Andrej Babiš si na svém Facebooku postěžoval, že mu nezveřejnili článek: „Myslel jsem, že v každém médiu vám uveřejní reakci na článek, který se vás týká. Asi jsem mimo. Týdeník Respekt zveřejnit moji reakci odmítl, přestože jejich článek nebyl v mnoha bodech přesný. Tak to aspoň dávám na Facebook.“
Načež následuje jeho text, který se týká Babišova postavení v Evropě a okolností kolem kandidatury Věry Jourové na významnější post v Evropské komisi. Babišův text si můžete přečíst zde.
https://www.facebook.com/AndrejBabis/posts/1592851407518164
Část ocitujme, aby bylo jasné, co se Babišovi nelíbí: „Nyní má Šafaříková nové téma. Získá-li prý Věra Jourová silné portfolio, nebude to ocenění ani Česka, ani Babiše. Čtenáři Respektu si zaslouží lepší informace o tom, jaké to vše doopravdy je. Věra Jourová se v Evropě jistě osvědčila, ale Babiš s tím určitě nemá nic společného, není to prý jeho zásluha.
Stejný Babiš, který objevil její talent a zájem o politiku, stejný Babiš, který z ní udělal místopředsedkyni hnutí a ministryni pro místní rozvoj a stejný Babiš, který v Sobotkově vládě prosadil její vyslání do Bruselu. V té době ještě Respekt tleskal mafii Jana Kubiceho, která je zodpovědná za to, že se Věra Jourová ocitla nespravedlivě ve vazbě. Tentýž Respekt se nyní tváří, že Jourovou do komise vysílá Respekt, případně ČSSD, ale rozhodně ne hnutí ANO nebo česká vláda a už vůbec ne nějaký Babiš.
Scénář je jasný. Když Jourová získá prestižní a silné portfolio, nesmí se Babišovi přiznat žádná zásluha, když se nezávislý arbitr Šafaříková rozhodne posoudit získané portfolio jako slabé, bude naopak jasné, že za to může právě Babiš.“
Na Facebooku zareagoval šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Ano, je to tak, odmítl jsem publikovat článek Andreje Babiše. Ne, není to tak, že média musí uveřejnit každý text, který jim nějaký politik pošle. Drtivá většina politiků to chápe a odmítnutí přijali. Důvody, proč jsem odmítl text Andreje Babiše publikovat, jsou jednoduché. 1. Andrej Babiš se vyhýbá kritickým rozhovorům. Dává je většinou jen médiím či novinářům, kteří jsou k němu vstřícní. Respektu ho neposkytl roky (ale nepřišel například na slíbený rozhovor s Jindřich Šídlo v Seznamu). Kdyby tedy něco chtěl Andrej Babiš vysvětlit, možnost má – v rozhovoru. 2. Nevidím jediný důvod, proč přistupovat na hru, kdy si politik vybírá jen ty platformy, které mu vyhovují. Tak svobodná média nefungují, protože by se změnila v politickou agitaci. 3. Netuším, proč tisknout text, který je jen podivnou směsicí pocitů a dezinterpretací. Andreji Babišovi jsem nabídl, ať mi pošle místa, kde jsem informovali nepřesně nebo udělali jinou chybu. Nic neposlal. Nedivím se.“
Je na redakci každého média, co zveřejní. Andrej Babiš má samozřejmě ze zákona právo na odpověď a může se jí domáhat. Měl by ale vzít v úvahu, že se sám dlouhodobě přímé konfrontaci s médii a politickými soupeři vyhýbá a dává přednost jednosměrnému sdělování. Vzhledem k tomu, že si kdysi koupil dvoje noviny, „aby o něm psaly pravdu“, jistě bude nakonec jeho hlas slyšet přesně tam, kde to on a jeho mediální mág Marek Prchal zamýšlejí.
