Babiš sliboval, že živnostníci na EET vydělají. Ve skutečnosti jim stouply náklady o desítky tisíc korun

ČTK

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO) | FOTO: ČTK

Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová bilancovali tři roky fungování EET. Mezi chvalozpěvy o přínosech tohoto systému chyběla odvrácená strana jeho zavedení. Proti původním slibům zvýšil podnikatelům náklady o desítky tisíc korun a přispěl ke zdražení služeb zákazníkům.

Repro ČT24

Andrej Babiš a Alena Schillerová nešetřili na tiskové konferenci k tříletému výročí startu elektronické evidence tržeb superlativy. Zazněly bombastické statistiky dokládající přínos zavedení první a druhé vlny EET v údajné výši 33 miliard korun. Po zkušenostech s čarování čísly Ministerstvem financí však není zcela jasné, nakolik ke zvýšení daňových příjmů přispěly hospodářský růst a spotřeba, a co z toho lze skutečně přičíst účinku vládní byrokracie.

Výběr DPH pomalejší než před zavedením EET

Představená hausnumera jsou o to nevěrohodnější, že ekonomika letos ochlazuje a výběr DPH zaostává za očekáváním.  Je přitom paradoxní, že výběr DPH rostl rychleji v roce 2014 po odeznívání krize a před zavedením byrokratických nástrojů ANO (o 10 procent po očištění od inflace) než v posledních letech (o 5 až 6 procent).

To však Babišovi a Schillerové nebrání nadále chválit svůj největší projekt, který v očích mnoha živnostníků přinesl jen zbytečné povinnosti, zvýšené náklady, nové zatěžující kontroly a hrozbu vysokých pokut i za zcela marginální a neúmyslné prohřešky.

„EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky,“ vyjádřila přesvědčení ministryně Schillerová. Hospody a obchůdky podle ní nekrachovaly. Přitom jen na venkově zavřelo v letech 2017 a 2018 celkem 1600 malých prodejen. Mezi důvody byla EET uváděna jako „poslední kapka“ v rozhodování už tak složité situace místních živnostníků.

Asociace ve službách vlády

Pro dokreslení současných poměrů se přehlídky vládní propagandy účastnila i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. Na této pozici byla už v době, kdy asociaci vedl současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Už tehdy patřil k nejagilnějším mediálním propagátorům EET. Lépe to nezvládl ani marketingový aparát ANO a Havlíček působil jako jeho hlavní trumf.

Svobodová nezůstala pozadu, když EET vychvalovala do nebes a šířila mýtus, že ji většina podnikatelů vítá a považuje za narovnání podnikatelského prostředí. Podnikatelům by přitom více pomohlo znatelné odbourání byrokracie a snížení odvodů. Děje se však pravý opak.

Babiš: Ještě na tom vyděláte

V oslavné apoteóze nemohly zaznít nesplněné sliby, jimiž ještě v prosinci 2016, krátce před startem první vlny EET pro restaurace a ubytování, nešetřil autor kontroverzního projektu Andrej Babiš.

Tehdy jako ministr financí prohlašoval, že zavedení EET nebude stát podnikatele téměř nic a hospody by mohly dokonce zlevnit díky snížené sazbě DPH na stravovací služby. Ti, kdo DPH neplatí, prý budou mít uhrazeny náklady uplatněním daňové slevy.

„Do daňového přiznání 5000 korun slevu a ještě na tom vyděláte,“ hlásil Babiš na svém Twitteru ještě 6. listopadu 2016.

Jenže už tehdy byla realita jinde a těmto slovům nikdo nevěřil. Celkový nárůst zásahů státu do podnikání v kombinaci s vývojem na trhu vedl ke zvýšení cen stravování už na samotném začátku, což tehdy Babiš okomentoval paušálním odsudkem, že „zdražují jen podvodníci“.

Nesplněné sliby

Při rozjezdu druhé vlny EET v březnu 2017 si stěžovali zástupci maloobchodního prodeje, že náklady na zavedení systému jsou vyšší, než Babiš uváděl, a jednorázová pětitisícová sleva na dani je rozhodně nepokryje. Navíc platí jen pro fyzické, nikoli pro právnické osoby, a nemůže ji uplatnit každý. Zkrátka vyjdou podnikatelé s nižším daňovým základem nebo ve ztrátě, ačkoli tyto náklady vynaložit musí.

„Stojí to desetitisíce, v případě více pokladen i statisíce korun,“ uvedl Jiří Štorch ze společnosti Esa Market. K investicím do pořízení technologie včetně pokladny je nutné přičíst další provozní náklady a poplatky, mimo jiné za software, servis a internetové připojení.

Andrej Babiš těmto výhradám nevěnoval pozornost. Podnikatele prý „daleko víc než EET štvou nekoordinované kontroly státu, nelogičnost a přehnané papírování“.

Jenže ani v této oblasti stát přes opakované sliby nehnul prstem. Počet kontrol se nesnížil, ale naopak rekordně narostl. Za první tři roky Finanční správa a Celní správa provedly více než 240 000 kontrol EET, často opakovaně ve stejné provozovně v krátké době po sobě, ačkoli v ní nezjistily žádné nedostatky.

Náklady za tři roky 133 tisíc

Podnikatelské odbory vedené Radomilem Bábkem přinesly svědectví majitele trafiky, který se po třech letech fungování EET rozhodl v lednu skončit. Celkové náklady na počáteční investice, připojení k internetu, servisní poplatky a údržbu, pásky do tiskárny a pokuty ho v tomto období stály 133 tisíc korun, což může účetně doložit.

repro YouTube

„Na rozdíl od fiktivních vybraných miliard, které nám prezentuje paní ministryně, jsou tohle peníze, které musel za poslední tři roky drobný podnikatel vydělat a odevzdat nesmyslné šmírovací mašinérii EET. Jen 15 minut vzdáleného přístupu technika ho stojí 500 Kč!“ komentoval tento případ Bábek.

Majitel trafiky si postěžoval na přístup finanční kontroly, když platil pokutu i v situaci, kdy se jeho prodavačka nechala „opít rohlíkem“ utajenými kontrolory ve smyslu „dejte pokoj, paní, s nějakým Babišovo lístkem, a pak to na ni vytáhli“.  „V tom byste chtěli podnikat? Já už vážně ne – ani omylem!“ dodává podnikatel.

I další příklady z praxe svědčí o Babišově odtržení od reality.  Místo aby podnikatelé užívající EET daňovou slevou vydělali, jak sliboval, náklady jim stouply v řádu desítek tisíc korun. Dalšího majitele trafiky, který pořídil technologii levněji a neplatil pokuty, stál tříletý provoz EET ve stejném rozsahu celkem 87 tisíc korun, jiného prodejce 57 tisíc.

Ceny stouply o 12 procent

Totéž platí pro majitele restaurací, takže se nelze divit, že zavedení EET přispělo nikoli ke snížení cen stravování, jak fantazíroval Babiš, ale naopak k jejich zvýšení. Nebýt vládních zásahů, jako je mimo jiné EET či opakované a skokové zvyšování minimální a zaručené mzdy, nebyly by dopady takové.

V sektoru pohostinství a ubytování sice stouply tržby, ale už je diskutabilní, co bylo jejich hlavní příčinou. Rostoucí náklady a celková situace na trhu donutily restauratéry zvyšovat ceny, které za tři roky stouply průměrně o 12 procent. Vychvalované vládní novoty tedy zaplatí nejen podnikatelé, ale i zákazníci. To už v oslavné prezentaci tříleté bilance EET nezaznělo.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner