Vláda uvolnila peníze pro potravinové banky, které nakoupí jídlo pro potřebné. Do této charitativní akce se zapojil i Andrej Babiš s rodinou nákupem zboží v supermarketu. Je to jen marketingové gesto, protože premiérův agrobyznys současně čerpá miliardové dotace a další výhody.

Dále čtěte

Zaorálkova kulturní revoluce. Divadla, kina a koncerty bez diváků, knihy a obrazy ze supermarketů

Ministr kultury Lubomír Zaorálek je mužem na svém místě, pokud vláda dává najevo, že je kultura na chvostu její pozornosti…

Česká federace potravinových bank upozornila premiéra Andreje Babiše na problém, že se na jaře kvůli epidemii čínského koronaviru neuskutečnila potravinová sbírka pro chudé lidi. Do tohoto projektu se každoročně zapojují charitativní organizace a vybrané prodejny obchodních řetězců s cílem vybrat peníze na nákup potravin a drogistického zboží pro nejohroženější skupiny obyvatel. Letos negativně zasáhla koronakrize.

20 milionů pro potravinové banky

„Takže jim skutečně chybí to zboží, chybí jim asi 500 tun trvanlivých potravin. Jsou to velice důležité potraviny pro charitativní organizace, pro matky samoživitelky, pro lidi, kteří to skutečně potřebují,“ uvedl premiér po jednání vlády, která rozhodla o uvolnění 20 milionů korun pro potravinové banky z rozpočtové rezervy.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana tyto prostředky pokryjí náklady spojené s distribucí zboží pro azylové domy, bezdomovce, ale i pro školní programy. Celkem půjde na tuto charitu 95 milionů korun, o 21 milionů méně než loni.

Podzimní kolo sbírky potravin se uskutečnilo 21. listopadu a premiér se jí zúčastnil osobně se svojí rodinou. Zapózoval s plnými nákupními košíky na svém facebookovém profilu a vyzval ostatní, aby ho následovali.

„Se synem jsme jako každý rok podpořili sbírku potravinových bank. Podpořila je včera na základě mojí žádosti i vláda České republiky částkou 20 milionů Kč, a budu rád, když je podpoříte také. Klidně i malým nákupem. Všechno se počítá,“ napsal Babiš.

Potravinové sbírky se zúčastnila také premiérova manželka Monika, která umístila fotografie z nákupu na svůj instagram. „Tradiční nákup pro potravinovou banku. Tentokrát jsme každý vyrazili jinam,“ doprovodila svoji prezentaci.

Kýčovité aranžmá

Každá charita je jistě bohulibá a podpora vlády je v tomto případě na místě, ale ne každý movitý donátor se jí chlubí veřejně. Aranžmá Babišovy rodiny s plnými nákupními košíky potom působí jako těžko uvěřitelný kýč při představě, že premiér-oligarcha a jeho manželka tráví hodiny mezi regály a stojí frontu u pokladen.

Mnohem absurdněji však vyznívá premiérovo angažmá na této PR akci v souvislosti s jeho střetem zájmů, potvrzeným i Evropskou komisí. Babiš je majitelem holdingu Agrofert, jehož potravinářská divize zaujímá dominantní postavení na domácím trhu.

Hlavním odbytištěm potravinářského byznysu Agrofertu jsou právě obchodní řetězce, včetně těch, které se účastní potravinové sbírky.

Zvýhodněný Agrofert

Plné nákupní košíky Babišovy rodiny zdaleka nemohou vyvážit četná zvýhodnění, jichž požívá premiérovo impérium hlavně ve formě miliardových dotací a dalších podpor. Špičkou ledovce je stomilionová dotace na toustovou linku skupiny Penam, která byla podle evropských auditorů vyplacena nezákonně.

Pekárenský gigant však není jediný zástupce holdingu, který se těší výrazné podpoře z erárních penězovodů. Jak vyplývá z loňských údajů, společnost Kostelecké uzeniny evidovala slíbené dotace či investiční pobídky v celkové výši 203 milionů korun.

