Babišův twitterový účet (třeba ho Babiš někdy i čte) nám v úterý sdělil: „Telefonát s @BorisJohnson. Řekl, že naše země je skvělá, že ji zná, má tady vztahy a že se vůbec nemusím obávat o osud našich lidí ve Velké Británii ani o byznys našich českých firem, jsme spojenci. Pozval jsem ho do Prahy a myslím, že kolegové z V4 se přidají. Zeptám se jich.“

Tak to je hezké, že si Babiš telefonuje. Lidé si mají povídat, aby se necítili tak sami. Problém trochu je, když se někdo chlubí tím, že mu něco slíbil Boris Johnson. Ten je totiž znám tím, že je to bytostný lhář. Kromě toho je mu celkem jedno, jak jeho země bude v budoucnosti žít, což je patrné z toho, jak mu nevadí, že by jeho země opustila Evropskou unii bez dohody.

Johnson se stal premiérem díky britskému politického systému, když nastoupil po premiérce Mayové, která odstoupila. Volili ho jen členové Konzervativní strany. Jeho skorojmenovec Paul Johnson, zástupce šéfredaktora Guardianu, k tomu poznamenal: „zvolen elektorátem, který představuje 0,2 procenta populace, vybrán se seznamu vytvořeném 0,0005 procenty populace a vedoucí stranu, která má v průzkumech 23 procent“. Volbami neprošel, nic nevyhrál a chce učinit zásadní rozhodnutí, které může mít dopad na další generace.

Jak už jsme tu nedávno psali: Samotný brexit byl prosazen v referendu za použití lží a Johnson se na tom podílel. Už jsme tu o tom psali na konci května. Pro připomenutí, v čem spočívala ta brexitová lež. Kampaň Vote Leave, jejíž byl Johnson hlavní tváří, si na červený autobus napsala sdělení, s kterým objížděla celou zemi: „Posíláme EU 350 milionů liber týdně, dejme je radši na NHS (britské státní zdravotnictví).“

Jenže to bylo nepravdivé číslo. Británie, jak Johnson jistě ví, „neposílá“ 350 milionů liber týdně do Bruselu. Když se odečte „rebate“, sleva dojednaná premiérkou Thatcherovou v roce 1984, klesne čistá týdenní platba na přibližně 250 milionů liber. Když jsou zahrnuty výdaje EU v Británii – na dotace zemědělství, výzkum a granty chudším regionům – čistá platba klesne na přibližně 160 milionů liber týdně.

Takže jsme na polovině a to by třeba neznělo už tak hrozně. Navíc je jasné, že celá ta nová administrativa kvůli brexitu pohltí dost peněz a nikdo nezaručí, kolik by šlo do zdravotnictví. Muset se přiznat, že to půjde na úředníky, kteří by nebyli jinak potřeba, to by nebyl velký trhák.

Johnson se jeví jako premiér devastace, kterému je osud vlastní země dost ukradený. Na prvním místě je především on.

Pro premiéra Babiše je to ale nakonec docela vhodný kamarád. Jen by neměl Andrej věřit všemu, co mu navykládá osoba jako Boris Johnson.