Poslanec Andrej Babiš, vůdce hnutí ANO. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Do muniční iniciativy nedáme ani korunu, ale budeme v ní pokračovat, oznámil Andrej Babiš (ANO). Ani nahý, ani oblečený. Filipa Turka (Motoristé sobě) sice prezidentovi při novoročním obědu premiér na ministra navrhl, ale nepodá ústavní žalobu, když ho Petr Pavel nejmenuje. „Do žádné kompetenční žaloby se mi nechce,“ řekl. Ani pěšky, ani na voze. Vojenská akce USA proti Grónsku, „to by bylo samozřejmě absurdní“, pravil, ale k prohlášení evropských lídrů stojících za suverénním Grónskem a Dánskem se nepřidá. Ani studený, ani horký ten náš premiér.
Co je za tím? Babiš se dostal do nekomfortní situace. Je trumpista, patří k Patriotům pro Evropu, tedy k zemím, které prosazují slabou unii a návrat nacionalismu. Ale zároveň ho americký velvyslanec Nicholas Merrick žádá, aby muniční iniciativa pokračovala. A to i proti části vlastních voličů a proti voličům SPD a Motoristů sobě (ne nám). A tak udělá trapný krok dopředu a hned zpátky, iniciativa bude pokračovat, ale nebudeme do ní dávat peníze.
Malá škoda pro Ukrajinu, stát dával uboze málo. Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, Česko podle exministra zahraničí Jana Lipavského (ODS) přispělo jen dvěma až třemi miliardami korun. Za Babiše nedáme ani to málo. Demokrati si oddychli, aspoň že tuhle velkolepou českou akci nepoložíme. A zřejmě, a to je mnohem důležitější, si oddychnou i Ukrajinci. Náboje nutně potřebují, za loňský rok dostali 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů.
Babiš se chová jako zbabělec. Před volbami chtěl iniciativu ukončit, plival na ni. Zjevně nepřál velké výdělky nejbohatšímu Čechovi, jedinému majiteli zbrojního impéria CSG Michalu Strnadovi. Po volbách couvl před vůlí Američanů. A taky aby nevypadal blbě v Evropě. Má to fakt těžké.
Vejde se hajlující, homofobní ministr do ústavy?
Se jmenováním Turka ministrem je to podobné. Babiš tuhle hajlující, daně neplatící „hranatou legendu“ zcela jistě ve vládě nechce. Kdekoliv ve vládě. Ale nemá na to (nejen kvůli trestnímu stíhání), aby Turka šéfovi Motoristů Petrovi Macinkovi odmítl. Přitom najde mraky důvodů.
U „Turka ne“ se zastavme. Prezidentovi je zde vyčítáno, že se nedrží ústavy, a dokonce že jde ve stopách svévolníka Miloše Zemana. Skutečně to tak vypadá. Podle ústavy si vládu skládá premiér, prezident pak kabinet „jen“ jmenuje. Zároveň ale ústavníci říkají, že jsou mezní případy, kdy by asi prezident jmenovat nominanta té či oné strany neměl.
Jako občan mám za to, že máme ústavu chápat jako celek, nejde jen o pravomoci prezidenta a premiéra. Ústava je přece uvozena preambulí, kde my, občané, jsme odhodláni „chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti“ a jsem odhodláni „řídit se všemi osvědčenými principy právního státu“.
Jak se do toho, prosím pěkně, vejde Turek? Se svými výroky typu „popálit cikáně je polehčující okolnost“, „Obama je negr“ a dalšími? Politik, který se hlásí k Hitlerovi, zesměšňuje holokaust, odmítá volební právo žen či vulgárně uráží LGBTQ osoby? Odpovídá toto české ústavě? Nebo snad její preambuli nemáme brát vážně, je to jen omáčka?
Mám pocit, že si není jist ani Petr Macinka. V Interview ČT řekl, že přece Ústavní soud (ÚS) může ústavu svými výroky změnit. Vykládal pak nesmysly, jak si Petr Pavel naplnil ÚS „lidmi jemu blízkými, nebo lidmi blízkými jeho vidění světa“ a že si prezident možná říká o to, aby mu ÚS „přidal nějaké kompetence“, i když nejsme v prezidentském systému. To je sice pomluva hlavy státu, ale zároveň vidíme, že i Macinka je zbabělec, který prostě neumí říct naplno: my tam toho antikorektního rasistu a homofoba, ústava neústava, prostě chceme a basta fidli.
Až se Trumpovi zachce českého lithia…
Zbaběle se chová Babiš i ve vztahu ke svému koaličnímu partnerovi Okamurovi. Prezident poukáže na nutnost slaďovat veřejná prohlášení tak, aby odpovídala zahraničněpolitickým prioritám Česka a závazkům, které máme vůči našim spojencům. Ale premiér Okamurovi sám nic neřekne, nechá to na Petrovi Pavlovi. Nemá odvahu si to s šéfem SPD rozházet.
Naprosto absurdní je i situace s Grónskem. Evropské státy se hromadně připojily k dokumentu, který zdůrazňuje, že záležitosti Grónska jsou výhradně dánské a Spojeným státům do nich nic není. Babiš se nepřipojil. Nepůjde proti Trumpovi zřejmě ani v případě, že by na Grónsko USA zaútočily. Zřejmě sní o tom, jak zase sedí v Oválné pracovně s magnátem, který pohřbívá americkou demokracii.
S Grónskem je to přitom pro nás důležité, jde přece taky o českou existenci. O existenci menšího státu, který rozhodně nebyl, není a nebude velmocí. Pokud by bylo dovoleno, aby si velmoc dělala, co chce, jakou bychom měli šanci se bránit? (Raději tu teď nemluvím o vůli této vlády Česko bránit…) Představme si paradoxní situaci: Babiš se znelíbí Trumpovi a ten se rozhodne, že ho s manželkou unese do USA, aby těžil české lithium. Kdo tomu nebožákovi pomůže?
Zbabělý je samozřejmě i extremistický předák SPD Tomio Okamura. To bylo řečí před volbami o muniční iniciativě, o Ukrajincích u nás, jak je začne třídit a požene zpět na Ukrajinu. Dostal flek šéfa sněmovny, občas něco strašného vyvrhne z úst, ale jít proti Babišovi se bojí. Odejít z vlády, která dělá opak toho, co sliboval, nedokáže.
Parta zbabělců.
Proti nim dnes stojí prezident. Bývalý komunista, který před pádem minulého režimu studoval zpravodajský kurz u vojenské rozvědky. Prošel obrácením, dnes je z něj obránce demokracie, zastánce slabých, přítel Ukrajiny. Nezbabělec. Odvážný proti zbabělcům. Jeho výhoda? Má na své straně lidi milující svobodu. A to není málo.
