Andrej Babiš FOTO: ČTK/Pavlíček Luboš
FOTO: ČTK/Pavlíček Luboš
Mluvit o projevu Andreje Babiše na sjezdu ANO s představou, že jde o projev předsedy normální politické strany, by bylo nepochopení. ANO je útvar zřízený pro potřeby podnikatele Andreje Babiše, navýšení jeho zisků, jím zcela ovládaný a vlastněný. Je to jen další divize Agrofertu. Zúčastnění to musí vědět, jinak by byli hloupí, nebo naivní.
Hlavní „myšlenky“ Babišova projevu jsou pořád stejné a známe je z celého období jeho působení v politice. Dalo by se to shrnout do tvrzení, že on všechno dělá správně, ale pokud se něco nepovedlo, mohou za to nepřátelské síly a vyšší moc. Vyšší mocí je tentokrát koronavirus, ale ono by se jistě něco našlo, i kdyby nás Čína tímto dárečkem neobdařila.
Základním přístupem Andreje Babiše je, že si přisvojí veškeré zásluhy, pokud se daří, načež se zbavuje odpovědnosti, když do lodi teče. Kdo tohle nepochopí a vleze s ním do vládní koalice, svou stranu těžce poškodí.
Jeden příklad. Babiš tvrdí, že se žádná vláda nepotýkala s bezprecedentní krizí, která zasáhla zdravotnictví, ekonomiku a společnost. Zapomněl nejspíš na světovou hospodářskou krizi v roce 2008 a následujících letech. Koronakrize sice byla a pořád je hodně velké sousto, ale vlády jsou tu od toho, aby se pokusily s takovými věcmi vyrovnat. Když si někdo buduje image jako geniální krizový manažer, měl by potichu zajásat, jak se teď předvede. Stal se pravý opak.
Jistě, velký předseda a majitel z povinnosti připouští: „Ne vždy se všechno povedlo, ale vždy jsme jednali tak, abychom ochránili naše občany.“ Není to pravda. Jeho vláda všechno podcenila už na počátku. Toho prvního roku, už na konci ledna, se opozice ptala na připravenost a všechno bylo prý v pořádku a nic se nemohlo ani projednat. Pak se na jaře prudce zatáhlo za brzdu a zavedla zběsilá opatření. Nebudeme popírat, že ve srovnání s jinými zeměmi jsme tehdy dopadli výrazně lépe. Problém byl v tom, že počínání vlády připomínalo plošné bombardování. To se prostě musíte trefit, ale vedlejší škody jsou ohromné. Zakázalo se a přikázalo všechno, opatření byla zmatená, ministři zdravotnictví se střídali jako na orloji. Lidé nosili roušky i v lese, policie je kontrolovala i u nudistů, zaváděly se podivné doby pro nakupování výlučně pro seniory. V této první fázi se hodně životů zachránilo, ale ANO s ČSSD se povedlo zkompromitovat vládu jako autoritu.
Na podzim prvního roku pandemie vláda zcela selhala. Ačkoliv bylo jasné, že se další vlna blíží, třikrát se oddaloval další potřebný zásah. Po prázdninách si přece nepřipustíme, že se něco děje, když jsme „best in covid“. Pak by působilo hloupě (aspoň si to Babiš a spol. mysleli) něco dělat před volbami a pak se zase blížily Vánoce. Výsledkem oddalování akce bylo 40 tisíc mrtvých. K tomu je třeba připočíst lidi s poškozeným zdravím, přetížené nemocnice, které nemohly fungovat pro další pacienty. Zasažených lidí byl násobek toho počtu mrtvých. Smysl akcí typu zavření papírnictví nebyl jasný nikomu. Podpora podnikatelů byla pomalá a nedostatečná. Vítala se poníženě čínská letadla s pomůckami, jako kdyby domorodcům přivezli korálky a barevné hadříky. Následně Babiš a jeho druzi a soudruzi nezvládli vlnu dezinformací ohledně očkování a srozumitelné vysvětlování, proč je vakcinace třeba. O různých „sputnikových“ počinech ani nemluvě.
Babiš jednou „přijímal veškerou odpovědnost“, jindy se zase vymlouval na kdekoho a kdejakou instituci. Jak se to zrovna hodilo. Ukázalo se, že není žádný krizový manažer, spíše je zjevné, že není vůbec žádný manažer. Schodkový rozpočet už byl ostatně na stole v době, kdy o žádném koronaviru nikdo nevěděl. Po letech vládnutí v hospodářském růstu. Německo mělo několik let za sebou slušný přebytkový rozpočet. Proč ale v Česku šetřit na nějakou krizi, že. Bylo třeba dávat dárečky a úplatky voličům. Lidé s mentalitou svatého Mikuláše rozdávajícího na všechny strany v krizi pohořeli a připravili těžkosti svým nástupcům. Místo státnicky uvažujících politiků byli v čele podprůměrní hokynáři.
Andrej Babiš může jistě slavit, že po odchodu idealistů, kteří mu na začátku naletěli na fráze o boji proti korupci (což je nepochopitelné), má nyní k dispozici oddíl oddaných stoupenců, kteří mu všechno odhlasují v severokorejských číslech. ANO je strnulá sekta, pouhá trampolína pro další skákání předsedy a majitele. Seance nazývaná sjezd to jen potvrzuje. Od někdejšího člena husákovské KSČ ani jiný styl řízení a jinou rétoriku ani nemůžeme čekat.
Lidový výraz pro ANO, „profikorupční hnití“, stav věcí vyjadřuje přesněji než nějaké sofistikované politologické pojmy.
