Andrej Babiš sliboval, že do roku 2017 bude stát hospodařit s vyrovnanými rozpočty. Několik let těžil z rostoucí ekonomiky, ale promeškal čas na reformy veřejných financí. Od loňského roku se rozpočtová situace zhoršuje a premiér připouští, že schválený schodek 40 miliard korun letos nedodrží.

Dále čtěte

Čím se premiér nechlubí. Ceny rostou a úspory znehodnocuje inflace, která patří mezi nejvyšší v EU

Za novoroční projev premiéra Andreje Babiše by se nemusel stydět ani Gustáv Husák. Naše země prý vzkvétá díky vládním reformám,…

Šéf ANO vstupoval do funkce ministra financí s dalekosáhlými plány. Měl štěstí, jelikož v té době odeznívala celoevropská hospodářská recese, která si (nejen u nás) vyžádala úsporná a nepopulární opatření, ze kterých částečně těžily následující vlády. Šetřilo se na provozních výdajích, klesal počet státních zaměstnanců (nikoli jen papírově) a objem vyplácených mezd ve státní správě. Razantně byly kráceny platy zákonodárců.

Z dočasného opatření trvalé

Součástí těchto kroků bylo zvýšení DPH o jedno procento a zavedení druhé sazby daně z příjmu. Hlavním důvodem bylo vytvoření rezervy na rozjezd důchodové reformy. Ovšem jen dočasně na tři roky, což Babiš v roli ministra financí přetavil na trvalý stav. Zvýšené daně ponechal, pouze později nesystémově vložil třetí sazbu DPH pro některé druhy služeb a zboží.

Nikdy nepřizná, že mu zakonzervování přechodného stavu dodnes pomáhá naplňovat příjmy státního rozpočtu v době konjunktury, místo aby daňovým plátcům znovu ulevil, jak bylo plánováno. Připravil je tak o desítky miliard korun.

Proč to dnes připomínat? Andrej Babiš se dnes vůči pravicovým vládám ostře vymezuje, přičemž nebere v úvahu dramaticky odlišné podmínky, v nichž se musely pohybovat. Odvádí tím pozornost od vlastních problémů a neschopnosti, kdy ho neúprosně dobíhá realita a mediální konstrukce odpovědného hospodáře padá.

Směřujeme k vyrovnaným rozpočtům

Šéf ANO vystoupil v červnu 2014 v Otázkách Václava Moravce s památným prohlášením, že chce do tří let hospodařit bez schodků státního rozpočtu. „K tomu směřujeme. Ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní. Hlavní sdělení je, že nezvyšujeme daně,“ řekl tehdy. Dnes neplatí ani jedno.

Nezávislí ekonomové i opozice tehdy s tímto záměrem souhlasili a považovali ho v čase hospodářského oživení za žádoucí. Vyjadřovali pouze skepsi, zda bude vláda schopna provádět reformy veřejných financí, aby šlo o trvalý a dlouhodobý jev, podobně jako například v Německu. S odstupem času se nemýlili.

Babiš mimochodem ve stejném pořadu propagoval zavedení chorvatského modelu EET. Bez obalu a s nefalšovaným zaujetím přiznal jeho fízlovací účel.

„Oni to tam zavedli a funguje to skvěle, protože finanční správa vidí fakturaci de facto online. Takže když v neděli večer vidí, že se v nějakém baru nefakturuje, tak tam mohou poslat svoji jednotku,“ chválil tento systém. Ve skutečnosti zůstal za očekáváním jak v Chorvatsku, tak v našich podmínkách, jakkoli se vláda snaží prodat opak.

Schodek vyšší než 40 miliard? Proč ne

Dnes premiér otočil, na sliby zapomněl a používá naprosto opačnou rétoriku. Připouští, že by při zpomalení ekonomiky mohl být schodek státního rozpočtu vyšší než nedávno schválených 40 miliard korun. „Budeme dělat pravý opak toho, co dělala vláda v roce 2009,“ řekl České televizi – jako by vyhlásil „nebudu šetřit a klidně stát zase zadlužím“.

