Někteří lidé včetně mnoha jinak slušných novinářů často hovoří o „údajném“ střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Problém je ovšem v tom, že na tomto střetu zájmů není údajného vůbec nic. A kdyby náhodou někdo pochyboval a nechtělo se mu zkoumat státní zakázky, dotace a různé další finanční věci, máme pro něj jednoduchou radu: běžte do trafiky a otevřete premiérovy noviny.
Babišův tisk je přehlídkou naprosto zničené žurnalistiky, a to proto, že v těchto listech jde čistě o informování v žánru politického věstníku hnutí ANO. Ne všichni to ale přiznávají a několik jmen stále ještě setrvává na svých místech, kde slouží zájmům Andreje Babiše a tvrdí, že tomu tak není. Nebo už to ani netvrdí.
Naposledy se tak stalo ve čtvrtek, kdy Babiš skrze svá média zaútočil na šéfku Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou. Byla to opravdu jedinečná chvíle, protože „jeho text“, který tedy samozřejmě on sám nepsal, vyšel hned ve dvou médiích, která patří do vydavatelství Mafra. Dovedete si představit, že by se tohle stalo u nějakého jiného politika? Asi těžko, viďte.
MF DNES i Lidové noviny (u Expres.cz nejde o klasické médium, ale pouze o bulvár, v němž se čas od času objeví něco politického, když je potřeba dát prostor Babišovi nebo urazit jeho politické konkurenty) přímočaře svému majiteli, kterému se v dnešní době říká obmyšlený, slouží. Dennodenně se tam dá něco najít (případně také nenajít, i to je způsob). Člověku je z toho smutno, ale v úctě k lidem, kteří tyto noviny měli rádi a které provázely životem, by bylo slušné to jasně pojmenovávat.
Na Expres.cz jsme už zažili, že šéfredaktor Petr Konečný článek Andreje Babiše sám podepsal. Možné už je úplně všechno. Klidně tam může Marek Prchal psát úvodníky, klidně tam může být každý den s Babišem rozhovor, je to úplně jedno. MF DNES a Lidové noviny tak, jak jsme je znali do roku 2013, už neexistují.
