Předseda vlády Andrej Babiš měl v lednu 2019 vystoupit v Evropském parlamentu. Mělo se tak stát v rámci debaty nazvané Budoucnost Evropy, v níž by měl představitel každého členského státu představit vizi směřování Evropské unie tak, jak vyšla z debaty v jeho zemi. Babiš ovšem nevystoupí, a jak se zdá, je to nejen proto že Česká republika žádnou vizi nemá, ale hlavně proto, že by byl na plénu podroben nepříjemným otázkám týkajících se dotací pro holding Agrofert, které momentálně vyšetřuje Evropská komise. A to se našemu premiérovi vůbec nechtělo.
Informaci o tom, že Babiš svou zahraniční cestu zrušil, přinesl jako první server Blesk Zprávy. „Důvodem je kumulace různých zahraničních cest, které plánuji do Afriky a do Asie. To je pro mě priorita. Chci být aktivní v exportní diplomacii, dostal jsem pozvání na konferenci do Indie, měl jsem dobré jednání s premiérem Thajska,” vysvětlil Blesku Babiš.
Přijde Agrofert o dotace?
Takové výmluvy jsou ale poněkud dětinské. Babiš má s Evropskou unií zásadní problém. Intenzivně se řeší jeho střet zájmů a mohlo by dojít k zastavení dotací pro holding Agrofert. Dokonce hrozí i to, že Evropská komise dojde k závěru, že předchozí dotace musí být vráceny. Svěřenský fond, do kterého Babiš svou firmu vložil, totiž neodpovídá aktuálně platné finanční směrnici EU.
Deník FORUM 24 oslovil české europoslance s dotazem, jak se dívají na to, že se Babiš do debaty o Budoucnosti Evropy zjevně nezapojí, a jestli to podle nich souvisí právě s problémy kolem jeho střetu zájmů. “Ještě nikdy jsem nezažil, aby někdo odmítl vystoupit na plénu europarlamentu. Pan premiér se bojí,” uvedl například europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09).
“Skutečnost, že premiér Babiš zrušil své lednové vystoupení na plénu EP nebude mít vůbec žádný dopad na pozici ČR v EU. Spíše tato skutečnost vyvolává otazníky, jaký je skutečný důvod tohoto kroku. Pozici ČR ovlivňují jiné faktory a aspekty, mimo jiné i fakt, že vládní lídři a prezident Zeman nemají jasnou a srozumitelnou vizi budoucnosti EU, ve skutečnosti ČR nemá ani aktivní vyprofilovanou a partnerům srozumitelnou evropskou politiku. Zužovat EU na otázku migrace je nejen nešťastné, ale velmi povrchní,” myslí si Pavel Telička zvolený za hnutí ANO. S Babišem dnes už ale nespolupracuje.
Jiné zahraniční cesty? Nesmysl
Podle europoslance Pavla Svobody (KDU-ČSL) zrušené vystoupení pozici České republiky neovlivní, jelikož o něm jen málokdo věděl. Důvody toho, proč český premiér nevystoupí, nezná. “O tom můžeme jen spekulovat, víme o kauze Čapí hnízdo, že OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům, pozn. red.) Babiše vyšetřuje ještě v nějakých dalších souvislostech, ale skutečný důvod zrušení návštěvy neznám. Odkaz na množství jiných zahraničních cest neberu vážně, protože možnost promluvit v EP na téma budoucnosti EU je vcholný český zájem, který se s žádnou jinou zahraniční cestou nedá srovnat,“ říká Svoboda.
Podle komunistického europoslance Jaromíra Kohlíčka Babiš žádnou vizi o budoucnosti Evropské unie ve skutečnosti nemá. “Pozice ČR v podání současné vlády je opatrná snaha být „v jádru“, ale přitom moc se nehrnout do přijetí eura a ve shodě s veřejným míněním bránit se některým extrémně hloupým výmyslům, a to v součinnosti s ostatními zeměmi V4. Řekl bych, že Andrej Babiš má zájem na vystoupení v europarlamentu, ale zřejmě se mu tento termín nezdál vhodný. Jestli je to v souvislosti s vyšetřováním Evropské komise Babišova střetu zájmů, to si netroufám odhadnout. Uvidíme, co bude výsledkem setkání s Merkelovou a s Macronem – to zřejmě ovlivní další Babišovy kroky nejvíce,” myslí si.
Aktuální zprávu okomentoval také Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). “Babiš ve strachu z grilování v Evropském parlamentu nakonec na plénu v lednu 2019 nevystoupí a nepředloží za Českou republiku vizi EU. Chápu, že tady by ho nikdo nešetřil a nebránil, tak dostal strach a nepřijede. Babiš je mimochodem první premiér, který odřekl účast na plénu Evropského parlament a nevyužil tak příležitost ukázat vizi EU za Českou republiku, protože bohužel žádnou nemá,” napsal na svém facebookovém profilu.
Vize Evropy
Od počátku roku 2018 je na plenární zasedání Evropské unie pravidelně zařazován bod týkající se její budoucnosti, v rámci něhož vystupují lídři členských zemí. Jsou přitom vyzváni, aby prezentovali názor svého státu na další směřování Evropské unie. Protože je zvykem, že nejprve vystupují zástupci menších států, jako první už v lednu hovořil k tématu irský premiér Leo Varadkar. Prosazoval projekt společných celounijních kandidátních listin ve volbách do Evropského parlamentu.
Následovala vystoupení chorvatského a portugalského premiéra. Až po nich předstoupil před evropské poslance Emmanuel Macron se svou vizí silnější Evropské unie a několik dalších lídrů. Babiš na seznamu nejprve nebyl, pak se ukázalo, že by v lednu 2019 mohl přece jen vystoupit. Eskalace jeho problémů ale tuto možnost zjevně opět odložila.
