Premiér Andrej Babiš hovoří o Agrofertu jako o své „bývalé firmě“, se kterou nemá nic společného. Auditoři Evropské komise však zjistili, že nadále holding ovládá, a proto se ocitá ve střetu zájmů. V každém případě mu z něj stále plynou zdaleka nejvyšší příjmy.

Všichni poslanci mají už deset let povinnost koncem června zveřejnit svoje majetková přiznání. Vyplývají z nich jejich příjmy i závazky, a to včetně nákupu či prodeje nemovitostí. Nejinak tomu bylo i letos, kdy bylo možné seznámit se s vedlejšími příjmy politiků v roce 2018.

Tři čtvrtiny příjmů z Agrofertu

Po svém se s tímto tématem vyrovnala Mladá fronta DNES. Hlavní pozornost věnovala developerským aktivitám Karla Schwarzenberga, který si na stavbu bytového domu v Praze poblíž Národní třídy bere úvěr 45 milionů. Naproti tomu svému majiteli Andreji Babišovi věnovala jedinou větu s mlhavou informací, že si loni vydělal „více než 100 milionů korun“.

To by však nemělo zapadnout. Andrej Babiš znovu stanul v čele žebříčku politiků s nejvyššími příjmy, což není velké překvapení. V majetkovém přiznání za loňský rok uvádí vedlejší peněžité příjmy v celkové výši 135 milionů korun.

Z toho k němu dorazilo 90 milionů korun z Agrofertu a 8,3 milionu z developerské společnosti Imoba, která je rovněž součástí holdingu. Babišovy příjmy z jeho „bývalých“ firem tak loni přesáhly 98 milionů, což jsou zhruba tři čtvrtiny všech vedlejších příjmů.

Ušetřil 79 milionů

Tím se znovu oživuje příběh emise 1,5 miliardy korunových dluhopisů Agrofertu, do kterých Andrej Babiš investoval 1,25 miliardy korun na podzim 2013 měsíc poté, co byl zvolen do Poslanecké sněmovny, a 230 milionů v roce 2014 už jako ministr financí. Dodnes přesvědčivě nedoložil, kde vzal na tento nákup peníze.

Tato transakce byla extrémně výhodná pro majitele Agrofertu, který nakoupil nezdaněné dluhopisy s úrokem 6 procent a splatností deset let, a podezřele nevýhodná pro Agrofert, který si mohl jinde „půjčit“ trojnásobně levněji.

Pokud sečteme Babišovy výnosy z těchto dluhopisů od roku 2013 do letošního roku, kdy budou obdobné jako loni (90 milionů), dosáhnou celkové výše 526 milionů korun. Tím na daních ušetřil 79 milionů korun.

Pro Agrofert neměla tato finanční operace žádné uvěřitelné byznysové opodstatnění a vyšetřovala ji policie. Velké otazníky vyvolává okolnost, že tato kauza byla v tichosti odložena loni v létě několik týdnů po nástupu nového ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiřího Mazánka. Mazánek do té doby v centrále řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce a tento případ spadal do jeho kompetence.

Spor kolem střetu zájmů

Za pozornost stojí premiérovy příjmy z Agrofertu i z jiného důvodu. Zvláště dnes, kdy se na evropské úrovni přetřásá jeho pokračující střet zájmů. Předmětem ostrého sporu je zjištění auditu, že dotace Babišovu holdingu jsou z tohoto důvodu vypláceny v rozporu s unijními i domácími pravidly.

Auditoři vzali mimo jiné v potaz údaje ze slovenského registru partnerů veřejného sektoru, který uvádí skutečné vlastníky firem a uživatele konečných výhod (beneficienty). Tak jsou označovány osoby ovládající či kontrolující firmy, z jejichž činnosti mají prospěch. A do tohoto registru vložila právní kancelář zastupující Agrofert jako jednoho z beneficientů Andreje Babiše.

Nebudu mít žádný zisk

V únoru 2017 šéf hnutí ANO oznámil, že svoje společnosti Agrofert a SynBiol převedl do dvou svěřenských fondů, aby vyhověl novele zákona o střetu zájmů. Andrej Babiš tehdy zdůraznil, už nebude mít ze svých firem žádný profit.

„Odešel jsem z Agrofertu v lednu 2014, nejsem už generální ředitel a předseda představenstva a nyní jsem se zbavil akcií,“ sdělil České televizi. „V této chvíli nejsem akcionářem, nebudu mít informace o společnosti a nebudu do ní zasahovat. Nebudu mít ani žádný zisk.“

Příběh o „bývalé firmě“, od které se úplně odstřihl a vlastně prý ani pořádně neví, co se v ní děje, premiér zopakoval nesčíslněkrát. Pokaždé tak odrážel námitky kritiků, že nepřestal mít na svoje firmy vliv a jako premiér může osobně, nebo prostřednictvím státního aparátu, ovlivňovat dotační penězovody.

Agrofert prohlašuje, že vše proběhlo v souladu se zákonem, ale podrobněji se k finančním operacím vyjadřovat nehodlá s odůvodněním, že jde o soukromou firmu.

Loňské majetkové přiznání Andreje Babiše minimálně signalizuje jednu věc. I po zpřísnění pravidel tvoří drtivou většinu jeho příjmů platby z jeho firem, se kterými dnes podle jeho slov nemá nic společného.

Korunové dluhopisy stále ve hře

A korunové dluhopisy? Velmi kriticky se k této věci vyjádřil senátor a daňový poradce Tomáš Goláň letos v lednu v Interview ČT24. Domnívá se, že kauza korunových dluhopisů byla odložena z politických důvodů, jelikož jsou v NCOZ vytvářeny silné tlaky.

„Z mého odborného pohledu se to odsoudit dalo, ale nebyla tam vůle. Co mám informace z policie, tak odložili všechny korunové dluhopisy, aby se to netýkalo jenom Agrofertu,“ prohlásil, přičemž Finanční správa do té doby podala desítky žalob.

Goláň tehdy informoval o tom, že v této věci podá nové trestní oznámení. „Naše nová linie bude založena na zneužití práva, zda Agrofert dluhopisy vůbec musel vydat, jestli to nebylo účelové a podobně,“ uvedl senátor.

Problém korunových dluhopisů tedy zatím neskončil stejně jako ožehavý spor kolem premiérova střetu zájmů, který se vrátí během několika měsíců.

Nic na tom nemění ani současný polemický záměr vlády korunové dluhopisy zdanit. Plošně mají být postiženi všichni, nejen „filutové“ v miliardových objemech s extrémně výhodnými úroky. A premiér Babiš? Jelikož mu splatnost dluhopisů končí v roce 2022, už se ho to příliš týkat nebude.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora