Premiér Andrej Babiš a ministryně spravedlnosti Marie Benešová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Andrej Babiš ostře odmítl názor ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která zpochybnila náhradu škody podnikatelům poškozeným vládními zásahy. Prý měli být na krizi připraveni. Babiš s ní nesouhlasí, ostatně i jeho holding se potýká s vážnými problémy.
Babišovi příliš nesedí formát, kdy není ve studiu sám. Znovu to ukázala debata v nedělní Partii. Ačkoli dostal v debatě s Petrem Fialou a Ivanem Bartošem největší prostor, popudlivě reagoval na jakýkoli náznak kritiky. Znovu mával hospodařením pravicových vlád v době krize a nebral na vědomí, že jen letos hrozí rekordní schodek nejméně 300 miliard korun i proto, že nešetřil na státní správě a utratil všechny rezervy.
Určitě s tím nesouhlasím
Premiér Babiš si dlouho nemohl vzpomenout na žádnou konkrétní chybu vlády, která podle něj funguje bezvadně, stejně jako Tvrdíkovy čínské dodávky a virtuální pomoc poškozeným firmám. Nakonec se přece jen vymezil, když dostal otázku na kontroverzní výroky Marie Benešové.
Ministryně spravedlnosti tvrdí, že podnikatelé nemají nárok na náhradu škody od státu, a to s kuriózním zdůvodněním. „Něco jiného by bylo, kdyby vám zabavili dům, ale že nemůže podnikat, s tím musí každý podnikatel počítat a musí mít vatu na přežití,“ prohlásila v České televizi. Jaký je rozdíl mezi „zabavením domu“ a okamžitým zavřením provozovny, znemožňujícím jakýkoli příjem, už nevysvětlila.
„Ne, ne. Určitě to tak nemyslela, já si myslím, že to tak nebylo,“ reagoval premiér. „Samozřejmě je důležité, když teda jsme tady slyšeli, že nějaká restaurace a byl tady špatný business plán a potom společník řekne, že byl špatný business plán, a majitel řekne, že je vir, tak nevím jako, já si myslím, že to tak nebylo myšleno, a určitě já s tím samozřejmě jako nesouhlasím, protože s tím nikdo nemohl počítat,“ řekl doslova svým typickým způsobem.
Stručně přeloženo: Ministryně spravedlnosti, kterou si premiér sám vybral s posvěcením prezidenta Miloše Zemana, neví, o čem mluví. Jenže lze důvodně pochybovat, že to Marie Benešová nemyslela vážně.
Odbornice na legislativu?
Totéž naznačil Babišův sekundant v debatě, ministr vnitra Jan Hamáček. „Když přijde nějaká mimořádná událost, tak na všechno mít vatu nemůžete. Paní ministryně je odbornice na legislativu, ne na ekonomiku,“ prohlásil.
Benešová ovšem selhává i v právní odbornosti. Napadá nezávislost justice osobními útoky na soudce Výborného a dodnes obhajuje nezákonný postup vlády, která přehodila odpovědnost za protipandemická opatření na ministra zdravotnictví. Městský soud v Praze tato nařízení zrušil, jelikož podle něj nelze delegovat nařízení masivně omezující práva a svobody na jednoho ministra.
Benešová nemluví pravdu, že poškození podnikatelé nemají nárok na náhradu škody. Protiprávně vydaná opatření ministra zdravotnictví naopak tuto cestu zjednodušují, jelikož náhrada škody může být uplatňována z titulu nezákonného úředního postupu. Jedinou cestou, jak se vyhnout desítkám či stovkám tisíc žalob, je přiznání nároku na částečné odškodnění, což zatím připouští pouze Hamáček.
„Vata“ v kapsách daňových poplatníků
Premiér si zřejmě uvědomil, že se skandální slova ministryně Benešové dotkla mnoha majitelů firem a jejich zaměstnanců, kteří se už dva měsíce potýkají s existenčními problémy po vypnutí ekonomiky a dramatickém útlumu výroby. Bombasticky ohlašovaná masivní státní pomoc přitom stále nepřichází.
Dnes už zlidovělé výroky Benešové o „vatě“ patří do podobné kategorie jako Babišovo „všichni kradou“ nebo Mládkovi „paraziti“. Bude ministryně důsledná a použije je při jednání vlády, která bude schvalovat miliardovou pomoc umrtveným aerolinkám Smartwings Babišova přítele Šimáněho? Rozporovala štědré dotační programy ministra zemědělství Tomana, jdoucí na ruku agrokoncernům?
Tady lze ostatně hledat odpověď na otázku, kde mají „vatu“ vybrané obří korporace. Z dosavadní praxe vyplývá, že v dotacích a daňových úlevách z kapes daňových poplatníků. Patří mezi ně i holding Agrofert, jehož ekonomická bilance se zhoršovala už před nástupem pandemie.
Z výroční zprávy za rok 2018 vyplývá, že nebýt přílivu domácích a evropských dotací a dalších úlev v celkové výši dvou miliard korun, propadl by se Agrofert po dlouhé době do ztráty. Zároveň přiznal rekordní zadlužení ve výši 43,8 miliardy korun u bank, přičemž celkové finanční závazky holdingu včetně dluhopisů a dalších zdrojů financování dosáhly astronomické výše 47,7 miliardy korun.
Zejména je varující, že skokově vzrostly krátkodobé úvěry se splatností jednoho roku. Jejich podíl (32,8 miliardy korun) se zvýšil o polovinu, což vypadá o to hrozivěji v souvislosti s letošním hlubokým ekonomickým propadem.
Ministryně financí Alena Schillerová sice už proti vůli bankovního sektoru prosadila nárok na půlroční moratorium odkladu splátek úvěrů. Bude to však pro mnohé předlužené firmy stačit, pokud v dohledné době nenastartují ekonomický výkon?
Když skončí evropské dotace
Jednoduché to rozhodně nebude, ačkoli se dá očekávat, že premiér Babiš učiní pro záchranu svého impéria vše. Už dnes zkrachovaly dvě firmy holdingu, pekárna Delta v Brně a roudnická společnost Papei. O místo přijde 250 lidí.
Buď je to cílená likvidace ztrátových firem, nebo špatný business plán, jak by dnes řekl Andrej Babiš. Zřejmě neměly dostatek vaty na přežití, namítla by Marie Benešová. Kde všude ji najde ostatních 250 firem premiérova holdingu, zvláště pokud mu Evropská komise zastaví dotační penězovody kvůli konfliktu zájmů?