Mlékárenský kolos Olma měl přísliby dotací na investiční projekty v celkové výši 180 milionů korun. Podnik Vodňanská drůbež, největší zpracovatel kuřecího masa u nás, se mohl těšit na investiční dotace v celkové výši 203 milionů korun.

Tomanovy miliardové dotace

Agrofert je největším příjemcem potravinářských dotací, jelikož je jeho majitel jedna ruka s ministrem Tomanem, dlouholetým lobbistou za zájmy velkých agrokorporací. Ostatně i jeho rodina (otec a bratr) podniká v miliardovém potravinářském byznysu a nepřijde zkrátka.

Agroprůmysl příliš netrpí ani průběhem covidové krize. Toman už koncem března bez mediálního humbuku prosadil navýšenou injekci 4,3 miliardy korun pro potravinářský a zemědělský sektor údajně z důvodu zvýšení potravinové soběstačnosti. Tyto dotační programy byly ovšem nastaveny tak, aby vyhovovaly větším podnikům, nikoli produkci malých rodinných farem.

Dále čtěte

Blatného PES v praxi nefunguje. Vláda se jím neřídí, lidem komplikuje orientaci

Protiepidemický systém (PES) ministra zdravotnictví Jana Blatného nesplňuje očekávání a zadrhává. Vláda se jím neřídí při rozvolňování prodeje v obchodech…

Počátkem listopadu přihrál Toman v novém programu Agrocovid další tři miliardy korun zemědělským a potravinářským firmám, kterým poklesly meziročně tržby aspoň o 25 procent. I tady je jasné, komu tato iniciativa nejlépe poslouží.

„Chceme dotací Agrocovid podpořit naše potravináře, jejichž ztráty jsou kvůli nákaze covid-19 značné. Nejvíce zasažen je masný průmysl, mlékárenství, pekárny, vinařství, ovocnářství a bramborářství,“ přibližuje státní pomoc ministr Toman. Není žádná náhoda, že jeho podpůrné projekty procházejí vládou jako nůž máslem.

Nejde ale jen o potravinářské a zemědělské dotace šité na míru tuzemské agrolobby, která nevzdává boj za povinné kvóty na pultech obchodů. Skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) přišla s pozměňovacím návrhem stanovit závazný podíl potravin českého původu na domácím trhu. Měl se každý rok zvyšovat až na 85 procent v roce 2027.

Soběstačnost pro Agrofert

Navrhovatelé odůvodňovali tuhé socialistické regulace populárně znějícím posílením potravinové soběstačnosti. Jenže konečné důsledky by se obrátily proti zákazníkovi. V praxi by takové omezení konkurence přineslo snížení nabídky zboží v obchodech, další zdražení už tak drahých potravin, ale i náraz na evropská pravidla volného trhu.

Nevládní ekonomové se shodují na tom, že povinné kvóty pomohou především velkým producentům. Malí farmáři s kvalitnějšími potravinami přijdou zkrátka. Na podpoře domácí produkce by paradoxně nejvíce vydělali místní oligarchové v čele s Andrejem Babišem, už tak zvýhodnění masivními dotacemi.

Po vlně kritiky byl tento návrh stažen z projednávání v poslanecké sněmovně, jenže se brzy vrátil ve Faltýnkově kosmeticky upravené verzi, která snížila strop povinných kvót českých výrobků na 65 procent.

V této situaci se premiér Babiš prezentuje jako běžný dárce s nákupním košíkem, zatímco jeho agrobyznys rozkvétá. Místo toho, aby jeho potravinářské firmy pokryly rostoucí poptávku charitativní sbírky potravin v řádu desítek milionů korun kvůli stoupajícímu počtu potřebných. Babiš vždycky raději daruje z eráru, z cizího krev neteče. Kdyby se ale u toho aspoň tak směšně neproducíroval.