Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Když se prezident Miloš Zeman vrátil v roce 2009 na politickou scénu krytý stranou Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ), kontroverzní minulost jeho pravé ruky Miroslava Šloufa by škodila znovuobjevené mediální kráse. A tak se „zlo“ jménem Miroslav Šlouf vtělilo do dvou osob, Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého. Do té doby to byli veřejnosti neznámí lidé, které Zeman vytáhl jako králíky z klobouku.
Podobně jako se svazácký boss Šlouf za vlády premiéra Zemana podivně stýkal přímo na úřadu vlády s kmotrem podsvětí Františkem Mrázkem, tak ani trestně stíhaný Vratislav Mynář nebo záhadný poradce s proruskými vazbami Martin Nejedlý nemají ke lžím a intrikám daleko. Kromě toho je ale mezi Šloufem a Nejedlým ještě jedna spojnice. A tou je Andrej Babiš.
Byznysové plány Šloufa s Nejedlým, kteří spolu začátkem nového tisíciletí seděli pod jednou střechou ve Školské ulici, Babišovi nevoněly. Jejich spojencem se tehdy stal polský státní koncern PKN Orlen a touha znemožnit holdingu Agrofert privatizaci státního petrochemického podniku Unipetrol.
Přestože si Andrej Babiš s Milošem Zemanem nikdy nepadli kolem krku, dokázali si po roce 2018 mocensky vyhovovat. Vzpomínky na Babišovu vítěznou privatizaci Unipetrolu měl Šlouf v paměti i řadu let poté a na předsedu vlády nezměnil názor ani na smrtelné posteli. Babišův odpor k Šloufovi se přenesl na Martina Nejedlého, který deníku Neovlivní.cz v roce 2017 řekl, že s Babišem nemá dobrý nebo špatný vztah, ale že s ním vztahy nemá vůbec žádné.
Pohrdání a odpor k Martinu Nejedlému vygradovaly v okamžiku, kdy Babiš vsadil na to, že nemocný Zeman se už z nemocnice nevrátí, a Nejedlého vyzval k odevzdání diplomatického pasu. Sám Babiš byl ale za komunistického režimu také držitelem diplomatického pasu, který k vykonávání své práce nepotřeboval.
Diplomatický pas dostávali automaticky autorizovaní diplomaté, vedoucí či důležití pracovníci ambasád s důležitým posláním nebo špioni krytí diplomatickou imunitou. Ojediněle ho získal i jiný personál zahraniční služby, ale v takovém případě to bylo většinou spojeno buď s protekcí, nebo jako odměna za nějakou velkou zásluhu o stát.
Spíše než hluboký zájem o demokracii tak provází poslední Babišovy kroky motiv vyřídit si konečně některé staré účty.
