Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Andrej Babiš je v hluboké defenzívě. Ztrácí kontrolu nad postupující krizí a nedůstojný alibismus jeho obhajoby překračuje všechny meze. Ve vyspělých zemích by takové osobní selhání vyvolalo debatu, zda je schopen nadále vykonávat svůj úřad.
Situace nabírá stejnou dynamiku, jako strmý růst počtu infikovaných virem covid-19, který je dnes nejrychlejší v Evropské unii. Ze dne na den se nemění jen zabarvení semaforu míry rizika v jednotlivých okresech, ale i chování samotného premiéra. Babiš, který se ještě nedávno považoval za krizového spasitele a povýšeného „učitele národů“, úplně vypadl z role. Účelově lže, aby na sobě nenechal snítko odpovědnosti.
Jsme premianti
Jak uvedl server Neovlivní, Česko se právě vyšvihlo do čela žebříčku sedmadvacítky zemí EU v porovnání denních nárůstů případů koronaviru k počtu obyvatel. Za námi jsou s výrazným odstupem nejen všechny sousední země, ale i ty, které měly na jaře mnohem závažnější průběh šíření epidemie než u nás.
Ve čtvrtek 17. září zaznamenala Česká republika rekordních 3130 nových případů. Vážné chyby a liknavost vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem nás dostaly do pozice premianta, ovšem v „soutěži“, se kterou nepočítali.
Pro porozumění rozsahu problému – Německo s osminásobným počtem obyvatel zaznamenalo týž den o třetinu nových případů méně, nejliberálnější Švédsko stejně lidnaté jako Česko jich mělo jen desetinu a Itálie o polovinu méně než my, ačkoli má šestkrát více obyvatel.
Babiš přitom dával v březnu Itálii za odstrašující příklad. „Itálie zkrátka tenhle problém nezvládla a šíří tuto nákazu v Evropě,“ prohlásil tehdy a vyzval italského premiéra Conteho, aby zakázal svým občanům cestování přes hranice.
Dnes má český premiér naopak velký problém s tím, že stále více evropských zemí omezuje přeshraniční cesty našich lidí a v případě Slovenska je dokonce dezinterpretuje údajnými problémy Matovičovy vlády.
Nikdo nás nevaroval
Žádný evropský politik by si nedovolil vyřknout sebevražednou větu, že se situace zhoršuje kvůli tomu, že si lidé nepřáli nosit roušky. Týž den by byl mediálně i politicky popraven, jelikož se neřídí odbornými analýzami, ale svým laickým populismem. Navíc sliboval chytrou karanténu a zůstal mu jen tragický marketing.
Babiš zašel v mediálních manipulacích a zbabělých výmluvách ještě mnohem dál. Řekl Novinkám, že dnešní vývoj v srpnu „nikdo nikdy neočekával a všichni odborníci jsou překvapeni, že to tak jde nahoru“. Proto prý nelze nikomu přičítat za současný stav odpovědnost. „Kdyby nás byl na to někdo upozornil, tak bysme mohli říkat, že někdo něco zanedbal,“ dodal.
Premiér zřejmě počítá s tím, že všichni mají extrémně krátkou paměť. Snaží se překrýt vlastní odpovědnost, když 19. srpna nekompetentně zasáhl proti návrhům expertních skupin ministerstva zdravotnictví na povinné plošné nošení roušek ve vnitřních prostorech od začátku září.
Šokovaný premiér
Byl těmito názory „šokován“. Donutil ministra Vojtěcha změkčit nařízení a dehonestoval jeho hlavního epidemiologa Rastislava Maďara, který prý ministra uvedl v omyl. Maďar si to nenechal líbit a z resortu odešel, přičemž současný vývoj mu dává za pravdu. Podle něj je ovšem chyba, že jeho doporučení nebyla akceptována, jelikož mohla zmírnit růst nákazy. Nošení roušek mělo význam jako prevence, nikoli k němu přistupovat až po zhoršení situace.
„Ano. V té době to zřejmě nemuselo být až tak plošné, jak to bude možná teď,“ odpověděl Maďar portálu Novinky na dotaz, zda dnes cítí určitou satisfakci. Představa, že by se mu Babiš za svoje unáhlené výroky omluvil, zní jako z říše fantasy.
