Čestný prezident strany Motoristé sobě přichází na jednání s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
NÁZOR / Andrej Babiš podle důvěrných zdrojů prezidentu Pavlovi přinese na hrad seznam nominantů na ministerské pozice ve své vládě, jehož součástí bude i čestný předseda Motoristů Filip Turek. To se dalo čekat, protože bez nich vládu nesestaví a imunitu nezíská a Macinka zároveň jasně dává najevo, že bez Turka vláda s Motoristy nebude.
Překvapivější je, že média převzala narativ oněch důvěrných zdrojů. Těmi jsou samozřejmě lidé z okolí předsedy ANO a neopomněli si postesknout, že prý Babiš sám Turka nechce, ale jeho odmítnutí z taktických důvodů nechává na prezidentovi. To je nesmysl, který je třeba odmítnout. Kdyby ho skutečně nechtěl, tak hledá alternativy. Babiš ho ministrem chce, protože je to cena, kterou je za vládu a imunitu ochoten zaplatit.
Babiš se samozřejmě zároveň prokazuje jako zbabělec. Na rozdíl od Okamury, který se nechal celkem snadno koupit, se mu totiž předseda Motoristů Macinka tvrdě postavil. Činí tak s plným vědomím vydíracího potenciálu, který jeho strana má. Jenže zbabělost z předsedy hnutí ANO nesnímá politickou zodpovědnost za to, že případně Turka prezidentovi ke jmenování navrhne, byť to bude třeba s nadějí, že se prezident vzepře.
Už to, že je ochoten ho na tento post nominovat, prostě potvrzuje, že za Motoristy ve vládě zaplatí jakoukoliv cenu. Přitom si lze stěží představit kandidáta, který je ještě méně odborně zdatný. To by ještě nebyl takový problém, ale pokud se Turek opravdu stane ministrem zahraničí, tak půjde o morálně nejodpudivější postavu, která tento úřad v našich porevolučních dějinách zastávala. A to je v konkurenci Jana Kavana skutečný výkon.
Oběť demokratů
Babiš zároveň možná doufá, že hrozba, že bude nucen jmenovat Turka ministrem, prezidenta vybudí k tomu, aby zatlačil na demokratické strany, aby předsedovi ANO ze šlamastyky s Motoristy nějak pomohly. Koneckonců hlasy, že by se měli demokraté obětovat a minimálně odejít ze sněmovny, aby mohl Babiš sestavit vládu bez Motoristů, se už ozývají nějakou dobu. Jenže tenhle narativ je také lichý a jen pomáhá Babišovi shodit zodpovědnost za ostudu, kterou by jmenování Turka bylo, na někoho jiného.
Zodpovědnost za sestavování vlády a vyjednávání podpory pro ni leží přeci jednoznačně na budoucím premiérovi. Pokud Babiš tak moc touží po tom, aby ho Motoristé nemohli vydírat, tak by měl přeci sám oslovit demokratické strany a něco jim za jejich tichou podporu nabídnout. To nic nemění na tom, že to je, jak už jsme psali, z mnoha důvodů špatný nápad. Nicméně první impuls by prostě měl vzejít od Babiše.
Důvod, proč to, minimálně veřejně, zatím neudělal, je nejspíš docela prostý. Demokratické strany by možná i byly ochotny za určitých podmínek umožnit vznik jednobarevné vlády hnutí ANO. Především kdyby to mohly voličům prodat jako oběť, aby se Okamura nestal předsedou sněmovny a Turek ministrem zahraničí. Jenže určitě by nemohly souhlasit s tím, že budou hlasovat proti vydání Andreje Babiše.
Motoristé, kteří jsou zjevně svou vládní účast ochotni za nevydání Babiše vyhandlovat, by poté, kdy jim dal košem, také klidně mohli hlasovat pro jeho vydání. Babiš by se tedy bez Motoristů obešel, kdyby mu šlo jen o sestavení vlády a byl ochotný něco slíbit demokratickým stranám. Jenže ono mu jde také o poslaneckou imunitu.
Řekněme si to proto otevřeně. To, že je Babiš zbabělec, který chce svůj problém přehrát na prezidenta, je jedna věc. Zároveň je on tím, kdo nese plnou odpovědnost za jména, která ke jmenování navrhne. Média a bývalí politici by mu neměli dovolit vymlouvat se na koaliční partnery, neochotu demokratických stran ke „konstruktivní“ dohodě a předstírat, že on má s Turkem přeci také problém.
