Premiér Andrej Babiš slíbil podle informací deníku FORUM 24 prezidentu Miloši Zemanovi, že zachová v dozorčí radě polostátní energetické společnosti rovnováhu vlivu politických sil. Přitom hned po týdnu svůj slib porušil.
Schůzka Babiše se Zemanem o obsazení dozorčí rady ČEZ se konala ve čtvrtek 14. června za přítomnosti generálního ředitele firmy Daniela Beneše. Během ní Babiš neochotně přistoupil na Zemanovo přání, aby se hnutí ANO nadále dělilo o moc s lidmi z jiných politických sil. To by znamenalo, že by ministerstvo financí, jež vykonává akcionářská práva, ponechalo v dozorčí radě osoby blízké Hradu, sociálním demokratům a jen na místo zástupce lidovců by v dozorčí radě zasedl zástupce komunistů.
Jedno místo pro komunisty požadoval od Babiše předseda KSČM Vojtěch Filip a Andrej Babiš ho udržoval v dojmu, že se tak stane. Ale jak se ukázalo během jednání v pátek 22. června, tak Vojtěch Filip se svým přáním nakonec u Babiše pohořel. Stejně tak o svůj vliv v ČEZ přišla i ČSSD. Tím Babiš Zemanovi ukázal, že už ho nepotřebuje a nemusí už jeho požadavky brát vážně. Byl si už zároveň jistý tím, že mu Zeman stejně jmenuje novou vládu.
Nominanti ministerstva financí obsadili na základě osobního rozhodnutí Andreje Babiše všechna místa, jež může obsadit stát podle stanov společnosti. Babiš tedy zejména nechal odvolat předsedu dozorčí rady profesora Václava Pačese, který držel ochranou ruku nad současným managementem, a dále vytlačil nominanta lidovců Roberta Šťastného a Petra Poláka, jehož do dozorčí rady dříve dosadila ČSSD.
Kromě čtyř dosavadních nominantů hnutí ANO zastupují Babišovy zájmy nově Lubomír Lízal z ČNB, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora. Tím mají v dozorčí radě většinu a mohou odvolat představenstvo i management firmy. Čtyři zástupci zaměstnanců jsou sice loajální současnému managementu, ale jsou v menšině.
Andrej Babiš tedy obsadil rozhodující orgán ČEZ v rozporu se svými předchozími sliby Vojtěchu Filipovi, Janu Hamáčkovi a nakonec i Miloši Zemanovi. Tím dal jasně najevo celé podnikatelské a manažerské veřejnosti v zemi, že pevně ovládá stát a o svoji moc se v praktické rovině nebude s nikým dělit.
Ovládnutí skupiny ČEZ má podle pozorovatelů z vysokého byznysu zásadní symbolický význam. O této mocenské akci se hovoří jako o dobytí kóty či vztyčení vlajky na nově dobytém území. Má to svůj ekonomický i politický význam. ČEZ je jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, jeden z největších zadavatelů reklamy a ČEZ je zadavatelem ohromného množství zakázek. Vzhledem k propojení s Babišovým podnikatelským impériem Agrofert jde o neuvěřitelnou kumulaci ekonomické moci, jakou Česká republika nepamatuje od doby, kdy byl centrálním vlastníkem stát řízený komunistickou stranou.
Po ovládnutí ČEZu chybí Babišovi pouze potvrzení vlády od sociálních demokratů a komunistů v poslanecké sněmovně. Miloš Zeman se po druhém jmenování Babišovy vlády ukázal jako mocensky vyhořelý a vyřazený ze hry.
Podle informací deníku FORUM 24 během čtrnáctihodinového jednání dozorčí rady Miloš Zeman dokonce telefonoval Babišovi a pokusil se jeho mocenskou akci zastavit, ale u Babiše neuspěl. Okolí prezidenta Miloše Zemana si je vědomo, že prezident ztratil po jednání dozorčí rady ČEZ a po jmenování vlády svoji část moci, o níž se dosud s Babišem dělil. Zeman již prakticky nemůže ovlivnit situaci v zemi.
Nepochopitelné jednání Miloše Zemana, který sám sebe připravil o svůj podíl na moci, se obecně přičítá jeho zdravotnímu stavu.