Český premiér Andrej Babiš (ANO) v Bruselu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Tanečky premiéra Babiše a jeho aparátu kolem finálního auditu Evropské komise jsou skutečně nedůstojné. Nyní už jde jen o to, kolik peněz bylo neoprávněně vyplaceno Agrofertu a zda se bude česká vláda řídit jeho závěry. Případný soud je předem odsouzený k nezdaru a skončil by jen další mezinárodní ostudou.
Vypadá to tak, že závěrečná zpráva auditorů Evropské komise zastihla Andreje Babiše nepřipraveného. Je nervózní, kličkuje, lže, napadá všechny kolem. Jistě v této chvíli burcuje všechny věrné k hysterické obraně. Už nejde jen o premiérův politický život, ale i o budoucnost jeho holdingu zatíženého 43 miliardami dluhů.
Zatloukat, vše zpochybňovat
Mediální strategie se šije za pochodu a marketingový tým zatím zvolil taktiku zatloukat, vše odmítat a zpochybňovat a klidně přitom natvrdo lhát, dokud to půjde. Šéf ANO zřejmě sám uvěřil svým slovům, že předběžné závěry auditu publikované v květnu jsou natolik chybné a neprofesionální, že bude snadné je smést ze stolu.
Premiér je z domácích poměrů navyklý, že vše šlape podle jeho představ jako v jeho firmě, a kdo se jeho instrukcím nepodřídí, půjde z kola ven. Jenže zázrak se nekonal, lobbisté zřejmě selhali a šéf ANO nemůže nic očekávat ani od eurokomisařky Věry Jourové, jelikož by se sama před kolegy v komisi znemožnila.
Hlavní problém z jeho úhlu pohledu spočívá v tom, že auditní zprávu nefinalizují právníci Agrofertu, kteří poslali svoji analýzu střetu zájmů Ministerstvu pro místní rozvoj měsíc před odesláním stanoviska českých úřadů do Bruselu. Ti jediní mají zřejmě „patent na rozum“, nikoli Evropská komise, jak dnes prohlašuje premiér Babiš.
V této situaci je nutné oddělit fabulace vršené monolitem ANO od reality. Není pravda, že zpráva není konečná a lze ji dále měnit. Nyní jde už jen o to, jak se česká strana s jejími závěry v předepsané lhůtě dvou měsíců od doručení českého překladu vyrovná.
Kolik zaplatí český daňový poplatník?
Není pravda, že České republice nehrozí žádná škoda, protože dotace Agrofertu, které byly vyplaceny neoprávněně, bude muset uhradit český daňový poplatník. Poté bude záležet na ochotě a schopnosti státní správy, zda se tyto peníze podaří vymoci na Agrofertu. V médiích se dnes objevují částky od 284 do 451 milionů korun, což bude definitivně jasné až po ukončení administrativního řízení.
Pokud česká strana přijme závěry auditu a uzná chyby, bude možné částku chybně vyplacených dotací použít na jiné projekty v daném operačním programu.
Pokud ovšem Andrej Babiš a jeho politická divize nepřijmou závěry a navrhovaná opatření, může nastat kritická situace, že Evropská unie uzavře financování všem domácím programům, dokud nebude zjednána náprava. Zatím v tomto období nebylo z evropských fondů proplaceno téměř 400 miliard korun, které je možné využít ve vymezeném čase, jinak propadnou.
Také je nutné připomenout, že stále probíhá schvalování finančního rámce EU na další sedmileté období, a tato žinantní situace jistě oslabuje pozici České republiky. Z tohoto důvodu hrozí hypoteticky ztráta desítek miliard korun. Tady jalové vymlouvání na „patent na rozum“ a údajnou podjatost evropských auditorů nepomůže.
Nenecháme si to líbit
Premiér Babiš a jeho loajální ministryně Dostálová a Schillerová už naznačují, že závěry auditu nepřijmou a Česká republika se raději bude soudit.