Premiérovo lživé vyjádření, že nebyl na možné komplikace včas upozorněn experty, je o to nehoráznější, že si k sobě stáhl jako vládního zmocněnce Romana Prymulu, který dnes prohlašuje, že už v květnu nesouhlasil s rychlým rozvolňováním vládních restrikcí.
Babiš tak snižuje i jeho kompetenci a je zvláštní, že se Prymula neohradil. Zřejmě si to nechce rozházet, co kdyby premiér náhle rituálně obětoval ministra Vojtěcha a nabídl mu jeho místo?
Žádná krize není
I v této dramatické situaci platí přímá úměra jakoby z Murphyho zákonů, že čím rozhodněji Andrej Babiš vysloví svůj soud, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude brzy platit pravý opak. To je i případ ustavení Ústředního krizového štábu.
Před deseti dny důrazně vetoval požadavek hejtmanů na jeho aktivaci, kterou požadovala i ČSSD a opozice. „Říká nám, ať ho neškolíme. Žádný krizový štáb ustavovat nebude, protože žádná krize není,“ komentoval videokonferenci s nervózním premiérem hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Totéž platilo o týden později při parlamentních interpelacích, kdy odmítl námitky poslankyně Věry Kovářové (STAN), aby se vrátil ke smysluplnému systému řízení, vzdal se laciného populismu a postavil se k problémům čelem.
„Já jsem nepochopil, co tady vlastně říkáte. Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? Abyste tam měli zástupce? Abyste si tam zase potřebovali něco povídat? Takže nevím, nechápu, o čem mluvíte,“ bránil se Babiš. Dodal také, že není pravda, že by v srpnu měnil nějaká nařízení. Jistě, změnil je ministr Vojtěch po brutálním kartáči svého nadřízeného.
Krizový štáb bude
Tak je to se vším. I s Ústředním krizovým štábem, jehož vznik oznámil den po interpelaci poslankyně Kovářové samotný premiér, aniž by hnul brvou. Nenadálou změnu kurzu učinil poté, kdy Asociace krajů znovu vyzvala vládu k ustavení krizového štábu. Pro byli i dva hejtmani za hnutí ANO z pěti a žádný nebyl proti – zbývající tři se zdrželi.
Jak premiér vysvětloval bleskovou otočku? Jako obvykle přehodil problém na Vojtěcha. „Spolupráce mezi kraji a ministerstvem zdravotnictví nebyla dobrá. Hejtmani proto tlačili na aktivaci krizového štábu. Stane se platformou pro komunikaci mezi jednotlivými resorty a kraji,“ uvedl.
Babiš dokončil názorové salto přiznáním, že nelze vyloučit obnovení nouzového stavu. Navrhl by ho ministr Vojtěch, pokud by bylo nutné „výrazněji zasáhnout do základních práv obyvatel či zavést hlubší plošná opatření ekonomického směru“.
Co bude dál?
To je ovšem dramatický obrat. Ještě včera premiér dehonestoval oponenty a média, že straší veřejnost, protože žádná krize není. Dnes připouští nouzový stav a hlubší plošná opatření v ekonomice, která dosud zásadně vylučoval.
Svoji roli mohou hrát další důvody. Šéf ANO byl konfrontován s rekordním růstem nových případů a usoudil, že je nejvyšší čas se stáhnout a zbavit se formální odpovědnosti. V této rozjitřené situaci je pro ministra vnitra role šéfa Ústředního krizového štábu spíš danajský dar než příležitost k získání popularity. Navíc je ČSSD za současný stav spoluodpovědná.
Pokud tedy Hamáček s Babišem nekalkulují s odkladem voleb, které mají proběhnout za dva týdny. I proto se může hodit nouzový stav. Tato vládní garnitura je schopna všeho, aby zadržela pád preferencí. Je ale krajně nejisté, že by jí tento manévr v něčem pomohl. Bylo by to doznání totální kapitulace, přičemž krize se bude v dohledné době jenom prohlubovat.
