Babiš není bývalý komunista, on je komunista pořád a založil si na to stranu

Debata o tom, zda vyjde nastejno někdejší členství v KSČ u Andreje Babiše a generála Petra Pavla, nedospěje k žádnému jasnému vítězství jedné strany. Už se vyhrotila natolik, že zazněl i hlas, že v případě druhého kola Babiš versus Pavel snad dotyčný zůstane doma. Racionálně i pocitově už se k tomu řeklo všechno, takže teď budou argumenty létat sem a tam několik měsíců jako tenisový míček.

S trochou zlomyslnosti by se dalo ještě dodat, že tažení proti bývalým komunistům nejspíš povede hodně podezřelých účtů na sociálních sítích. Skutečný původce morálního rozhořčení bude vědět, že Babišovým oddaným stoupencům členství v normalizační komunistické straně nevadí, zatímco váhavější části veřejnosti ano.

Ne všichni ale mají temné úmysly a námitka proti členství v husákovské straně, která ve skutečnosti coby klientelistický spolek a pobočka Kremlu žádnou stranou nebyla, je legitimní. Spor vypjatých moralistů a pružnějších pragmatiků je prastarý, známe ho od starověku po dnešek a nikdy se to nezmění. Z dlouhodobého hlediska vyhrávají pragmatici, což význam vášnivých proroků nesnižuje, protože bez nich by se třeba pragmatici k šanci na vítězství ani nedostali.

Dále čtěte

Nové číslo Týdeníku FORUM: Velké prezidentské téma šest měsíců před volbou

Nové číslo, které je ode dneška na stáncích, připomíná hned ve svém úvodu, že do prezidentské volby zbývá už jen…

Kromě těchto vznešených úvah je tady ale ještě jedna docela praktická věc. Jestli je Andrej Babiš vůbec bývalý komunista. Formálně ano, straníci odhazovali po listopadu ’89 legitimace zběsilým tempem. Duše se ovšem tímto způsobem odhodit nedá, a pokud byla toxikovaná členstvím ve straně, kam se někdo dostal z ideologických důvodů, z prospěchářství nebo ze strachu, nemá na to odhození legitimace velký vliv. Z tohoto hlediska Babiš komunistou zůstal, protože mu zůstalo v hlavě komunistické myšlení a postupy.

Abychom si rozuměli, je velmi pochybné, že by Andrej Babiš někdy přečetl Marxův Kapitál. Je to docela dlouhé a úmorné čtení. O komunismu jako „světonázoru“ nejspíš Babiš neví víc než dítko z tehdejší základní školy, takže kromě pár frází nic. V prostředí komunistické strany se ale naučil praktické leninské postupy. Lenin ve skutečnosti prostým lidem pohrdal, pro něj to byl jen pojem, který se mu hodil do statí a projevů. Jinak lidem nedůvěřoval, a proto si vymyslel stranu jako „předvoj“. I ve straně všemu rozumí jen úzký kroužek politbyra, takže místo milionových mas tady najednou máme několik málo činovníků, co rozhodují o všem.

Babiš si také založil svůj „předvoj“ jménem ANO, který bojuje za „naše lidi“. „Naši lidé“ jsou Babišovi celkem ukradení, jsou to pro něj pouhé figurky. Figurkami jsou také členové „strany“, tedy mocenského útvaru založeného pro uspokojování osobních potřeb Andreje Babiše a jeho rodiny. Podle potřeby je může šéf a jeho politbyro vyměnit, odhodit, zamíchat jejich pořadí na kandidátkách. Najdeme tu kádrové spisy i stranický tisk. Rudá práva má Babiš k dispozici hned dvě, Mladou frontu DNES a Lidové noviny. Místo Lidových milic mohly posloužit orgány schopné „zakleknout“. K vybudování „státostrany“ s vedoucí úlohou ANO už bylo slušně nakročeno. Jako byla KSČ parazitem na těle Československa, až se ze státu stala jen fasáda, tak i v České republice probíhala agrofertizace, postupná anexe struktur a dosazování zasloužilých soudruhů bez ohledu na nějakou kvalifikaci.

Babiš je mentální bolševik – a to je povaha osobnosti, nemusí to nutně souviset s nějakou legitimací. Myslí v kategoriích (takzvaných) přátel a nepřátel, boje, vyvlastnění, nepřátelského převzetí, agitátorského lhaní, vyhrožování a předstírá lidovost. Krade i slova, dává jim jiný význam a pak je použije ve svůj prospěch. Stejně jako komunisté vyhledává frustrované lidi a snaží se je učinit ještě frustrovanějšími, aby jim mohl naslibovat svůj ráj. Přivlastní si každý úspěch a vlastní krachy svede na druhé.

Babiš je komunistou pozdní doby, kdy už vůbec nešlo o přesvědčení a ideologii, ale pouze o moc a její udržení pro vlastní blaho. Na vlajkách a legitimacích nezáleží, to jsou jen kulisy. Co je podstatou bolševismu, pochopil jinak nepříliš bystrý Babiš dobře. A co se naučil, to dělá.