonomické zájmy republiky a jen tam chodil a udělal se zápis, „to bylo normální“.

Teď si ovšem šéf ANO nechal vyrobit papír od slovenského ministerstva vnitra řízeného spřízněnými politickými kumpány, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval. Ohledně skutečného stavu věci to neznamená nic.

Porovnání Babišových výroků v čase začíná připomínat fyzikální myšlenkový experiment ohledně kvantových jevů, kdy takzvaná Schrödingerova kočka může být současně živá i mrtvá.

Babiš je takový Schrödingerův kocour, který v StB současně byl a nebyl. Je to u něj běžný jev, protože Čapí hnízdo bylo jednou to největší, co v životě dokázal, a jindy s ním zase neměl nic společného. Je pro euro i proti němu, je pro korespondenční volbu i proti ní, přebírá veškerou odpovědnost za zvládnutí covidu a všechno zpackal někdo jiný, je milující tatínek, který transportoval vlastního syna na Ruskem anektovaný a okupovaný Krym a zveřejňuje údajné psychiatrické diagnózy svých potomků, a nečetl knihy, které napsal.

Dále čtěte

ROK DO VOLEB: Pomozte bránit Česko, aby se z něj nestal Mordor

Máme za sebou evropské a krajské volby. Nedopadly dobře, výsledky demokratických stran byly chabé, a to zejména v krajích. Nejde…

Češi mají slabost pro pamětní světničky velikánů. Vinárna U Obuvníka by měla být vyhlášena pietním a poutním místem, kde by se v rekonstruovaném útulném prostředí socialistického pohostinství umístily figuríny Andreje Babiše a Julia Šumana. Cedulka by objasnila, že se jedná o historickou událost, která se nikdy nestala. Návštěvníci by dostali nabídku kafe Standard nebo marockou kávu. A bude líp.