Andrej Babiš v pozoruhodném rozhovoru pro čtvrteční Mf Dnes vylíčil prezidenta Zemana skoro jako sloup ctnosti.

Stačí se začíst: „Je to člověk, který drží slovo, který mě nikdy nepodrazil – a já ho také nikdy nepodrazím… Mě v minulosti podpořil a já nejsem člověk, který by ho podrazil, jak to udělali jeho kolegové z ČSSD, když se chtěl poprvé stát prezidentem. Přitom je vytáhl do Strakovky. Dnes se to opakuje. Na jejich sjezdu jim dokonce řekl, že je bude v eurovolbách volit – což se mi nelíbilo – a teď prý zvažují, že se připojí k ústavní žalobě na něj. To je neuvěřitelné.“

Tady je potřeba Babišovi, který zřejmě v posledních letech politiku moc nesledoval, připomenout něco z nedávné historie. Zeman opustil funkci a odebral se do předčasného důchodu na Vysočině. Že tam bude objímat stromy. Pak se najednou vynořil s tím, že bude kandidovat na prezidenta. Kdyby to udělal, když byl ještě v křesle, vypadalo by to zřejmě jinak. Takhle je ale pochopitelné, že to muselo v sociální demokracii vzbudit zděšení. Zřejmě se tam obávali, že Zeman na Hradě se svou klikou by nadále stranu ovládal. Proto mu tento trik na první pokus nevyšel.

Další vývoj ukazuje, že aspoň v tomto měli Gross a Špidla docela dobrý odhad, konec konců ho znali. Zhrzený Zeman pak najednou odhodil masku sociálního demokrata a pokoušel se ČSSD poškodit, když už nešla ovládnout. Nechal si založit SPO Zemanovce, aby sociálním demokratům ubírala hlasy. Po volbách do Sněmovny se v Lánech uskutečnila známá schůzka, kde se kuly pikle proti Sobotkovu vedení. (Svým lhaním o své údajné neúčasti se pak komicky ztrapnil jeden z aktérů Michal Hašek.)

Teď Zeman v podvratné činnosti vůči své bývalé straně pokračuje. Dvakrát jim odmítl jmenovat navrženého ministra a ponižuje sociální demokraty jako na běžícím pásu. Babiš u toho asistuje a dává najevo větší loajalitu vůči Zemanovi než k vlastnímu koaličnímu partnerovi. Těžko za tím hledat něco jiného než nějaký osobní zájem. Vzhledem k postavení trestně stíhaného premiéra ale nesmíme ani naznačovat, že.

Jen taková tragikomická historka na konec. Když už Babiš mluví o tom, jak Zeman ČSSD „vytáhl do Strakovky“, je třeba připomenout Miroslava Šloufa. Ten zase vytáhl do Strakovky Zemana. A potom na Hrad. Když to ale vypadalo, že už není potřeba, nebo snad dokonce může v prezidentské volbě kazit otci lidu image, byl Šlouf brutálně odkopnut. Na pohřeb mu poslal kytičku.

To je jen takové připomenutí, jak je to u Zemana s tím podrazáctvím. Jenže o koho se může dnes Babiš opřít, když čelí takové kampani a spiknutí evropských rozměrů? Smutné konce, to mu nezávidíme.