Šéf a majitel strany ANO je neohrožený člověk, což prokázal mimo jiné tím, že se nebojí Turecka. Babiš se prý obává, že po summitu EU z konce minulého týdne se Unie ocitá v rukou Turecka, které ji může vydírat. Vyjádřil se tak pro ČTK po úterním jednání s polským opozičním předákem Ryszardem Petruem.
Vedoucí představitelé Evropské unie se v Bruselu ve čtvrtek shodli, že Řecko a Turecko mají plnit své závazky. Pro Turecko to znamená omezovat počet lidí odcházejících do Evropy a potírat síť pašeráků lidí. Na začátku března se má uskutečnit další summit i za účasti Turecka. K Unii je Babiš kritický, protože podle něj není schopna věci řešit. „To zatím neukázala. Už rok se bavíme o kvótách, každý ví, že to je nesmysl. Mám obavu, že teď se budeme bavit zase rok s Tureckem, že budeme v jeho rukách, že nás bude vydírat,“ řekl ČTK
To je samozřejmě hezké, že nás Turecko nemá vydírat. Ono se to jistě takto nikdy nenazývá. Prostě země, které mají v rukou klíč k řešení nějakého problému, získávají na důležitosti, byť by se s nimi za jiných okolností nikdo moc nebavil. Přesně to se stalo Turecku. Má klíčovou geografickou polohu, což pro něj představuje výhodu i nevýhodu. Výhodou je, že mu Západ musí mnoho trpět, protože Turecko je členem NATO a je otázka, zda by bylo lepší, aby nebylo. Mít člena NATO s islamistickou vládou je dost pikantní. Ale co s tím?
Na druhou stranu má Turecko své problémy a mimo jiné je má s vlnou uprchlíků a je jasné, že z toho bude aspoň chtít něco mít. Jen je otázka, jestli má Unie vůbec nějaké páky, aby se mohla „nenechat vydírat“.
Představa, že by se podařilo zastavit všechny uprchlíky, které by Turci pustili směrem na Evropu, je asi dost naivní. Pak už by zbylo jen izolovat Řecko. To ovšem není žádné potrestání Turecka. Tyhle dvě země se stejně nemají vzájemně moc rády.
Záložní hranice?
Pokud Babiš navrhuje nějaké řešení, tak vychází z „visegrádského“ nápadu, že kdyby nevyšlo jednání s Tureckem, tak by se uprchlická trasa zablokovala na severní řecko-makedonské a řecko-bulharské hranici. „To tam neprošlo a to je chyba, je třeba řešit všechny možné alternativy, včetně výstavby plotu na bulharské a makedonské hranici,“ tvrdí Babiš.
Postavit ploty není problém, problém je, co se stane potom. Německý Der Spiegel líčí, jak už teď je hranice mezi Řeckem a Makedonií horkou půdou. U hraničního přechodu Idomeni se už v oblasti mezi Řeckem a Makedonií nachází tisíce uprchlíků, kteří chtějí dál na sever. Přechod je pro civilisty uzavřený. 700 běženců z Afghánistánu má být odvezeno pryč, asi dvě stovky z nich předtím obsadily železniční přechod. Makedonie totiž v pondělí zostřila podmínky pro vstup do země a nechává vejít jen Syřany a Iráčany, pokud se mohou vykázat věrohodnými dokumenty. Afghánci tak nemají žádnou šanci hranice přejít a pokoušeli se o to i násilím.
Na nejdůležitějších přechodech se teď zřizuje kovový plot s ostnatým drátem. V táboře v Idomeni je teď asi 6 tisíc uprchlíků, ačkoliv jeho kapacita je jen dva tisíce osob. Úřady také nedovolují médiím, aby byly u evakuace uprchlíků. Der Spiegel píše, že ačkoliv jsou Afghánci odháněni od hranice jako dobytek, chovají se klidně. Autobusy je odvážejí do Atén.
Řecko je mezitím pobouřeno postojem Turecka, které dále nechává proudit uprchlíky.
Mohlo by být hůř
To, co se nyní odehrává na hranici mezi Řeckem a Makedonií, je jen náznakem toho, co by se stalo, kdyby EU vytvořila „záložní hranici“ podle představ zemí Visegrádu. Uprchlíci by se hromadili za ní, došlo by nejspíš k zostření situace a nakonec k nějaké humanitární pohromě. Je hezké se tvářit hrdě, ale není jasné, jaké páky by Babiš navrhoval na Turecko použít. Představa, že této kandidátské zemi na vstup do Evropské unie řekneme, že ji potrestáme nepřijetím, by byl dobrý vtip. S tím se momentálně stejně nepočítá. Nebo snad nějaké ekonomické sankce?
Je to hezké, že chce Babiš přitlačit na Turecko, aby nás nevydíralo. Škoda je, že zatím nepřišel s nějakým nápadem, jak to účinně udělat. Každý ví, že nic jiného, než Turky oblažit nějakými dárečky, výsledky nepřinese, tedy aspoň nějaké výsledky. Copak Babiš neví, jak se to dělá, když chce někdo dosáhnout svého?
