Prezident Miloš Zeman jmenuje nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš odvolal ministra zdravotnictví Jana Blatného. Jakkoli se to snaží zakrývat, vyšel tím vstříc geopolitickým zájmům prezidenta Zemana. Nový ministr Petr Arenberger je vstřícnější vůči nasazení ruské vakcíny Sputnik, ale začíná narážet na mínění expertů ve zdravotnictví.
Jan Blatný loni v říjnu kývl na Babišovu nabídku horkého křesla ministra zdravotnictví, což část jeho kolegů komentovala jako sebevražednou misi. Nemýlili se. Tehdy ho premiér uváděl jako uznávaného odborníka, jimž antipolitické hnutí ANO otvírá dveře dokořán. Dnes už si to nemyslí a jako oficiální důvod nedůstojného odstřelu Blatnému vyčetl rozdílné názory na fungování resortu. Především to je ale tristní vizitka premiéra, že do jeho týmu nastupuje během půl roku už čtvrtý ministr zdravotnictví.
Zemanův útok
O Blatného konci ve vládě se v médiích spekulovalo nejméně měsíc. Jasné obrysy dostal jeho politický osud po nevybíravém útoku prezidenta Zemana, který ho křivě obvinil z údajné odpovědnosti za tisíce mrtvých. Nechtěl totiž dát udělením výjimky zelenou Sputniku V, neschválenému Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).
Blatný se oficiálně dozvěděl o svém konci ve vládě večer před odvoláním. Je to jen další doklad, jak autokrat Babiš zachází se svými lidmi jako se spotřebním materiálem, i když s tím každý musí počítat.
Nástupce Romana Prymuly udělal mnoho chyb, nejen komunikačních. Za jeho působení se koronavirová situace zhoršila a počet úmrtí vzrostl téměř desetinásobně, což ovšem nebyla jen jeho odpovědnost. Nicméně odchází v situaci pozvolného zlomu, vláda chce rozvolňovat a do konce léta jsou podle něj zajištěny vakcíny pro 80 procent populace. Jeho nástupce nasedne do rozjetého vlaku.
Zemanův Sputnik
Blatný se v poslední době zřejmě v souvislosti se šířenými spekulacemi o svém konci více emancipoval a veřejně vzdoroval diletantskému mikromanagementu premiéra Babiše, nezvyklého na odpor. Proto je nepřiznaných důvodů jeho odchodu jistě víc, nicméně jeden je znepokojivý a varující.
Zeman a s ním i místní kremelská filiálka KSČM, náhle vydírající ukončením tolerance vlády, se dočkali rituální oběti. Prakticky celý projev při jmenování Blatného nástupce, dermatologa Petra Arenbergera, prezident věnoval Sputniku, jako by na něm závisela úspěšnost domácího boje proti covidu-19.
Optikou prezidenta České republiky škodí zemi ten, kdo blokuje použití v Evropě neschválených vakcín z Ruska a Číny. „Každý, kdo tímto způsobem postupuje, nese spoluzodpovědnost za lidi, kteří kvůli nedostatku vakcín a pomalému očkování umírají,“ zdůraznil Zeman. Pomíjí přitom trestuhodné selhání Babišovy vlády, která loni objednala o 5,5 milionu dnes už registrovaných vakcín méně, než mohla.
Zachoval se, jak je u něho zvykem, jako příliš horlivý služebník zájmů východních mocností. Dodávky 300 tisíc očkovacích dávek Sputniku V, nabízené ruskými institucemi, by přitom byly zcela okrajové. Měly by jen symbolický význam pro zhruba dvě procenta dospělé populace, pokud by vůbec byl o takové množství zájem, což je velmi nepravděpodobné.
Babišovy fabulace
Babišovi nebyla prezidentova slova příliš po chuti, jelikož po odstranění Blatného působí jako Zemanova loutka, a pokusil se je bagatelizovat při uvedení Arenbergera do funkce. „Chci zdůraznit, že to není o Sputniku. Znovu opakuji, že Sputnik je schvalován na úrovni agentury EMA a na její rozhodnutí budeme čekat,“ mlžil.
Nový ministr zdravotnictví přitakal, nicméně připomněl svůj plán, který nedávno prezentoval v médiích. Zájemcům by umožnil očkování Sputnikem v rámci klinického zkoušení. Stačil by souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv, nikoli tedy evropské agentury EMA, jak požadoval Blatný.
„Vím o řadě pacientů, kteří na Sputnik čekají. Rozumné řešení vidím v tom, že by se udělala rozsáhlá klinická studie na větším počtu pacientů, kdy obě strany vědí, že jdou do experimentálního preparátu, kterému nějaké to razítko chybí, a vstupují do toho dobrovolně,“ vysvětloval Arenberger, jak obejít standardy požadované EMA.
Arenberger krátce po jmenování navzdory Babišově vyjádření přiznal, že se už využitím Sputniku zabývá jako jedním ze svých prvních úkolů.
„Už dneska odpoledne jsem požádal Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby nám dal všechny podklady nejen k této vakcíně, ale i k dalším. To abychom se mohli podívat, jestli existují možnosti, které by umožnily v rámci evropských i českých předpisů přeci jen nabídnout vakcínu všem, kteří o ni mají zájem,“ řekl nový ministr České televizi. Dříve uvedl, že by tento schvalovací proces mohl trvat zhruba měsíc.
Sputnik prohloubí nedůvěru v očkování
Arenbergerův záměr odmítla většina oslovených lékařů, včetně nedávno zřízené mezioborové poradní skupiny ministerstva zdravotnictví. Vede ji hlavní epidemiolog institutu IKEM Petr Smejkal, jehož premiér Babiš označil za hlavní tvář boje proti covidu místo zkompromitovaného Romana Prymuly.
„Bez schválení EMA to nepodpořím,“ reagoval Smejkal na nápad, že by se v Česku mohli neschválenou ruskou vakcínou očkovat dobrovolníci. Přidal se další člen skupiny, epidemiolog Rastislav Maďar. „Chci věřit tomu, že se bude držet odborných názorů a bude je hájit před politickými tlaky. Ať už to bude vakcína Sputnik nebo cokoliv jiného.“
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka se zase obává, že by očkování neschváleným Sputnikem mohlo v Česku prohloubit nedůvěru občanů i k ostatním vakcínám. „Nedovedu si představit, jak by pacienti přistupovali k vakcíně, která není schválená, a kterou se nechtějí očkovat ani sami Rusové,“ poznamenal.
Schvalování Sputniku drhne
Samotné schvalování Sputniku V, o které ruská strana požádala evropské instituce až v březnu, začíná drhnout. Podle britského listu Financial Times začne EMA prověřovat, zda testování této vakcíny odpovídalo mezinárodním standardům. To může celý schvalovací proces prodloužit, jelikož dodržování mezinárodního standardu zaručuje spolehlivost výsledků a také dodržování práv účastníků testů.
Rusko testovalo vakcínu především na vojácích a státních zaměstnancích. Agentura Reuters dříve psala o tom, že někteří účastníci testů hovořili o nátlaku ze strany svých nadřízených. Zajímá to však tuzemské obchodníky nejen se Sputnikem, ale i s ruskou sférou vlivu?
