Dva a půl tisíce korun. O tolik se zvýšil průměrný důchod v roce 2022. Vláda Petra Fialy seniorům přidávala nad rámec zákonné valorizace a překonala tak kabinet Andreje Babiše. Předseda hnutí ANO se přitom rád chlubí, že to byl právě on, kdo důchodcům přidával nejvíc.
V několika předvolebních debatách prohlásil, že „vláda nemá ráda důchodce“. Průměrný starobní důchod přitom neustále roste. V letošním roce si navíc polepšily hlavně ženy díky bonusu 500 korun za vychované dítě. Jde o rekordní rekordní zvýšení a ve srovnání s obdobím Babišovy vlády je bezprecedentní.
Průměrná starobní penze mužů po lednové valorizaci překročila dvacetitisícovou hranici. Muži si po navýšení polepšili průměrně o 955 korun na 20 710 korun. Průměrný ženský starobní důchod se s připočtením výchovného zvedl o 1771 korun na 18 255 korun. Rozdíl mezi důchody mužů a žen se tak snížil. V prosinci senioři pobírali v průměru o 3271 korun víc. Nyní se průměrná částka liší o 2455 korun. Průměrný senior dostává o 13 procent víc než průměrná seniorka. Úřad podotkl, že zatím se jedná o předběžné výsledky. Přesná lednová čísla budou až po skončení měsíce.
Minulý rok se důchody navyšovaly celkem třikrát. Poprvé se zvedly v lednu v řádném termínu a dvakrát pak rostly kvůli vysoké inflaci, a to v červnu a v září. Průměrný mužský starobní důchod se tak za loňský rok meziročně zvýšil o 2855 korun a ženský o 2424 korun.
Za nižšími penzemi žen jsou jejich nižší výdělky i to, že do důchodu odcházejí podle počtu dětí dřív než muži. Důchodový věk pro obě pohlaví se ale postupně srovnává, sjednotit by se měl v příštím desetiletí. Rozdíl mezi ženskou a mužskou penzí se pomalu snižuje. Na začátku tisíciletí byl průměrný mužský důchod vyšší o 28 procent. O deset let později pobíral průměrný senior o 22 procent víc než průměrná seniorka. V 2020 a následujících letech byla průměrná částka mužů vyšší o pětinu. Po přidání výchovného teď v lednu rozdíl činil 13 procent.
Na výchovné stát letos vydá zhruba 19 miliard korun, výdaje postupně porostou. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je to jedna z největších nových výdajových položek rozpočtu bez zajištění odpovídajících příjmů. NERV důchodový bonus za výchovu považuje za nekoncepční opatření a doporučuje ho kvůli rostoucímu zadlužení zrušit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítl. Novinářům řekl, že bonus představuje „narovnání nespravedlnosti“. Míní, že ve výši penze se mají odrážet nejen výdělky, ale mají se ocenit i potomci a péče. Podle šéfa resortu práce to může vést k vyšší porodnosti, tedy k zajištění budoucích plátců peněz na vyplácení důchodů.
Podle odborníků na rodinnou politiku k vyššímu počtu dětí a srovnání rozdílů přispějí spíš opatření ke sladění práce a rodiny a rovné podmínky. NERV i další experti doporučují zajistit dostatek jeslí a školek a zaměřit se na rovné odměňování. Plán kroků, který vláda schválila koncem loňského roku, zmiňuje třeba indexaci výdělku. Ten by se tak po skončení rodičovské dorovnal na úroveň ostatních mezd.
Péče o děti se v penzi zohledňuje už teď. Řadí se mezi takzvané vyloučené doby, aby se důchod za tento čas bez výdělku a placení odvodů nesnížil. Odborníci na sociální problematiku navrhují parametry upravit a místo vyplácení výchovného započítávat za dobu péče fiktivní odvody třeba z průměrné či mediánové mzdy.