Dále čtěte

Varovná bilance roku 2019: Vláda letos znovu zhoršila podmínky pro podnikání

Hospodářský výkon zpomaluje, schodek rozpočtu bude letos nejvyšší za poslední čtyři roky. V této situaci Babišova vláda nadále zhoršuje podmínky…

Premiér totiž hodlá nadále razantně zvyšovat mandatorní výdaje, zejména penze a mzdy státních zaměstnanců. Slibuje další pumpování peněz do ekonomiky, ovšem investice jsou letos paradoxně pořád nižší než v krizových letech.

Babiš připravuje veřejnost na pravděpodobný scénář. Pokles ekonomického růstu je reálný a předpovídá ho samotné Ministerstvo financí. Nedávno snížilo odhad letošního růstu z 2,5 procenta HDP na dvě procenta. Řada firem se už dnes dostává do problémů se zajištěním zakázek a život jim komplikují i další zásahy vlády, jako je zrušení reformy nemocenského a opakované zvyšování minimální a zaručené mzdy.

Nepříznivé signály o hospodaření vlády vysílá už rok 2019, kdy státní rozpočet skončil nejhorším výsledkem za poslední čtyři léta.

Ministryně financí Alena Schillerová s předstihem připustila, že jeho schodek se bude pohybovat kolem 30 miliard korun. To je sice mírně pod plánovaným deficitem 40 miliard, ale jedině díky tomu, že v něm vláda loni v březnu rozpustila 18 miliard z privatizačních rezerv. O tuto částku by byl jinak loňský schodek rozpočtu vyšší.

Babišova proměna

Kde jsou ty časy, kdy Andrej Babiš jako ministr financí peskoval sociální demokracii za rozpočtovou nezodpovědnost („má ji v DNA“). Ostatně to dělá dodnes a tvárný Hamáček si to nechá líbit. Šéf ANO torpédoval její apetit zvyšovat mandatorní výdaje, což se markantně projevovalo v koaličních hádkách o zvyšování důchodů.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Pokud dnes Babiš často argumentuje tím, že napravuje přístup předchozích vlád k seniorům, chová se pokrytecky. Byl to právě on, kdo jako ministr financí v Sobotkově vládě brzdil růst důchodů, což se dá dokumentovat jeho oblíbenou metodou, statistikou.

V roce 2015 stouply průměrné důchody o 205 korun, v roce 2016 o 140 korun, v roce 2017 o 313 korun, a o rok později o 475 korun. Celkem tedy za období, kdy sestavoval státní rozpočet, stouply penze o nevalných 1133 korun, což nebylo v době slušného ekonomického růstu o mnoho více než za pravicové vlády v době krize.

Babiš byl velmi přísný. Kritizoval návrh tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, která chtěla od ledna 2016 zvýšit penze o 205 korun slovy: „Určitě bychom rádi navýšili důchodcům. Já bych jenom chtěl říct, že v Řecku důchodci tento měsíc nedostanou vůbec důchod. Musíme mít nějakou rozpočtovou odpovědnost.“

Žít na dluh je normální

Dnes se v roli premiéra chová jinak a chlubí se „rekordním“ zvyšováním důchodů o 900 korun, ačkoli přitom pomíjí, že je dnes trojnásobně vyšší inflace než před několika lety. Proč ne, pokud by současně reformoval důchodový systém, jinak se vzhledem k demografickému vývoji brzy vymkne kontrole. Schillerová však už avizuje, že vláda reformu nestihne.

Babiš v roli premiéra zkrátka na rozpočtovou odpovědnost zapomněl. Co ale čekat od majitele holdingu, který dluží bankám 44 miliard korun, a pokud přijde o dotace, octne se v kritické situaci? Současný příznivý vývoj zadlužení České republiky se může snadno změnit.

Vláda pod Babišovým vedením zvyšuje vládní výdaje jako žádná jiná předtím. Od roku 2014 vzrostly o více než 400 miliard korun, za loňský a letošní rok o neuvěřitelných 254 miliard. Slevami na jízdné a mohutným zvyšováním mandatorních výdajů překonává i éru legendárního populisty Jiřího Paroubka. Už nechybí mnoho, aby si nahlas osvojil i jeho krédo „dluhy jsou normální a platit se nemusí“.