Na nové nesrovnalosti týkající se vlastnictví Babišova Čapího hnízda poukázal investigativní pořad České televize Reportéři ČT. Reprezentační venkovská rezidence u Olbramovic na Benešovsku patřila podle účetní závěrky z roku 2008 do Babišova koncernu Agrofert. Podle Andreje Babiše ji ale Agrofert v té době už nevlastnil.
„Nikdy jsem nevlastnil a neměl podíl ve farmě Čapí hnízdo. V den podání žádosti o dotaci v roce 2008 žádná z firem Agrofertu nevlastnila farmu Čapí hnízdo,“ prohlásil Babiš v březnu v televizi Prima. Tato jeho odpověď je velmi důležitá s ohledem na to, zda měla firma nárok na čerpání 50milionové dotace od Evropské unie.
[ctete]51624[/ctete]
Podle právníka Aleše Rozehnala ale z účetní závěrky vyplývá, že ještě ke konci roku 2008, tedy více než rok poté, co už společnost měla být mimo holding Agrofert, byla stále součástí Agrofertu.
Babiš na dotaz Reportérů ČT odmítl účetní závěrku komentovat. „Já vám nemusím nic dokládat. Já se s vámi o tom nebudu bavit,“ reagoval Babiš.
Čapí hnízdo mělo podle dřívějších vyjádření patřit do jeho koncernu do konce roku 2007. Poté společnost přešla na anonymní formu vlastnictví a jako malý podnik díky tomu dosáhla na evropskou dotaci, kterou by jako firma z Agrofertu dostat nemohla. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se vrátila zpět do Babišovy skupiny.
[ctete]50715[/ctete]
Podle děkana Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze Ladislava Mejzlíka existuje pro zmíněnou nesrovnalost dvojí vysvětlení. „První, co mě napadá, je, že je to chyba, že někdo neoznámil, že došlo k prodeji firmy, a oni ji dále vykazují ve skupině. Druhá varianta je, že se domnívají, že sice nejsou vlastníky formálně, ale že mají pořád dispozici a schopnost ovládat činnost firmy, a pak podstatný vliv trvá i bez finanční účasti,“ řekl Mejzlík Reportérům ČT.
A v tom spočívá další problém. Podle analytika Nadačního fondu proti korupci Janusze Koniecznyho z doporučení Evropské komise a z rozhodnutí Evropského soudního dvora vyplývá, že dotace pro malé a střední podniky nesmí být udělena, pokud má taková firma strategického partnera. Minimálně takovým strategickým partnerem byl v době žádosti o evropskou dotaci pro Farmu Čapí hnízdo Agrofert. Dále je podle doporučení Evropské komise nezbytné sledovat, zda je dotace pro firmu opravdu potřebná, přičemž pro Farmu Čapí hnízdo nebyl problém získat ve stejném období s podporou Agrofertu úvěr 350 milionů korun.
Kvůli kauze Čapí hnízdo proběhla na konci března mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Babiš na ní v rámci své obhajoby bezprecedentním způsobem pozurážel a obvinil z nepravostí všechny své kritiky a odpůrce, aby nakonec sdělil, že Čapí hnízdo vlastnily v době získání evropské dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Nadále trvá na tom, že žádný dotační podvod nespáchal. Kauzu označuje za cílenou kampaň, která má vést k jeho konci ve vládě a v politice vůbec.
[ctete]55841[/ctete]
Demokratická opozice společně s částí veřejnosti považuje způsob získání dotace za podvod, případně za účelové neetické jednání neslučitelné s principy demokratické politiky. Případ vyšetřuje česká policie i Evropský úřad proti podvodům (OLAF). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce s dalšími kroky vyčkat na výsledky jejich vyšetřování.
Dotační skandál kolem Čapího hnízda se snaží v rámci svého politického spojenectví s Babišem „přikrýt“ a bagatelizovat prezident Miloš Zeman. Ten minulý čtvrtek Čapí hnízdo navštívil v doprovodu tří set dětí z takzvaných Klokánků, které společně s Babišem marketingově zneužil k Babišově obhajobě. Babiš věnoval „Klokánkům“ šek na milion korun a prezident Zeman označil kauzu Čapí hnízdo za kampaň a mediální záležitost.
[ctete]57252[/ctete]