Premiér Andrej Babiš (ANO) na Twitteru oznámil, že se Česká republika zapojí do globální iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO) na vývoj vakcíny a léku proti nemoci COVID-19. Jménem zemí V4 přislíbil během dárcovské konference Evropské komise přispět dohromady třemi miliony eur. Přestože je český příspěvek 750 tisíc eur (zhruba 20 milionů korun) ve srovnání s ostatními zeměmi spíše drobný, označil předseda vlády tento krok za důvod k hrdosti. Více přitom plánuje přispět i výrazně chudší Srbsko, a to konkrétně dvěma miliony eur (54 milionů korun).

„Jsem hrdý, že se ČR zapojí do globální iniciativy, která chce na vývoj vakcíny a lepší léčebné metody dostupné pro všechny nalézt 8 miliard eur. Jako předseda V4 mám čest říct, že společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem přispějeme 3 miliony eur. K EU se připojí státy celého světa i soukromí dárci,“ uvedl předseda vlády.

Babišovo vyjádření shrnul zatím nejlépe europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09): „Hrdost pana premiéra se týká českého příspěvku ve výši 750 000 eur. Takže, na co je Andrej Babiš hrdý? Že se mu podařilo ušetřit peníze tím, že stanovil jeden z nejnižších příspěvků pro naši zemi?“

Hrdost pana premiéra se týká českého příspěvku ve výši 750 000 euro. Takže, na co je @AndrejBabis hrdý? Že se mu podařilo ušetřit peníze tím, že stanovil jeden z nejnižších příspěvků pro naši zemi? https://t.co/uduIrMqqLE

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) May 6, 2020

Na základě dat Evropské komise, která sbírku v pondělí uskutečnila, je navíc zjevné, že podíl Česka na dosud vybraných 7,5 miliardy eur (203 miliard korun) je skutečně pouze minoritní. Například Řecko, které má podobný počet obyvatel i HDP, poskytne více než třikrát vyšší částku a v případě Portugalska jde dokonce o třináctinásobek.

Méně než ČR plánují přispět pouze Malta, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Bulharsko. Účast pak v rámci Evropy odmítla pouze Litva spolu s Kyprem. Naopak vůbec nejvíce přislíbila Francie, a sice 1,5 miliardy eur (40,5 miliard korun), s výraznějším odstupem následují Velká Británie a Německo; obě země přispějí zhruba po půl miliardě eur (13,5 miliardy korun).

Mezi přispěvateli jsou celkem čtyři desítky zemí, a to včetně Číny, která přispěje v přepočtu 1,2 miliardy korun. Naopak Rusko i USA účast v dárcovské konferenci odmítly. Přesto se nakonec podařilo splnit stanovený cíl ve výši 200 miliard korun, z nichž má podle unijních dat mířit na vývoj vakcíny přibližně 75 miliard korun. Pomoc totiž nabídly i některé veřejně známé osobnosti včetně zpěvačky Madonny, která sama přidala v přepočtu 27 milionů korun, tedy o sedm milionů více než Česká republika.

Rozpačitá opatření

Respektovaný americký žurnalista Dave Keating, který se věnuje evropské politice a působí v Bruselu, navíc upozornil, že krizová opatření Babišovy vlády jsou v rámci EU považována spíše za kontroverzní, ač český premiér po celou dobu jakoukoliv kritiku odmítá. Rozpaky pak vzbudilo i Babišovo nedávné vyjádření, že si není vědom žádných pochybení svého kabinetu, s tím, že „zachránili tisíce mrtvých“.

Na konci dubna přitom Městský soud v Praze rozhodl o tom, že vyhlášení mimořádných opatření ministerstvem zdravotnictví bylo v rozporou se zákonem. Podle pravomocného usnesení soudu měla vláda postupovat v režimu nouzového stavu na základě krizového zákona, nikoli podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Vláda následně krizová opatření prodloužila na základě aktuálně platné legislativy, kvůli dalšímu prodloužení jejich platnosti však chystá speciální ústavní zákon, který by dočasně svěřoval resortu zdravotnictví více pravomocí.