Česká republika? Jo, už vím, to je ta země, kde si zvolili kozla zahradníkem, a on jim tu zahrádku pěkně vyžral, a ještě si nechával posílat krmení z ostatních evropských států.
Tak takhle nějak teď civilizovaný svět vnímá naši zemi. Je neuvěřitelné, jak daleko to vše zašlo. Těch varovných hlasů bylo ihned po nástupu predátora několik, a nebyly ojedinělé, ale nebyly dlouhou dobu vyslyšeny. Teď přichází závěrečný účet, a mnohým najednou docházejí slova, tedy kromě těch, kteří jsou na agrofertích dávkách tak či onak závislí. Babišova story má plnohodnotné kriminální parametry, i s tím, že se týká mnoha spoluviníků jeho lumpáren, těch aktivních spoluhráčů, i těch, kteří ho svými hlasy či účastí v politické divizi dotačního impéria Agrofert drží u moci.
Škoda, že se dnes na kariéru slovenského posttotalitního oligarchy již nemůžeme zeptat Franty Mrázka, Jána Duckého, Tomáše Kejly, Petera Kovarčíka či Anky Veverkové. Možná bychom se dozvěděli další pikantnosti o nenasytnosti vlkodlaka Bureše. On se drží zásady, že krádeže a zločiny je třeba páchat ve velkém, pak dostanou třeba nevinné, a dokonce prý i úctyhodné jméno. A aby toho mohl dosáhnout, tak k tomu potřeboval uchvátit celý stát. Ve své bezmezné egocentrické pýše si myslel, že si k tomu přidá ještě Evropu a pak i něco navíc. Zvrácená sociopatická úvaha, které zcela podlehl. Jenže se přepočítal, jak už to, tak bývá u těch, kteří chtějí mít vše. Nevzdělaný a neslušný hochštapler narazil na své limity, tady mu už nepomůže ani stranická knížka, ani krytí komunistické tajné policie, ani jeho kamarádi z bratrstva kočičí pracky, a dokonce ani svěcená voda či Prchalovo PR. A nepomohou mu ani srdcervoucí herecké etudy a podpora placených trollích fan klubů.
Každé další pokračování této nechutné a obludné story jen zvyšuje naše společné ztráty. Nejde jen o ohromné peníze, kterými se na náš i evropský účet Babiš dlouhá léta obohacoval, a to v rozporu nejen s dobrými mravy, ale i platnými pravidly a zákony. Ta největší ztráta se týká ztráty kreditu značky Česká republika. Zařadili jsme se po bok zemí jako je Somálsko, abych se nedotkl nikoho v Evropě. Měli bychom na Babiše všichni podat kolektivní žalobu za tento hrdelní zločin!
Ten je tím hlavním důsledkem přehlížení jeho kolosálního střetu zájmů. To vůbec neznamená, že před jeho nástupem do politiky bylo u nás vše v naprostém pořádku. Ani náhodou. Ale ve srovnání s dnešní situací šlo o lapálie nezralé demokracie. Krom toho, všehoschopný oligarcha Babiš dělal vesele kšefty s těmi opovrhovanými politiky i před rokem 2011, než se rozhodl nás spasit a zachránit. Do té doby neřekl veřejně jediné kritické slovo. Věděl proč. Pak se z něj stal nespokojený občan, který si koupil vlivná média a za další stamiliony do reklamy všem vykládal o tom, jak včetci kradnú. Největší zloděj křičel na ostatní ať chytí zloděje. On nemusel vždy okatě krást, jemu stačilo čerpat, a to všemi možnými i zdánlivě nemožnými (nemravnými a protiprávními) způsoby: dotace, daňové úlevy, investiční pobídky… a zároveň nemilosrdně likvidovat konkurenci. Armáda spoluviníků jeho podvodů by se nevešla ani do největší soudní síně na světě. Jeho mega skandál je mega skandálem i mnoha dalších…To bude jednou biják, kam se na něj hrabe jihoafrický boss Krejčíř.
Velký zloděj není totéž, co velký muž. Babišův mocenský kumpán, a jeden z jeho stvořitelů, Miloš Zeman (známý vypravěč bonmotů a oblíbený autor Jiřího Ovčáčka) kdysi prorocky prohlásil: „Vláda, která toleruje zloděje a tuneláře je sama objektivně vládou zlodějů a tunelářů“. Nuže, pane prezidente, co vy na to říkáte dnes? Je to kampaň? Účelovka? Sorosův komplot? Hysterie lepšolidí? Pokud i dnes podržíte svého kumpána, pak byste měl nejpozději zítra ze své funkce odejít. Babišova rána české reputaci bude i vaší ránou se zcela konkrétními důsledky. A nespasí vás ani podpora soudruha Filipa, myslitele Okamury, a dokonce ani přímluvy Putina a Si Ťin-pchinga. Trudný konec politika nastává tehdy, když vzbuzuje již jen směsici tří pocitů – výsměchu, soucitu a pohrdání. U Babiše je to jen pohrdání, a údiv nad tím, kam až může dosáhnout něčí drzost bez jakýchkoliv mantinelů.
Jedna stará pravda říká, že zloděj vyhledává tmu, kdežto pravda světlo. Je tedy nejvyšší čas rozsvítit a podívat se na to, kdože nám to tady vládne a hlavně jak. Rozsvítit by si konečně měli i chlapci a děvčata z Lidového domu. Pomohla nám auditní a právní služba Evropské komise, která nahradila absentující a slepé české instituce, jež měly už dávno konat. Co bude dál? To ostatní už bude tentokráte opravdu na domácích aktérech. Bude muset. Ruzyň nebo Pankrác? To je to, oč tu nyní kráčí.