Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová nešetří superlativy při obhajobě vlastní hospodářské politiky. Ekonomický růst však zpomaluje a plánované kroky populistické vlády mohou výhledově zhoršit situaci. Méně optimismu panuje ve veřejnosti a Babišův vládní výkon drtivě kritizuje nezávislá analýza CETA.
Babiš sliboval vyrovnané rozpočty. Dnes otočil a nevadí mu jejich schodky přesahující 40 miliard
číst článek »Andrej Babiš a jeho ministři si dávají hodně záležet na tom, jak je hnutí ANO při správě státu úspěšné, a po „dlouhodobém zmaru“ tradičních stran dává všechno do pořádku. Na rozdíl od nich má k dispozici masové mediální tlampače zesilující domnělé úspěchy a zatajující či zlehčující reálné neúspěchy vlády.
V lakování současné situace narůžovo vede vládní peloton s převahou Babišův marketingový tým následovaný ministryní financí Alenou Schillerovou. Vždy je vybavena příslušnými grafy s cílem prokázat údajnou převahu nad svými předchůdci. Aktuální výzkum CVVM však ukazuje rostoucí nedůvěru veřejnosti nejen při hodnocení politické situace, ale i kondice veřejných financí.
Zhoršení stavu veřejných financí
Sociologický ústav Akademie věd zveřejnil hodnocení vývoje vybraných oblastí veřejného života během roku 2019. Nejčastěji jako zhoršenou oblast lidé vnímají politickou situaci v České republice a náladu ve společnosti, kde téměř polovina uvedla negativní hodnocení.
K největšímu zlomu však došlo v oblasti veřejných financí, kde podíl negativních odpovědí stoupl o 14 procent. Zatímco v lednu 2019 hodnotilo stav veřejných financí jako zhoršení 17 procent lidí, v prosinci téhož roku už 31 procent, což je nejvíce od roku 2015. K poklesu došlo naopak u počtu respondentů, kteří tento stav loni vnímali jako zlepšení – z lednových 26 procent na 18 procent v prosinci 2019.
Podobně negativní trendy zjistil průzkum ve většině sledovaných oblastí, mimo jiné při hodnocení fungování hospodářství, sociálních jistot, životní úrovně, fungování úřadů, ale například i hospodářské kriminality. O čem to svědčí?
Limity vládní propagandy
Vládní propaganda má své limity a veřejnost ve stále větší míře vnímá realitu jinak než tvůrci tabulek, powerpointových prezentací a grafů týmu ANO. Ministryně Schillerová sice tyto výsledky rozporuje svými čísly, ale před nezodpovědnou a populistickou politikou Babišovy vlády dnes varuje stále více nezávislých ekonomů.
Důvodem nejsou jen plánované schodky rozpočtu, rekordní bobtnání nákladného státního aparátu a povinných mandatorních výdajů jako výsledek uplácení hlavních cílových skupin ANO, ale i hazardní rezignace vlády na potřebné reformy veřejných financí.
Bez reforem nebude na důchody, přiznává Schillerová. Rozpočet ale vylepšuje rozpouštěním rezerv
číst článek »Aktuálním příkladem jsou nedůstojné tanečky kolem důchodové reformy, kterou de facto nikdo z vlády nechce. Návrhy, které předkládá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, se zaměřují pouze na masivní nalévání peněz do penzijního systému, aniž by ji příliš trápilo, kde na dramatické zvyšování penzí vezme peníze.
Vládní kolegyně Schillerová může mít pravdu, když tvrdí, že by tato „reforma“ znamenala zvýšení výdajů o 300 miliard korun, což je v naprostém rozporu s ekonomickými možnostmi státu a demografickým vývojem. Z tohoto pohledu je návrh Maláčové neprojednatelný a nepochybně skončí v pomyslném koši.
Propočítala ale už ministryně financí nápady svého šéfa, který ve snových vizích slibuje důchodcům v roce 2035 průměrné penze ve výši 70 procent průměrné mzdy, zatímco dnes za vlády ANO tento poměr poklesl ze 43 na 39 procent? Tedy v době, kdy budou do penze přicházet silné ročníky tzv. „Husákových dětí“? Vedle tohoto blouznění se jeví nápady místopředsedkyně ČSSD jako ještě relativně střízlivé.
Babiš dobrý hospodář? Zapomeňte
V této situaci publikoval ekonomický server Motejlek.com výsledky nezávislé analýzy zpracované Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA), která srovnala, jak zodpovědně politici sestavovali státní rozpočet v posledních patnácti letech. Šest z nich jde přitom na vrub ministrů financí ANO.
Pro porovnání byla zvolena metodika hodnocení fiskálního úsilí při sestavování státního rozpočtu. Dá se tak měřit zodpovědnost přístupu vlády k veřejným financím v různých ekonomických cyklech – v době konjunktury a recese. Fiskální úsilí se měří meziroční změnou rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu.
Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořit je může každý, i vy
číst článek »Jednoduše řečeno, v dobách konjunktury má vláda k dispozici vyšší daňové příjmy a výdaje jsou zároveň nižší, jelikož klesá nutnost platit vysoké sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, apod. V dobách recese je to opačně. Pokud má tedy vláda schodek v době recese, může se zároveň chovat docela zodpovědně a její fiskální úsilí může být kladné.
Opačně si zase může počínat v době hospodářského růstu. Deficitní státní rozpočet v konjunktuře doprovázený chabou rozpočtovou disciplínou je naopak znakem záporného fiskálního úsilí – vláda rozhazuje na úkor budoucnosti.
Analýza ukazuje, že rozpočty na roky 2015 a 2016 byly sestaveny celkem zodpovědně, i když výsledek druhého z nich ovlivnil dramatický meziroční pokles vládních investic (o 118 miliard korun) a spolufinancování projektů z evropských fondů. Tyto vlivy zásadní měrou přispěly k nečekaně vysokému rozpočtovému přebytku.
Zlom v roce 2016
Zlom přichází v roce 2016. Tehdy Babiš opustil roli relativně zodpovědného hospodáře a nahradil ji maskou populisty, který jede na dluh. „Zatímco v rozpočtu na rok 2016 se projevuje relativně vysoké fiskální úsilí o zachování rozpočtové disciplíny (bylo na úrovni fiskálních úsilí vlád Petra Nečase), od rozpočtu na rok 2017 padá skoro ke dnu a v následujících letech je už záporné,“ hodnotí výsledky analýzy Motejlek.
Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie
číst článek »Vlády se obvykle v prvních dvou letech volebního období chovají zodpovědně, zatímco ve druhé polovině svého mandátu začínají více myslet na blížící se volby. Babišova vláda však přinesla novinku, kterou si nedovolil žádný premiér či ministr financí v posledních patnácti letech: Hned její první státní rozpočet pro rok 2019 byl nehospodárný.
„Navíc víme, že se příliš neinvestuje. Sledujeme, jak vláda neumí stavět dálnice či rychlé železnice a vypadá to, že infrastruktura je slovo, které se ve slovenštině nejspíš nevyskytuje. Totéž platí pro školství, zdravotnictví a sociální péči. Tak se nám daří žít na účet našich dětí a prostřednictvím současného uplácení voličů parazitujeme na vlastní budoucnosti,“ uzavírá Motejlek.
Poslední průzkum agentury CVVM dokládá, že si stále více občanů uvědomuje totéž.
