Babiš nemá žádný systém ani plán. Vše je jenom jako

ČTK

Andrej Babiš | FOTO: ČTK

Motorem aktivity Andreje Babiše jsou jeho predátorské instinkty. Žádný politický fundament, natož nějaký ideový či hodnotový základ v jeho, jakože politice nehledejte, nic z toho u něj nenajdete. Jeho taktika je jednoduchá a funguje jen díky masivnímu marketingu a nastavení jeho voličů. On je zvyklý to prostě zkusit, a třeba to dopadne. Takhle fungoval v době, kdy osobně likvidoval konkurenty a rozšiřoval svoje agrofertí impérium. On tomu eufemisticky říká budování. Toto nastavení může být i v politickém prostředí nejen efektní, ale i efektivní, ale jde to jen v defektní spotřebitelské polodemokracii, v níž právě nyní žijeme. 

Za vše nedobré mohou jeho předchůdci. Zvláště ti podle něj neumětelové a lumpové z počátku devadesátých let. Koho má na mysli? Že by snad Václava Klause seniora? Jeho sžíravé kritiky nejsou ušetřeni ani jeho současní koaliční partneři z ČSSD a pochopitelně všechny předchozí vlády, zejména mimořádně oblíbený Miroslav Kalousek. Občas se mezi viníky potíží přihodí i někdo z bývalých podřízených. To funguje také. Případným zdrojem komplikací může být i nějaký zahraniční vliv. Tomu všemu čelí náš udatný zachránce prý díky svému enormnímu pracovnímu nasazení, manažerské genialitě, charismatu a portrétu úspěšného vůdce. No a pak platí, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.

Pavel Hofman

V minulosti mu toho prošlo opravdu hodně. Zkouší to a ono mu to vychází. Byl zvyklý již od mládí fungovat v prominentním postavení a pro úspěch byl schopen udělat doslova cokoliv. Tento základ se mu v budoucích letech velmi hodil. Plynule na něj navazoval. Zásadní byly a stále jsou jeho vztahy z minulé éry. Po převzetí Petrimexu na novou značku Agrofert přišla fáze obsazování území a vybraných komodit – zejména chemie, zemědělství a potravinářství. To vše podporováno masivním lobbingem. V Česku i na Slovensku. V roce 2011 se rozhodl vstoupit do nové fáze – přejít ze zákulisí na jeviště a převzít celý stát. K tomu potřeboval podporu i funkční dohodu s ostatními spřízněnými oligarchy, mediální krytí a masivní marketing. V uměle stvořené atmosféře protikorupční hysterie a rozkladu tzv. tradičních stran šlo všechno jako po másle.

Seriál jeho kauz je delší než třicet případů majora Zemana, ale jeho fandy to nechává v klidu. Politika je stejně špinavá, tak teď tomu šéfuje alespoň správný tvrďák, a ještě přidal důchodcům, kteří mají navíc slevu na jízdném. Ostatní jsou jen kecy těch, kteří se nesmířili s porážkou. Koho dneska zajímá nějaká Lovochemie, Unipetrol, O.F.I., Ameropa, Profrost, Afeed, střety zájmů, Šumanovy nahrávky, vazby na banky, které zároveň úvěrují Agrofert, prolobovaná biopaliva, dotace, údajný únos syna, Aliachem, Duslo Šala, reklama na Čapím hnízdě, záhadné zdroje na nákup korunových dluhopisů…?

Psi si občas zaštěkají, ale jeho karavana táhne dál. K tomu se přidá nějaké to selfíčko s Trumpem nebo Erdoğanem, aby všichni viděli, že jim vládne hyperguru mezinárodních parametrů. Tahle jeho jako politika vytváří jako realitu. Nic není skutečné, vše jen jako, jen zaparkováno ve svěřenských modelech. Náš utrápený mesiáš občas přiznává, jak tím vším trpí rodina i jeho firma, kterou podle svých mýtů prý stvořil na zelené louce podobně jako Tomáš Baťa. Je půvabné, když si tento Slovák, tak trochu Švýcar a tak trochu Maročan teď hraje na jako českého vlastence. Faktem je, že ty svoje šarády hraje na opravdu velkém hřišti. Jde mu o hodně – o přežití Agrofertu, o beztrestnost, o místo v dějinách… Opravdu velké sousto. Místo přátel má jen oddané lokaje, kteří ze svých pozic dočasně profitují, a pak pár mocenských kumpánů. Může jim věřit v každé situaci? Těžko, a on to moc dobře ví. A na druhé straně roste počet nepřátel. Přízeň publika bývá navíc dosti vrtkavá.

Dílčí neúspěchy a nepřejícné okolnosti se začínají množit. Komunisti i chřadnoucí Zeman stupňují své požadavky, neboť vědí, že jim nemůže říct ne. Občas ho provokují i jinak politicky impotentní socani. A pak jsou tady ty nepřátelské pořady v České televizi, pár věčných šťouralů na internetu, Milion chvilek a někteří drzí opozičníci… A k tomu všemu jeho jako svěřenská firma nezažívá zrovna super období. Extrémně roste zadlužení, a to zejména u krátkodobých drahých úvěrů. A on už těm nenasytným bankám nemá co nabídnout. Nikdy nemají dost, nevděční supové. A ještě musel zavřít oblíbenou hospodu paní Moniky na Azurovém pobřeží. Do frasa! Ani ta německá pekárna a chemička nejede, jak by si přál. Všichni mu závidí. I ti Němci. Další prachy polyká Mafra a marketéři z Chodova…

Suma sumárum – není všechno zlato, co se třpytí, a občas platí, že kdo chce všechno… A tak dále. Je to všechno klamavá reklama, o nic jiného nejde, žádný velký plán, žádný velký systém, vše je jen jako. Jak dlouho budou platit dohody s bankami? Jak dlouho budou platit dohody s ostatními oligarchy, včetně dohody o neútočení s Petrem Kellnerem, zvláště když Babiš stále kope do Klausovy éry? Ne vždy si dnes dominantní korporátní náčelník, stylizující se do role státníka uvědomuje, že je vždy něco za něco. Jeho kopání do porevoluční doby je mírně řečeno účelové, ale od bývalého soudruha a spolupracovníka StB minimálně pokrytecké a nepatřičné, zvláště s ohledem na to, že se zařadil mezi vyvolené vychytralé vítěze sametu.

Babišova převaha je vizitkou nás všech, ale nejvíce té tradiční mlčící většiny. Je to jako za Husáka, kdy platilo, že nechá každého žít v mezích stanovených režimem, pokud dotyční budou držet ústa a krok. Dalšího komentáře netřeba. Za měsíc máme třicáté výročí. 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner