Babiš přiznal fiasko: Rozpočet se propadl o 40 miliard, investic je méně o 70 %

Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem musí povinně informovat o tom, jak se vládě daří hospodařit s penězi nashromážděnými na státních kontech. Téměř 40miliardový propad za pouhé tři měsíce roku 2017, jaký nyní oznámilo, je varováním i nepříjemným překvapením. Alespoň pro ty, kdo věřili ministru financí Andreji Babišovi (ANO), když začátkem roku tvrdil, že se díky lepšímu výběru daní zasloužil o přebytek za rok 2016.

Deník FORUM 24 po inkriminované tiskové konferenci upozornil, že důvody přebytku jsou úplně jiné a navíc zcela mimořádné. Jinak řečeno, hned tak se nebudou opakovat. Vzpomínáte si, čím byl velmi dobrý výsledek způsoben? Dary z Evropské unie. Pomohl také útlum investic a velmi nízké (nebo dokonce záporné) úroky z našich dluhů. Nízkým úrokům však bude konec po ukončení veřejně ohlášeného oslabování koruny (a znehodnocování úspor) Českou národní bankou. Samotné peníze z fondů EU stačily k tomu, aby byl výsledek za rok 2016 plusový. Tedy nikoli geniální ministr financí.

Náhle je kohoutek penězovodu z EU v podstatě uzavřený a Babiš má problém. Bude muset přiznat, že minulé úspěchy ve skutečnosti nebyly jeho zásluhou. Jinak si teď totiž všichni, kdo mu věří, budou myslet, že za současným neuvěřitelným propadem státních čistých příjmů o 38 miliard a ještě 920 milionů k tomu vězí Babišova neschopnost.

Jak jsme tedy dopadli, pokud nebudeme brát v úvahu zdroje z EU (a z „finančních mechanismů“)? Za leden až březen 2016 nás vláda zadlužila dvanácti miliardami (čili asi 5,5 milionu za každou hodinu včetně noci). V roce 2017 činí nárůst dluhu způsobený vládou sice méně, asi 4,5 miliardy, ale zároveň došlo (i kvůli poklesu příjmů z EU) k rapidnímu poklesu investic do budoucnosti.

Finančním úřadům musíme přiznat, že se skutečně zvyšují daňové příjmy. Každý ať si udělá obrázek, jestli je to dobře a jestli je nutné ždímat i nejmenší živnostníky a jejich zaměstnance. Jestli by nebylo lepší zvýšit všem lidem (tedy samozřejmě i zaměstnancům) základní slevu na dani z příjmů, neomezovat výdajové paušály, jako to dělá stávající vláda, nebo zvýšit limit obratu pro povinnou registraci k DPH. Možná by pak nebylo tak výhodné soustředit obchody či kadeřnictví do velkých supermarketů a kadeřnických salónů ve městech, zatímco na venkově se často vyplácí zavřít živnost a otevřít sklad.

Na druhou stranu když Babiš už několik let neplatí vůbec žádnou daň ze svých každoročních přijatých úroků ve výši zhruba sto milionů z korunových dluhopisů, které mu vyplácí Agrofert, musejí se peníze najít u někoho jiného. Různé velké zahraniční koncerny dostávají od této vlády obrovské slevy na dani, takže je nutné sehnat peníze u někoho menšího a domácího.

Problém je, že souběžně s lepším vybíráním daní vláda taky dost utrácí. V minulém roce sice třeba oproti vládě Petra Nečase méně investovala (za stejně dlouhé období), ale zase toho více, jak se říká lidově, prožere. Letos je to s investicemi do budoucnosti ještě násobně horší. Zatímco loni vláda v lednu, únoru a březnu investovala alespoň 20 miliard, letos už je to jen o něco málo více než šest miliard. To máme pokles o nějakých 70 %. Lepší zítřky nás se starými známými socialisty, s novým, mladým a čerstvým Babišem ani s lidovci neminou.