Šéf ANO tvrdí, že o závěrech auditu nic neví a ani s nimi nebude obeznámen. To mu však paradoxně nebrání zpochybňovat kompetenci Evropské komise. „Neznamená to, že má pravdu. Pokud nebude audit v souladu s tím, co tvrdila Česká republika, určitě ho odmítne,“ tvrdí sebejistě. Jako by si neuvědomil, že hovoří o svém osobním problému.
Nejkritičtější období své vládní kariéry prožívá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která je už nyní zralá na rezignaci. Její rezort je zodpovědný za celý proces vypořádání této třaskavé kauzy, což náhle opatrně naznačuje i nedávno v této věci mediálně velmi agilní Babišův obhájce, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Nejprve tvrdila totéž co Babiš, že zprávu nečetla, a přesto se s ní neztotožňuje, jelikož prý není konečná. Prohlašuje, že „pokud nebudeme s nějakými závěry souhlasit, není důvod, abychom si to nechali líbit, a budeme se případně bránit u Soudního dvora EU“.
Dostálová nechce zprávu zveřejnit, ačkoli k tomu stejně dříve či později zákonitě dojde. Je přitom pozoruhodné, kolik úniků ze živých trestních spisů ve „veřejném zájmu“ (spíše v zájmu Babišova impéria) včetně citací odposlechů uniklo do deníků vlastněných Agrofertem, a nikdo z toho nevyvodil žádnou odpovědnost.
Budou zastaveny všechny dotace?
Ministryně financí Alena Schillerová naopak zprávu považuje za konečnou, což však podle ní neznamená, že se vláda s jejím obsahem smíří. Může prý rozporovat jednotlivá opatření a nemusí je přijmout, což ovšem zvyšuje výše uvedené riziko zastavení všech evropských penězovodů a poškození všech subjektů, které už s dotacemi počítají. „Může to zajít tak daleko, že to skončí až u evropského soudního dvoru,“ uvedla Schillerová. Co by to znamenalo?
Žaloba je krajní možnost, která může být na stole nejdříve na konci příštího roku. Podána by byla Českou republikou k Soudnímu dvoru Evropské unie, který má konečné slovo v evropské legislativě. Naděje na zvrat je ovšem nulová, a to se všemi výše uvedenými důsledky. Podobný případ, že by se s Evropskou komisí soudila vláda, v jejímž čele stojí postižený premiér ve střetu zájmů, dosud není znám.
Takový soudní spor, který by se mohl vléct několik let, by jen prohloubil mezinárodní ostudu České republiky. Sloužil by jen k vytváření virtuálních iluzí pro skalní okruh voličů ANO, aby v nich udržoval emoci údajně nespravedlivého pronásledování Andreje Babiše. Na hrozící sankce, které nemají odkladný účinek, by neměl žádný vliv.
Soudní precedens
Ačkoli se bude Babišův okruh snažit celou kauzu zpochybňovat, rozmělňovat a natahovat, donekonečna to nepůjde. Proto už nyní vyvstávají další otazníky. Jak se zachová Ministerstvo financí, až bude určena přesná částka, kterou bude muset vymáhat po Agrofertu?
„Nic lepšího by daňového poplatníka nemohlo potkat, aby Agrofert (či státní správa) poslaly tyto případy k soudu. Konečně by byl u nás soudní precedens, který moc chybí a na který se Agrofert a jeho posluhovači odvolávají,“ říká k tomu deníku FORUM 24 dotační expert Leo Steiner. Dodává, že se jedná o zákonnou povinnost tyto peníze vymáhat včetně penále a případně úroků.
V neposlední řadě zůstává otázkou, co udělá Hamáčkova sociální demokracie. Připojí se ve vládě k případné žalobě České republiky na Evropskou komisi, nebo se začne konečně chovat jinak, než jako detašované pracoviště Agrofertu?
