Andrej Babiš (ANO), Vladimir Putin FOTO: Profimedia / FORUM 24
FOTO: Profimedia / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Výroky českého premiéra Andreje Babiše o tom, že je lepší dobývat vesmír než zbrojit, se zdají být neškodné. Je třeba je číst ve správném kontextu. Nejde o žádnou nevinnou hru. Babiš rozhodně není neškodný stárnoucí muž. Připravuje si půdu pro další ústupky koaličním stranám a požadavkům nesystémových proudů české společnosti. Takový přístup by ho snadno mohl i dotlačit až k jednání s Kremlem.
Premiér Andrej Babiš se během dovolené zasnil. Ve světle nedávného obletu Měsíce upozornil na fakt, že podle něj se až moc zbrojí a že svět je plný válek. „Když se zamyslíte nad tím, co se děje, ty války, na Ukrajině, Blízký východ, stovky miliard na zbrojení, zničené desetitisíce životů na naší krásné planetě. A ty emise k tomu, co? Nikdo nic neříká. Na planetě, kde někteří lidi nemají ani vodu pořádně na to, aby se napili, aby se najedli,“ řekl ve svém příspěvku na sociální síti Facebook.
Andreje Babiše lze považovat za leccos, naivní stařík ale rozhodně není. Když něco říká, činí tak, pokud není pod tlakem, chladnokrevně a vědomě. Jeho výroky o míru a odzbrojení je proto nutné zařadit do jasného vnitropolitického kontextu. Protože právě českým občanům byly adresovány.
Babiš chce především obhájit před českým publikem rozhodnutí nezvyšovat náklady na obranu naší země. Jeho vláda tím poškodí bez ohledu na své ujišťování nejen klíčové obranné projekty, ale také nenahraditelné instituce, jako je vojenská zpravodajská služba, anebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Nemluvě o motivaci Čechů se bránit. Nebylo by to krásné, kdyby byl mír, a nemuseli jsme nakupovat tanky anebo se chránit před hybridními útoky? Říká premiér. Bylo, ale mír na této planetě není, dalo by se odpovědět. Válka zuří rovnou na našem zápraží.
Babišovy výroky jsou zároveň součástí dalších bitev. Jednu vede s nejpopulárnějším českým politikem, kterým je prezident Petr Pavel. „My nechceme zbrojit! My chceme mír!“ mají mu skandovat pod okny Pražského hradu rozrušení čeští občané. Pavel, který se stal ztělesněním volání českého národa po zodpovědnosti za vlastní osud, po obranyschopnosti, po jasných prioritách a po férové hře, je současné vládě trnem v oku číslo jedna. Nelze plnohodnotně vládnout, když je prezident často hlasitě a jasně proti.
Specifickým kontextem Babišových slov o vesmíru jsou také nesystémové proudy v řadách jeho koaličních partnerů. Již dříve se mohly přetrhnout, aby prezidenta v očích veřejnosti všemožně očernily. Činí tak dosud, nově i jako členové vládní koalice. Nejprve si tito politici vydupali zrušení veškeré pomoci Ukrajině a teď něco velmi podobného hodlají udělat s obranyschopností své vlastní země. Co na to Babiš?
Česko není Ukrajina, řekl by možná. Jenomže tak činí v době, kdy předseda české sněmovny a šéf druhé nejsilnější koaliční strany Tomio Okamura (SPD) veřejně hlásá, že bychom měli znovu začít nakupovat ruskou ropu. Babiš nemusí být proruský, aby byl nakonec nucen odcestovat do Kremlu. Úplně stačí prostý fakt: sebelepší populismus neobstojí před fyzikálními silami, jako je válka nebo epidemie. Na ty prostě tento směr politiky není schopen nalézt žádnou realistickou ani životaschopnou odpověď. To jsme zažili již během covidové pandemie.
Babiš patrně doufá, že voláním o míru sebere vítr z plachet svým koaličním partnerům a přisvojí si jejich radikální voliče. Je to ale strategie dvojsečná. Můžeme si jen přát, aby nakonec ještě nemusel sám odjet za Putinem do Kremlu jednat kvůli laciné ropě. On sám by patrně řekl, že se to nestane, hypotetický scénář se nabízí již nyní.
Co třeba, kdyby mu zemědělci vyrazili do ulic a protestovali proti vysoké ceně nafty, jako se to stalo teď v Irsku? Nad odpovědí na tuto otázku není třeba dlouho dumat. Nenechá to přece Okamurovi! Anebo je snad tak, jako v Irsku nechá rozehnat policií?
