KOMENTÁŘ / Andrej Babiš vyrazil do Ázerbájdžánu. Setkal se s prezidentem Ilhamem Alijevem, řešil plyn, byznys a spolupráci. Všechno přesně podle jeho osvědčeného receptu: hlavně něco „zařídit“, dovézt fotku a tvářit se jako světový státník. Problém je, že Alijevův režim není Norsko ani Brusel.

Ázerbájdžán je země, kde se opozice zavírá do vězení, svobodná média prakticky neexistují a kritika režimu se trestá. To není žádné tajemství, ale fakt, který zná každý průměrně informovaný diplomat. Každý, kdo do Baku letí, moc dobře ví, komu tiskne pravici.

Dále čtěte

Tak to by měl Jindřich Rajchl svolat protivládní demonstraci, vysmál se Babišovi Fiala

Poté, co v týdnu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění výsledky průzkumu, který ukazuje, že vláda Andreje Babiše má naprosto tragickou…

Jenže u Andreje Babiše máte pocit, že je mu to úplně jedno.

Žádné „ale“, žádná zmínka o lidských právech. Jen křečovité úsměvy, selfíčka a řeči o strategickém partnerství. Jako by jednal s běžným demokratickým kolegou někde v Paříži. Babiš zašel dokonce tak daleko, že Alijeva s jeho chotí pozval na oficiální návštěvu do Prahy. Jako by snad šlo o našeho nejbližšího spojence z EU, a ne o vládce země, která má k demokracii dál než Babiš k dobrovolnému odchodu z politiky

Jako by neexistoval žádný morální kontext. Tohle není pragmatismus. To je cynické přehlížení reality.

Dále čtěte

Nejslabší premiér od roku 1989 se jen dívá. Politici cupují Babišovu ministryni, chtějí její konec

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) by měla okamžitě skončit, shodují se opoziční politici. Důvodem je několik skandálů, které…

Ano, i západní politici musí někdy jednat s diktátory, když jde o suroviny. Rozdíl je v tom, že ti skuteční státníci u toho aspoň dávají najevo, že si uvědomují, s kým mají tu „čest“. Že plyn z Baku je nutné zlo, nikoliv důvod k přátelskému poplácávání po zádech.

Babiš ne. U něj je svět plochý jako tabulka v Excelu. Plyn, kontrakty, fotka na Facebook. Hodnoty a principy jsou pro něj jen otravné řeči, které se hodí do kampaně, ale v Baku by jen „překážely“.

Dále čtěte

Daň za vládnutí s nácky. Rakušan poslal Schillerové ostrý vzkaz, připomněl její výrok o Okamurovi

Ještě před rokem jste prohlašovala, že si s Tomiem Okamurou (SPD) do vlády nesednete, a už skáčete, jak píská, vpálil…

A právě v tom je to největší nebezpečí. Autoritářské režimy nepotřebují, abyste je veřejně velebili. Jim úplně stačí, když s nimi jednáte, jako by se nic nedělo.

Babiš jim tento servis poskytuje bez mrknutí oka. Doma to sice prodá jako schopnost „makat pro lidi“, jenže cena za tuhle politiku se nepočítá jen v kubících plynu. Platí se za ni postupnou ztrátou hranic mezi demokracií a diktaturou.

U šéfa ANO to vypadá, že tyhle hranice už dávno neexistují.