Andrej Babiš (ANO) FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
V jakém stavu se nachází česká ekonomika a jaké období nás čeká? Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve svém středečním projevu ve sněmovně chlubil tím, že Česká republika zažívá nejlepší období od svého vzniku, a samozřejmě to stavěl tak, že je to především jeho zásluha. Premiér Petr Fiala přitom tvrdí něco zcela jiného. Jak už zmínil ve svém novoročním projevu, letošní rok podle něj bude pravděpodobně jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Kdo z nich má pravdu?
Premiér Fiala ve svém projevu 1. ledna zdůraznil: „Budou nás trápit problémy, které přicházejí zvenku, ale i problémy, které jsme si zavinili sami, hlavně tím, že předchozí vláda jen málo dbala na naši budoucnost. A doslova žila ze dne na den. Chovala se, jako by Česká republika nepotřebovala akutně řešit nové zdroje energií pro naše domácnosti a náš průmysl. Jako by neustálé zadlužování naší země nemohlo nikdy způsobit inflaci. Inflaci, která dnes bohužel začíná vážně ohrožovat naše úspory a v krátkém čase může ohrozit i pracovní místa a zastavit tolik potřebný ekonomický růst,“ uvedl Fiala.
A pokračoval: „Ceny energií, inflace – neboli zjednodušeně řečeno drahota – a covid. To jsou tři vážná nebezpečí, kterým bude Česká republika čelit v tomto roce. S trochou nadsázky můžeme říct, že vlády mohou hodně věcí rychle pokazit, ale náprava trvá zpravidla mnohonásobě déle. Odsouvat problémy na další volební období je totiž vždycky jednodušší než kousnout do kyselého jablka a začít je řešit.“
Bývalý předseda vlády Andrej Babiš přitom říká, že situace je zcela odlišná – Česká republika podle něj zažívá jedno z nejlepších období své historie a jsou na to jasné statistiky a čísla, a to jak z Česka, tak i ze zahraničí. Šéf hnutí ANO svoje tvrzení opírá v první řadě o to, že není pravda, že máme rozvrácené veřejné finance.
Babiš se odkazuje na to, že Česká republika je šestou nejméně zadluženou zemí Evropské unie, a to navzdory dvěma strašlivým rokům s covidem. „Ano, my jsme se zadlužili kvůli covidu. Dluh vůči HDP je 43,5 %. A to je stále méně než dluh, který nám zanechala Nečasova vláda, ve které seděl pan premiér Fiala, který nás opakovaně kritizuje za dnešní zadlužení. Před covidem jsme měli dluh vůči HDP – dokonce my jsme ho snížili na 29 %. Já jsem ho jako ministr financí snižoval a paní Schillerová v tom pokračovala. To jen pro osvěžení paměti,“ prohlásil v poslanecké sněmovně Andrej Babiš.
Rychlost současného zadlužování
Dále poukázal na to, že Rakousko má dluh vůči HDP 87,2 %, Německo 73,1 %, Francie 117,4 % a průměr v Evropské unii je 94,4 %, a v eurozóně dokonce 102,4 %, kdežto Česká republika má zadlužení ve vztahu k HDP 43,5 %, což je méně než 44,4 % v roce 2013.
V tomto kontextu je dobré se podívat na několik trochu jiných čísel. Klíčová je rychlost současného zadlužování, kdy státní dluh vystoupal z 1640,2 miliardy na konci roku 2019 na 2466 miliard korun na konci roku 2021. To je opravdu vysoké tempo, které nelze svést pouze na pandemii koronaviru.
To ostatně potvrzuje i ministr financí Zbyněk Stanjura, který upozorňuje na to, že náklady na pomoc státu v boji s nemocí covid-19 tvořily jen méně než polovinu uvedeného zadlužení za roky 2020 a 2021, konkrétně 351 miliard korun. Vůči HDP se tak státní dluh za poslední dva roky zvýšil z 28,5 % na 40,8 %.
V loňském roce pak státní rozpočet skončil se schodkem 419,7 miliardy korun a na letošní rok Babišova vláda plánovala rozpočet s deficitem 376,6 miliardy korun, což je ještě více než v roce 2020, kdy byl 367,4 miliardy korun. Obrovská rychlost zadlužování je z toho zjevná a stejně tak i neschopnost vrátit se zpátky k nízkým předcovidovým schodkům.
Změnit nastolenou trajektorii
V tom se právě lišíme od zemí, kterými argumentuje předseda hnutí ANO Babiš. Evropské země mají sice většinou stále ještě větší dluh než my, ale jednak se k němu dopracovávaly podstatně delší dobu než Česká republika (kdežto my jsme ho enormně navýšili za pouhé dva roky), a navíc státy, se kterými bychom se chtěli srovnávat, jako Švédsko, Dánsko či Německo, v současné době už své deficity snižují, kdežto my, pokud by bylo podle Babiše, nadále přitápíme pod kotlem jedna báseň.
Navíc je třeba si uvědomit, že naše situace je trochu jiná než zemí, kterými se bývalý předsedy vlády ohání. Vzhledem k tomu, že nejsme součástí eurozóny a zároveň nejsme ani velkou ekonomikou jako například Francie, tak si zkrátka takové vysoké zadlužení dovolit nemůžeme.
Klíčová je totiž tendence, nikoliv aktuální stav, který vyzdvihuje Babiš (šestá nejméně zadlužená země Evropské unie), a ta v případě vlády Andreje Babiše byla naprosto očividná. Kabinet Petra Fialy se tuhle tendenci rozhodl změnit, což samozřejmě není jednoduché a není to ani bezbolestné, ale kdyby to neudělal, zavede nás takhle rychlé zadlužování do velmi špatných konců.
Jenže to Babiš nikdy nepřizná, protože se může vymlouvat na to, že za něj ještě žádné problémy nebyly a vše špatné přišlo až s novým kabinetem. Proč ale? Protože se rozhodl změnit trajektorii, kterou nastolila Babišova vláda, a odkryl tak to, co by se jinak projevilo až časem.
