Kdykoli se veřejně vyjádří předseda vlády Andrej Babiš, vyrojí se spousty komentářů srovnávajících jeho projevy s legendárními promluvami bývalého generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Milouše Jakeše. Oba mají leccos společného, ať už je to rudá knížka od mládí, nebo reakce nechápavé veřejnosti, která nedokáže docenit jejich velikost a dělá si z jejich moudrých slov pustou srandu. A je opravdu těžké rozhodnout, který z těchto dvou geniálních rétorů je lepší, který z myšlenkových gigantů si zaslouží vavřínový věnec vítěze. Klání začíná, bodujme, tipujme. Kdo získá zlato?
Předložíme vám deset soutěžních příspěvků, od každého borce po pěti. Citace pocházejí ze slavného Jakešova projevu z Červeného Hrádku a z Babišových promluv v poslanecké sněmovně a na tiskových konferencích. Předesíláme však, že síly jsou pozoruhodně vyrovnané a určit, kdo je lepší, nebude vůbec snadné. Nejprve si tedy stručně představíme soutěžící a pak už můžeme jít na to.
Milouš Jakeš (* 12. srpna 1922 – † 9. července 2020). Od roku 1945 členem KSČ, komunistou se tedy stal ve 23 letech. Při práci montéra v Baťových závodech v Gottwaldově (dnes Zlín) vystudoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou. V roce 1955 vyslán stranou do Moskvy za účelem studia na Vysoké stranické škole při ÚV KSSS. Poté působil v různých stranických funkcích. V dubnu 1968 byl zvolen předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, 17. prosince 1987 vystřídal Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, v níž setrval do 24. listopadu 1989.
Andrej Babiš (* 2. září 1954). Od roku 1980 členem KSČ, komunistou se tedy stal v 26 letech a ve straně setrval až do roku 1989 – Milouš Jakeš byl tudíž dva roky jeho stranickým šéfem. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. V roce 1980 jej začala Státní bezpečnost evidovat jako důvěrníka, od roku 1982 je veden jako agent Bureš. Je majitelem holdingu Agrofert, který získal za dodnes nevyjasněných okolností, podle jeho slov za pomoci blíže neurčených „švýcarských spolužáků“. Od roku 2013 poslanec Parlamentu ČR, od 29. ledna 2014 do 24. května 2017 ministr financí, od 6. prosince 2017 předseda vlády ČR. Podle auditních zpráv Evropské unie a usnesení Evropského parlamentu se nachází ve střetu zájmů. Je trestně stíhán v kauze Čapí hnízdo.
A teď už tedy můžeme začít.
1. kolo – Lidi, který kolem chodili, a lidi, co nepřišli vůbec
Jakeš: „…my nemáme dosud vypracovaný jasný a přesný systém, kterej by přesně určil tu odpovědnost toho člověka. Toho za to, toho za to, toho za to. Vždycky se tam točí desítky lidí, prostě, který kolem chodili. A někdy i určitý kolektivní znásilnění, který se ukázalo jako falešný. Tak ty věci jsou složitější prostě, velice složitější, než někde u nějakýho kapitalisty, velice složitý. A říkám znovu, nějaký takový to řešení na ulici, skandalizování a tak dál, ničemu nepřispívá…“
Babiš: „Já nevím, kde se staly chyby, nevím, kdě je nějaký zásadní problém, my jsme teď přijali nějaké rozhodnutí a samozřejmě ano, my jsme hygieny, odevzdala armáda na ministerstvo zdravotnictví 1. 6., a potom jsem dospěl k názoru, že je potřeba znovu vrátit armádu do hry s panem Dzurillou, to bylo 27. července, kdy jsem viděl, že na odběrném místě na Bulovce, že to nefunguje. Takže já si myslím, že se v tom angažuju od rána do večera, nemám žádný pocit, že bysem pochybil. My jsme zkrátka rozhodovali a v březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo sice, byl to ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase a ty, který měli přijít, nepřišli.
2. kolo – Nejezdí chleba a proč nás pořád kritizujetě
Jakeš: „Proč ta složitost je v naši zemi, poněvadž my řídíme tu ekonomiku. A tedy víceméně jsme za všechno jakoby odpovědný. Není chleba, co dělá vláda? Jak to že není chleba, co dělá strana? Jak to řídí, že nejezdí chleba? Ptá se v kapitalismu někdo na takovouhle otázku? Vůbec ne, vůbec ho nenapadne, spojovat svojí vládu, že pekař neupekl chleba. Kritizujou pekaře, kterej neupek ten chleba, a nejdou k němu podruhý, řekněme. My třeba takovou možnost ne vždy máme, abychom nešli k němu, to je pravda, ale tím je ta naše pozice složitá, že my jsme zodpovědní za tu ekonomiku.“
Babiš: „Nebo tady byla kritika, kolik máme úředníků. Většina nových úředníků – to je 13 tisíc učitelů, to jsou vojáci, policisté. Proč to stále říkáte, když dobře víte, že to není ten úředník v kanceláři, ale že to jsou lidi, které potřebujeme? Naši občané potřebují tyto lidi každý den. Takže já tomu jako nerozumím. Já samozřejmě rozumím, že tady je hlavní cíl – kromě toho je samozřejmě hlavně potřeba se zbavit Babiše a je potřeba to teď zbourat, aby se ukázalo, jak je ten Babiš neschopný. On to nedokázal. Nedokázal si sjednat podporu.
3. kolo – Já mluvil s jednou paní a kolegyně má babičku
Jakeš: „Já jsem byl kdysi v Maďarsku, ještě když jsem se zabýval zemědělstvím. Přišel jsem k jedné pani, byla to bankovní úřednice, skončila v bance, její muž byl traktorista v družstvu, dělal v družstvu. Měli tam bojlery, já nevím, měli jich asi 10 tisíc těch brojlerů a měli sedm prasat, no. No tak s ní mluvím o tom, jak to dělá, kdo dělá. Říká, děti pomáhaj, všichni pomáháme a tak dál. Já říkám na to, no tak my taky jako se snažíme pěstovat taky, my má… my pěstujeme koně.“
Babiš: „Musíme hodnotiť všechny ty aspekty, ne jenom ano ten počet, a to jsou lidi, který umírají s covidem, jo, my máme tady na sekretariátě babičku naší kolegyně, která měla mrtvici a ležela v nemocnici v Náchodě a bohužel tam ležela vedle někoho s covidem, takže my sme se o tom bavili, o ty statistiky, jak se to vykazuje na Slovensku a tak dále. Evropa nemá na to, takže my děláme všechno pro to, aby zkrátka sme se nedostali tam, kdě některé jiné země, které měly desítky mrtvých, takže já chci jen ubezpečiť, že sme vždy postupovali v zájmu našich občanů.“
4. kolo – Nějaký ten lid a nějaký odborníci
Jakeš: „A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to i ten lid to žádá taky, my s tím souhlasíme, s tím lidem, my plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě, neměli jedinýho slova podpory pro to, co se děje, no a vlastně oni nás mohli proti tomu lidu postavit. Tedy na nic nečekáme, prostě, máme vedoucí úlohu, jde o to ji správně používat a neztratit, to je důležitý.“
Babiš: „…já si to myslím, víte, že v času jsme měli nějaké prohlášení, nějaké názory, dokonce já jsem měl shodné prohlášení, dotaz jako pan předseda ODS Fiala, myslím, že 19. 8., kdy byl ohlášen manuál pro základky jako Semafor, a zrazu 19. byl ňáký návrh, takže já si myslím, že jsme vždycky dělali maximum, já nejsem epidemiolog, máme ňáké odborníky a v podstatě teďka jsme dospěli k ňákému názoru… takže já si nemyslím, že bych byl nepokornej, úplně nerozumím tomu dotazu.“
5. kolo – Špína v Praze a davy rodících premiérů
Jakeš: „Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. … My nechceme, nemůžeme, nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici? Vždyť my víme, že v Praze nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny, tedy ve vzduchu mám na mysli, kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!“
Babiš: „A já myslím, že ty projekty, ta porodnice v Brně, konečně po dvaceti letech, za dvě miliardy. Stejná porodnice u Apolináře, zdravím pana profesora Pařízka. Mě strašně baví, když mi pan profesor říká: no, víte, kolik tady rodilo premiérů, strašně moc, a nikdo mi nepomohl. Moje děti se narodily v Neratovicích a vnučky taky, takže nemám střet zájmu. Nikdo mu nepomohl. Teď to jde na registraci, abychom konečně měli moderní porodnici. Moderní porodnici.“
Tak co, už jste rozhodli o vítězi? A byla to zábava? Řečeno slovy básníka Karla Hynka Máchy možná spíš „na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal“. Nad tím, co tady 31 let po pádu komunistického režimu (už zase) máme. Není už nejvyšší čas to změnit pořádně a doopravdy?
Autorka je řadovou členkou TOP 09.
