Vůdce smečky by neměl ukazovat slabost. Za miliony let evoluce se ukázalo, že dávat najevo takové rozpoložení končí obvykle tím, že ukřivděného jedince něco sežere.

Andrej Babiš kolísá mezi agresivními výlevy, okázale demonstrovaným sebevědomím supermana z lidu a velkým nářkem nad svým osudem. Existovala kdysi instituce profesionálních plaček, ty ovšem za honorář oplakávaly toho, koho jim zákazník (pozůstalý) určil. Náš premiér sténá skoro jako prorok Jeremiáš sám nad sebou. Jeremiáš si taky stěžoval, ale celkem nepopulisticky dával najevo, že jsou lidé dost natvrdlí, a to skoro všichni. Tak daleko Babiš ještě nezašel, takže zatím zůstává u toho, že někteří jeho odpůrci jsou hloupí, navedení a zaplacení.

Výron lítosti projevil teď na svém Facebooku při výročí založení jeho ANO.

Dočteme se tam:

„Dneska je to přesně sedm let, co bylo zaregistrováno hnutí ANO. Měl jsem se radši střelit do nohy 😂 Říká moje rodina a přátelé. Často si říkám, že mají pravdu.

Sedm let.

Sedm let dřu pro to hnutí každý den až do noci.

Sedm let stresuju všechny lidi kolem mě i sám sebe, aby to bylo. Jo, jsem náročný šéf, já vím. Ale vydupali jsme to ze země.

Tehdy před sedmi lety jsme neměli ani jeden mandát, jen obrovskou chuť něco dělat. Hodně lidí se vyměnilo, nezvládli moje tempo, nebo jsme se pohádali, což u mě jde vcelku snadno, přiznávám, ale výsledky jsou vidět.

Všechna ekonomická čísla, všechny výzkumy o spokojenosti i o bezpečnosti naší země. Nebudu je sem dávat, mluvím o nich každou neděli. Kdo chce, tak ví.

Děkuju moc všem, co vytrvali a jsou s námi od začátku. Vy víte, kdo. A děkuju i všem, kdo se k nám přidávají, za jejich nadšení a tvrdou práci, kterou odvádějí každý den. Není to sranda, fakt ne.

A tak děkuju všem, kteří s námi do toho šli, teď jsou teď třeba oblíbenými starosty nebo prospěšnými poslanci.

A samozřejmě vám děkuju vám všem, co jste nás ve volbách vynesli na první místa, které teď reprezentujeme i v Evropě a ve světě a kteří, když je potkám, usmějou se na mě, podají mi ruku a třeba mi řeknou, co je trápí, nebo jako se teď mají dobře. Vám všem, kteří jste umožnili, že jsem mohl bojovat za zájmy naší země po celém světě, i v Bílém domě. Vy jste vlastně jediný důvod, proč už jsem to dávno nezabalil.

Děláme to kvůli vám. A dík, že jste s námi. Dík moc.“

Abychom to vzali postupně, střílet se do nohy není vždycky nejlepší nápad, pane premiére. Zkomplikujete tím život sobě, bližním (už tak má s vámi rodina dost problémů) a zatížíte náš zdravotnický systém.

„Sedm let stresuju všechny lidi kolem mě i sám sebe“… No to máte dost blbý, ale můžete si za to sám.

„Hodně lidí se vyměnilo, nezvládli moje tempo…“ To byli zřejmě ti normálnější. Těžko očekávat, že ostatní budou chtít pořád trpět jen kvůli tomu, že si neumíte zorganizovat práci. Až jednou této činnosti necháte, nedávejte se na dráhu personalisty, lidi vybírat neumíte. Dřív jste ještě ty chytřejší a schopnější nějak uplatil, jenže každý nesnese otročit s bezmeznou loajalitou, když vidí, na co skočil. Někteří si po vašich zádech vyběhli nahoru a pak se na vás vykašlali. S takovými ztrátami jste měl počítat, vždyť jste stejný. Jsme zvědaví, jak a kým je teď budete nahrazovat. Zatím nám pod vaším vedením vládnou nemehla.

A pak vás utěšují „všechna ekonomická čísla, všechny výzkumy o spokojenosti i o bezpečnosti naší země“. Ano, máte štěstí, že jste do vlaku nenaskočil v době, když byla v plném proudu světová krize, jako se to stalo Topolánkovi a Kalouskovi. Poděkujte aspoň Kalouskovi, že stát tehdy nezadlužil až na půdu, měl jste chvíli z čeho rozdávat. A také vzdávejte díky Západu, že se otřepal a mohl jste se na té vlně chvíli vézt. Ta doba zřejmě končí a vy propadáte nervozitě, jak teď husu oškubat, aby přitom moc nekejhala. Tak to aspoň hezky říkali před francouzskou revolucí, když byla řeč o výběru daní. Ale on žádný oběd není zadarmo, jak říkají zase jiní. Nenašetřil jste nic do horších časů, což bohužel padne na všechny. Krom těch, co si našetřili, někteří v politice, do které se jim údajně tolik nechtělo.

Takže bychom vám rádi aspoň formálně popřáli do dalších sedmi let, jenže kdo četl Starý zákon, ví, že po sedmi tučných letech přijde sedm let hubených.