Babiš sobě. Vláda zvýhodňuje obnovitelné zdroje energie v oborech, kde podniká Agrofert

ČTK

Holding Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše | FOTO: ČTK

Vláda vyslyšela přání prezidenta Zemana, který tlačil na snížení podpory solárním elektrárnám. Změnila podporu pro všechny obnovitelné zdroje energie a znevýhodnila fotovoltaiku oproti ostatním, zejména biomase a bioplynkám. V těchto oborech „shodou okolností“ podniká Agrofert.

FB Úřad vlády

Babišův kabinet schválil změnu zákona, který nově stanovuje státní podporu v návaznosti na výši vnitřního výnosového procenta (IRR) obnovitelných zdrojů energie. Tento ukazatel se používá při hodnocení návratnosti investice. Čím je výnosové procento vyšší, tím je projekt pro investory rentabilnější, a to samé platí naopak.

Fotovoltaika dopadla nejhůře

Nyní vláda stanovila u všech obnovitelných zdrojů hranice maximální míry výnosnosti, což bude mít vliv na výši státní dotace formou tzv. zelených bonusů. Stát jimi bude dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Pokud energetické zdroje strop výnosnosti překročí, ztratí nárok na další dotaci.

Solární elektrárny dopadly nejhůře a mají nejnižší povolenou výnosnost. Její maximální strop dosahuje 6,3 procenta. Vodní, větrné nebo geotermální zdroje mohou mít výnosnost 7 procent. Zdaleka nejvyšší hodnoty se tolerují u biomasových elektráren (9,5 procenta) a bioplynových stanic (10,6 procenta).

I když se o zavedení nového systému podpory obnovitelných zdrojů energie uvažuje delší dobu, takto razantní krok v neprospěch fotovoltaiky nebyl očekáván. Otazníky vyvolává i netransparentní způsob schválení novely zákona z dílny ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka.

U fotovoltaiky byl původně navržen strop výnosnosti 8,4 procenta. K jeho snížení došlo při posledním jednání vlády, kam byl tento bod zařazen až na poslední chvíli. Neprošel tak standardním připomínkovým řízením a náhlá změna nebyla věrohodně vysvětlena.

Vláda přitom mohla rozhodovat v rozpětí stanoveném Evropskou komisí, která nový systém podpory vyžaduje, a jedině u solárních zdrojů nakonec použila spodní hranici. Tento přístup vyvolal ostrou reakci dotčených profesních sdružení.

Politická objednávka

Česká fotovoltaická asociace považuje tuto retroaktivní změnu zákona za diskriminační oproti ostatním obnovitelným zdrojům, v rozporu s právním státem. S tímto rozhodnutím nesouhlasí i Solární asociace.

archiv

Návrh vlády je zřejmá politická objednávka, která má v Česku zastavit rozvoj a využití solární energetiky. Vláda chce svými opatřeními postihnout výlučně sektor fotovoltaiky,“ ohradil se předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle Krčmáře jde o cílený likvidační útok namířený na všechny podnikatele i domácnosti vlastnící solární elektrárny. „Jedná se o účelový a populistický krok, kterým vláda postihuje další odvětví v době nouzového stavu a který dlouhodobě poškodí investorské prostředí v oblasti obnovitelných zdrojů,“ varuje.

Další snížení výkupních cen by zlikvidovalo garantovanou podporu pro zhruba dvě třetiny českých solárních elektráren, a to včetně rodinných podniků nebo instalací na obecních či městských budovách.

Babiš mi to slíbil

Podezření z politické objednávky má racionální opodstatnění. Proti solárníkům dlouhodobě vystupuje prezident Miloš Zeman, přičemž naposledy je zmínil na Primě v polovině dubna. „Každý rok platíme ze státního rozpočtu v dotacích 29 miliard solárním baronům díky nesmyslným zákonům, které se přijaly v minulosti a které zatím nikdo neměl odvahu zrušit,“ řekl Zeman.

„Premiér Babiš mi slíbil, že předloží návrh příslušného zákona, který toto vyřeší,“ dodal a dočkal se. K úpravě novely zákona došlo krátce po jeho schůzce s Babišem v Lánech. Politickou objednávku tedy nelze zpochybnit. Situace je však ještě složitější.

Původně nastavená podpora fotovoltaice byla skutečně příliš velkorysá, čehož před deseti lety využila skupina šíbrů. Mezitím ovšem došlo k posunu. Stát už jednou tuto podporu výrazně zpřísnil zavedením solární daně a škrtnutím daňových výhod. Dnes je tato energie podstatně levnější než tehdy.

20 tisíc firem

Nyní v oboru podniká 20 tisíc firem, přičemž kritizovaní šíbři už tento sektor opustili. Nejde jen o velké solární parky, ale drtivou většinu z nich tvoří malé elektrárny na střechách firem a domácností. Tento celkový počet je nesrovnatelně vyšší než u ostatních zdrojů, proto je vyšší i podíl dotací.

„Tady panuje deset let mýtus o solárních baronech, tedy fáma, že existuje pouze hrstka investorů, kteří si mastí kapsy. Realita je taková, že položka 29 miliard ve státním rozpočtu je daná ohromným množstvím postavených elektráren. Není to tedy tak, že několik velkých firem si rozděluje miliardy, ale že tisíce a tisíce firem a domácností bere takovou podporu, že zaplatí úvěry a zaměstnance,“ oponuje Jan Krčmář pro deník FORUM 24.

Tato razantní změna pravidel neohrožuje jen četné podnikatele-inovátory, kteří se vydali do neznámého pole a už dnes jedou na hranici rentability, ale i banky, které solární investice financují. Pokud dojde ke zpřísnění podmínek a firmy budou krachovat, je ohroženo splácení úvěrů v řádu až desítek miliard korun.

Selektivní přístup

Prezident Zeman a premiér Babiš jsou si dobře vědomi, že útokem na solární byznys zabodují u nemalé části veřejnosti. Jenže tato akce má ještě jeden zásadní rozměr.

FB AB

Zeman se zaměřil pouze na dotace pro fotovoltaiku, nikoli na dotace v řádu stovek miliard korun obecně. Babiše opakovaně podržel v jeho sporech s Evropskou komisí, jejíž auditoři podle předběžných závěrů konstatují premiérův střet zájmů kvůli evropským dotacím čerpaným Agrofertem.

Je poněkud licoměrné, pokud premiér Babiš velmi ochotně kývl na ořezání podpory solárníků, zatímco nejlepší podmínky z obnovitelných zdrojů mají biomasové elektrárny a bioplynové stanice. V těchto oborech podniká Agrofert.

Divize obnovitelných zdrojů holdingu se nezaměřuje jen na produkci daňově zvýhodněných biopaliv s miliardovými výnosy, jejichž podpora se nemění. Jak uvádí samotný Agrofert, je aktivní také v produkci pevné biomasy a provozuje i bioplynové stanice. Vlastní firmu Farmtec, která bioplynky staví a má jich na kontě už několik desítek.

Jelikož se jedná o návratnost, stát teď zpětně říká, že pokud jste investovali peníze do fotovoltaiky a stejnou sumu třeba do bioplynových elektráren, tak vám bioplynky vydělají víc. Proto by byly spravedlivější rovné, nikoli selektivně odstupňované podmínky pro všechny obnovitelné zdroje energie.

I když výroba energie ze „zelených“ zdrojů nepatří mezi stěžejní příjmy holdingu, vládou zvýhodněná podpora biomasy a bioplynek je dalším příkladem střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. I z tohoto důvodu se dá předpokládat, že kdyby Agrofert podnikal ve fotovoltaice, netrápily by ji dnes existenční problémy.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner