Babiš má chybovost 67 procent, ale sype mu to

Andrej Babiš (ČT)

Andrej Babiš | FOTO: ČT

Unijní kontrola dotačních programů pro Agrofert ukázala chybovost 67 procent. V epidemií zmořené zemi pak už ani nevyvolala velkou odezvu zpráva, že velkou část evropských dotací Česká republika, přesněji ministerstvo financí, nyní nepředložila v Bruselu k proplacení. A to i přesto, že ony dotace Česká republika firmám proplatila. Z našich daní. Zpráva zapadla mezi dvě krabice vakcíny proti covid, a tak na ni veřejnost nijak bouřlivě nereagovala. Je to chyba, protože důvodem k celému podivnému odložení žádanky o platbu je bordel galaktických rozměrů. Takže vinou neuvěřitelného nepořádku v Agrofertu šly „bruselské“ peníze firmám nikoliv z Bruselu, ale z Prahy. A kdy, či spíše zda vůbec z Bruselu přijdou, ví jen křišťálová koule Andreje Babiše. 

V listopadu připutoval úředně přeložený rozbor Evropské komise k Babišovu střetu zájmů. Dokonce až z Bruselu je vidět, že Babiš stále ovládá holding Agrofert, což je v rozporu se zákony nejen v Česku, ale i s evropskou legislativu. Brusel chce také prověřit další projekty z holdingu. „Česko má v předcházení střetu zájmů závažné nedostatky,“ napsali auditoři. No, kdyby se mě či jiného občana, kterého neplatí Babiš, zeptali, tak nemuseli analyzovat. Firma, alespoň ze čtvrtiny v majetku člena vlády, nesmí pobírat dotace ani investiční pobídky. A také politici nesmějí vlastnit média. To je všechno v zákoně, na který pan premiér zvysoka… Sloveso si domyslete.

Obrana před Babišem (FORUM 24)

Veškeré dotace udělené skupině Agrofert po 1. září 2017 … jsou v rozporu s článkem 4c o střetu zájmů za předpokladu, že žádost o dotaci byla předložena během 1. září 2017 či po něm a dotace byla udělena v době, kdy byl pan Babiš veřejný funkcionář ve smyslu tohoto ustanovení. Komise proto dospěla k závěru, že řídící orgány programů spolufinancovaných Evropskou unií v České republice nesmějí od tohoto data vybírat a poskytovat veřejné dotace firmám ze skupiny Agrofert,“ to dostal pan premiér doslova. Brusel také shledal kolem Agrofertu „závažné nedostatky“ v předcházení střetu zájmů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které rozdělování dotací řídí, tak dostalo za úkol zkontrolovat – po první kontrole z Bruselu – dvanáct Agrofertích „dotačních projektů“. které komise nekontrolovala.  Vzorek, co auditorsky prověřili úředníci EU, totiž měl 67 % chybovosti.

Dne 26. prosince opět iRozhlas zveřejnil, že jsme dali panu premiérovi pěkný dárek k Ježíšku. „Unii úřady zatím nedaly k proplacení projekty za 163 milionů. Kontrolováno je i dvanáct projektů za téměř 58 milionů korun, jež resort financí Bruselu preventivně nepředložil k proplacení. Ze státní kasy už ale společnosti peníze dostaly. Žádanky o proplacení zadržuje ministerstvo financí společně s dalšími třemi projekty. Dohromady jsou unií „nekryté dotace asi 163 milionů korun. Ano to je pochopitelné, že ministerstvo financí radši faktury do EU neposlalo, když kontrola našla 67procentní chybovost. V momentě, když jsem si to četl, pocítil jsem k panu premiérovi jistý obdiv.  iRozhlas publikoval seznam projektů Agrofertu nepředložených Bruselu k proplacení: Výzkumný ústav organických syntéz a.s., Pekárna Zelená louka, a.s., FARMTEC a.s., Kostelecké uzeniny a.s., Cerea, a.s., Penam, a.s., Primagra, a.s. a Fatra, a.s. Z těch osmi firem se neposlalo k proplacení celkem patnáct projektů. Pokud budeme vycházet z magického čísla chybovost 67 procent, tak může mít vše v pořádku z těch uvedených nanejvýše jedna Agrofertí (a samozřejmě Nebabišova) firma. A to je fakt výkon hodný mistra!

Teorie a praxe chyby

Pokud chcete zabraňovat vzniku chyb v systému s lidským činitelem, potřebujete vybudovat standardizované postupy, procesy a metody, jinak budete mít vždy vysokou chybovost a špatný výkon. Typická míra selhání v podnicích využívajících jen běžné pracovní postupy se pohybuje od 10 do 30 chyb na sto příležitostí. To jest 1030 procent. Nejlepším možným výkonem, byť to pro laika zní jako děsivě moc, je na dobře řízených pracovištích a s použitím běžných metod řízení kvality míra selhání 5 až 10 procent. Na každých sto příležitostí. Nechat lidi pracovat pouze na základě zkušeností a znalostí, bez nějaké základní struktury procesů a metod jejich práce, vždy vytváří nechtěné náhodné variace, které příliš často produkují špatné výsledky – chyby, či dokonce řetězce chyb.

