Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová bilancovali tři roky fungování EET. Mezi chvalozpěvy o přínosech tohoto systému chyběla odvrácená strana jeho zavedení. Proti původním slibům zvýšil podnikatelům náklady o desítky tisíc korun a přispěl ke zdražení služeb zákazníkům.
Vláda naděluje. Zvýšení minimální mzdy zdraží služby a zlikviduje další venkovské prodejny
číst článek »Andrej Babiš a Alena Schillerová nešetřili na tiskové konferenci k tříletému výročí startu elektronické evidence tržeb superlativy. Zazněly bombastické statistiky dokládající přínos zavedení první a druhé vlny EET v údajné výši 33 miliard korun. Po zkušenostech s čarování čísly Ministerstvem financí však není zcela jasné, nakolik ke zvýšení daňových příjmů přispěly hospodářský růst a spotřeba, a co z toho lze skutečně přičíst účinku vládní byrokracie.
Výběr DPH pomalejší než před zavedením EET
Představená hausnumera jsou o to nevěrohodnější, že ekonomika letos ochlazuje a výběr DPH zaostává za očekáváním. Je přitom paradoxní, že výběr DPH rostl rychleji v roce 2014 po odeznívání krize a před zavedením byrokratických nástrojů ANO (o 10 procent po očištění od inflace) než v posledních letech (o 5 až 6 procent).
To však Babišovi a Schillerové nebrání nadále chválit svůj největší projekt, který v očích mnoha živnostníků přinesl jen zbytečné povinnosti, zvýšené náklady, nové zatěžující kontroly a hrozbu vysokých pokut i za zcela marginální a neúmyslné prohřešky.
„EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky,“ vyjádřila přesvědčení ministryně Schillerová. Hospody a obchůdky podle ní nekrachovaly. Přitom jen na venkově zavřelo v letech 2017 a 2018 celkem 1600 malých prodejen. Mezi důvody byla EET uváděna jako „poslední kapka“ v rozhodování už tak složité situace místních živnostníků.
Asociace ve službách vlády
Pro dokreslení současných poměrů se přehlídky vládní propagandy účastnila i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. Na této pozici byla už v době, kdy asociaci vedl současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Už tehdy patřil k nejagilnějším mediálním propagátorům EET. Lépe to nezvládl ani marketingový aparát ANO a Havlíček působil jako jeho hlavní trumf.
Svobodová nezůstala pozadu, když EET vychvalovala do nebes a šířila mýtus, že ji většina podnikatelů vítá a považuje za narovnání podnikatelského prostředí. Podnikatelům by přitom více pomohlo znatelné odbourání byrokracie a snížení odvodů. Děje se však pravý opak.
Babiš: Ještě na tom vyděláte
V oslavné apoteóze nemohly zaznít nesplněné sliby, jimiž ještě v prosinci 2016, krátce před startem první vlny EET pro restaurace a ubytování, nešetřil autor kontroverzního projektu Andrej Babiš.
Vánoce se blíží. Věnujte jako dárek předplatné Revue FORUM
číst článek »Tehdy jako ministr financí prohlašoval, že zavedení EET nebude stát podnikatele téměř nic a hospody by mohly dokonce zlevnit díky snížené sazbě DPH na stravovací služby. Ti, kdo DPH neplatí, prý budou mít uhrazeny náklady uplatněním daňové slevy.
„Do daňového přiznání 5000 korun slevu a ještě na tom vyděláte,“ hlásil Babiš na svém Twitteru ještě 6. listopadu 2016.
Jenže už tehdy byla realita jinde a těmto slovům nikdo nevěřil. Celkový nárůst zásahů státu do podnikání v kombinaci s vývojem na trhu vedl ke zvýšení cen stravování už na samotném začátku, což tehdy Babiš okomentoval paušálním odsudkem, že „zdražují jen podvodníci“.
Nesplněné sliby
Při rozjezdu druhé vlny EET v březnu 2017 si stěžovali zástupci maloobchodního prodeje, že náklady na zavedení systému jsou vyšší, než Babiš uváděl, a jednorázová pětitisícová sleva na dani je rozhodně nepokryje. Navíc platí jen pro fyzické, nikoli pro právnické osoby, a nemůže ji uplatnit každý. Zkrátka vyjdou podnikatelé s nižším daňovým základem nebo ve ztrátě, ačkoli tyto náklady vynaložit musí.
„Stojí to desetitisíce, v případě více pokladen i statisíce korun,“ uvedl Jiří Štorch ze společnosti Esa Market. K investicím do pořízení technologie včetně pokladny je nutné přičíst další provozní náklady a poplatky, mimo jiné za software, servis a internetové připojení.
Andrej Babiš těmto výhradám nevěnoval pozornost. Podnikatele prý „daleko víc než EET štvou nekoordinované kontroly státu, nelogičnost a přehnané papírování“.
Jenže ani v této oblasti stát přes opakované sliby nehnul prstem. Počet kontrol se nesnížil, ale naopak rekordně narostl. Za první tři roky Finanční správa a Celní správa provedly více než 240 000 kontrol EET, často opakovaně ve stejné provozovně v krátké době po sobě, ačkoli v ní nezjistily žádné nedostatky.
Náklady za tři roky 133 tisíc
Podnikatelské odbory vedené Radomilem Bábkem přinesly svědectví majitele trafiky, který se po třech letech fungování EET rozhodl v lednu skončit. Celkové náklady na počáteční investice, připojení k internetu, servisní poplatky a údržbu, pásky do tiskárny a pokuty ho v tomto období stály 133 tisíc korun, což může účetně doložit.
Malé podnikání? Státní zvůle a bezmoc drobného podnikatele
číst článek »„Na rozdíl od fiktivních vybraných miliard, které nám prezentuje paní ministryně, jsou tohle peníze, které musel za poslední tři roky drobný podnikatel vydělat a odevzdat nesmyslné šmírovací mašinérii EET. Jen 15 minut vzdáleného přístupu technika ho stojí 500 Kč!“ komentoval tento případ Bábek.
Majitel trafiky si postěžoval na přístup finanční kontroly, když platil pokutu i v situaci, kdy se jeho prodavačka nechala „opít rohlíkem“ utajenými kontrolory ve smyslu „dejte pokoj, paní, s nějakým Babišovo lístkem, a pak to na ni vytáhli“. „V tom byste chtěli podnikat? Já už vážně ne – ani omylem!“ dodává podnikatel.
I další příklady z praxe svědčí o Babišově odtržení od reality. Místo aby podnikatelé užívající EET daňovou slevou vydělali, jak sliboval, náklady jim stouply v řádu desítek tisíc korun. Dalšího majitele trafiky, který pořídil technologii levněji a neplatil pokuty, stál tříletý provoz EET ve stejném rozsahu celkem 87 tisíc korun, jiného prodejce 57 tisíc.
Ceny stouply o 12 procent
Totéž platí pro majitele restaurací, takže se nelze divit, že zavedení EET přispělo nikoli ke snížení cen stravování, jak fantazíroval Babiš, ale naopak k jejich zvýšení. Nebýt vládních zásahů, jako je mimo jiné EET či opakované a skokové zvyšování minimální a zaručené mzdy, nebyly by dopady takové.
V sektoru pohostinství a ubytování sice stouply tržby, ale už je diskutabilní, co bylo jejich hlavní příčinou. Rostoucí náklady a celková situace na trhu donutily restauratéry zvyšovat ceny, které za tři roky stouply průměrně o 12 procent. Vychvalované vládní novoty tedy zaplatí nejen podnikatelé, ale i zákazníci. To už v oslavné prezentaci tříleté bilance EET nezaznělo.