FORUM 24 (archiv)

Na rozdíl od jiných psychologických oborů je v psychologii práce a řízení hodně peněz. Takže po dlouhých desetiletích marné snahy chyby úplně vyloučit (což v realitě nejde) došla moderní psychologie k závěru, že systém sice nemůže nedělat chyby, ale může se naučit ty vzniklé opravovat. Dnešní nejlepší řešení ochrany před lidskými chybami umožňují lidem dělat chyby, ale brání tomu, aby se chyba stala neúspěchem, malérem či „zmetkem“ (není myšlen arogantní pubescent, ale vadný výrobek). Říká se tomu průběžná kontrola chyb, nebo průběžné odstraňování defektů, a všechny podobné modely uznávají, že k lidské chybě dochází pravidelně, ale že chybu lze identifikovat a odstranit. Takže chyba nemusí skončit selháním, potížemi nebo malérem. Pokud je nastaven kontrolní systém dobře, dá se snížit velmi výrazně.

Článek, který čtete, jsem napsal já – ale jde o činnost, která má ze své podstaty vysokou chybovost, jde o úvahu na konkrétní téma, hraje více faktorů, je potřeba nějaké zobecnění a podobně. Je velmi těžké dosahovat chybovosti do deseti procent. Ale pak to čte editor, už zbavené mé involvace, vtažení tématem, takže nejvyšší chybovost zase nemá víc jak 10 procent, ale zkušený editor už nanejvýše pět procent. Když udělám průměrně v každém desátém textu chybu, tak on si nevšimne teprve desáté či dokonce dvacáté chyby, ostatní vychytá. Pak ten text čte korektor, který kontroluje pravopis, což je méně kreativní a „mechaničtější“, a ten udělá jen jednu chybu na sto pokusů.  A pokud je to text o malér, tak jej čte ještě šéfredaktor nebo hlavní editor. Takže vychytání chyb proběhlo (obsahově) na úrovni autor–editor–někdy šéfredaktor, a gramaticky na úrovni autor–„automatická oprava v textovém editoru“–editor–korektor. A přesto nebudu radši vykládat, kolikrát jsem napsal (a byla publikována) pěknou blbost.  Ale 67 procent?

Jak je to obvyklé?

Chybovost samozřejmě klesá, když je úkol jednodušší.  Když se pohybujeme směrem dolů, co se týče výskytu pro člověka obvyklého typu chyb, začněme od komplikovaného nerutinního úkolu. Tam je obvyklá jedna chyba z 10 „produktů“. Pak následuje rutinní úkol s potřebou intenzivního úsilí – tam bývá jedna chyba ze 100, a rutinní jednoduchý úkol  (jedna chyba z 1 000). Nejjednodušší možný úkol – třeba sednout si na povel – bude mít chybovost 1 chyba na 10 000 pokusů. Ale dobře víme, že to zvládne i pes. Chybovost 67 procent se v žádném běžném oboru lidské činnosti nevyskytuje. Továrna, která ze své produkce vyrobí 67 procent zmetků, není továrnou, ale kazírnou. „Chybovost 67 procent“ se dokonce už dle mého citu pro jazyk slovem chybovost nazývat nedá a nemá. Když chyby tvoří dvě třetiny výkonu systému, tak se situace nazývá „naprostej bordel“.

Naplnění kritérií dotačního programu není „desetiprocentní“ úkol, ale „jednoprocentní“ úkol. Formality a úřední postupy plnění dotačního programu jsou naprosto pevně stanoveny, k řešení takového úkolu není třeba vypracovávat nové metody a postupy, jde o rutinní činnost. Bezpochyby o činnost náročnou a plnou koncentraci i úsilí vyžadující, ale rutinní. Bez zpětné kontroly chybovost 1:100. Jedno procento. Agrofertí dotační projekty měly šedesát sedm procent chybovosti. A jestli u nich probíhala nějaká kontrola, to ví jen Babiš. A možná surikaty.

Šedesát sedm procent chybovost je v našem časoprostoru totéž, co poukázka na rakev. Pokud bude mít nějaký druh zvířete 67 procent postižených potomků, vyhyne. Pokud bude továrna vyrábět 67 procent zmetků, zkrachuje. Pokud uvede divadlo tak divácky přitažlivou hru, že zůstane neprodaných 67 procent vstupenek, hru stáhne z repertoáru. V Agrofertu je – minimálně ve věci dotačních programů – chybovost 67 procent, a když proto dotační programy Agrofertu po zásluze Bruselu radši ani nepošleme k proplacení, tak ty peníze vyplatí firmám Andreje Babiše český stát, jehož premiérem je Andrej Babiš. Premiér, který opakovaně řekl, že nemá s Agrofertem nic společného, neb jej svěřil fondu. A tak to musí být pravda. S 67 procenty pravděpodobnosti, že to pravda není.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]