Opoziční i vládní politici dál řeší, jak reagovat na návrh auditní zprávy Evropské komise (EK), podle níž je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. O situaci hovořili ministři za ANO a ČSSD, v úterý o ní zřejmě bude jednat i celá Sněmovna. Předseda ODS Petr Fiala vyzval premiéra, aby požádal poslance o potvrzení důvěry vládě. Babiš to odmítl, ODS podle něj může vyvolat hlasování o nedůvěře. Vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček po zasedání kabinetu řekl, že reakci na předběžnou zprávu komise budou psát úředníci jednotlivých rezortů, uzavře ji Národní orgán pro koordinaci při ministerstvu pro místní rozvoj.

Občanští demokraté v úterý navrhnou, aby situaci kolem Babiše projednala Sněmovna a zavázala vládu, ať zveřejní auditní zprávu EK, zastaví dotace bývalému Babišovu holdingu Agrofert a pověří přípravou odpovědi pro EK ministry, které do kabinetu nenavrhlo hnutí ANO. Fiala soudí, že informace ze zprávy Evropské komise o konfliktu zájmů českého premiéra jsou zdrcující.

„Pokud chce pan předseda Fiala vyvolat hlasování o nedůvěře, ať to udělá. Využiju to k tomu, abych české občany seznámil s tím, kolik peněz nemohla Česká republika vyčerpat z evropských fondů kvůli nesrovnalostem za posledních patnáct let, tedy i v době, kdy vládla ODS. Na rozdíl od tradičních demokratických stran nezpůsobila za mého působení moje bývalá firma žádné vracení peněz,“ napsal Babiš ČTK.

Babiš vložil své firmy včetně Agrofertu kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK, který před víkendem zveřejnila média, má Babiš na Agrofert dál vliv a současně má jako předseda vlády vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Babiš tvrdí, že žádné zákony neporušuje a Česko nic Bruselu vracet nebude. Česká strana se bude moci ke zjištěním v návrhu auditní zprávy vyjádřit. EK podle toho může materiál ještě upravit. Na vyjádření má Česko dva měsíce. Česká strana nyní počká na oficiální překlad z Bruselu, což bude trvat asi měsíc. Sněmovní opozice žádá, aby stát vyplacené dotace po Agrofertu vymáhal.

Audit se týká peněz vyplácených z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu. Premiér závěry odmítá. U ERDF a Kohezního fondu se v obou programovacích obdobích jednalo o dva operační programy, které řídila ministerstva životního prostředí a průmyslu.

Podle ministerstva životního prostředí návrh auditní zprávy obsahuje ve vztahu k rezortu i ministru Richardu Brabcovi (ANO) nepravdivé informace. Tvrzení v něm jsou podle MŽP prokazatelně smyšlená. „Je to pro mě, vážení, neuvěřitelné. Je to i osobní napadení, já budu zvažovat právní kroky,“ prohlásil.

Podle Havlíčka našli úředníci po prvním náhledu ve zprávě „poměrně velkou řadu zcela zásadních rozporů“. Auditoři podle něj nebrali na zřetel zásadní požadavky a připomínky. Rezort podle něj využije možnosti kompletní oponentury, protože kdyby měla být zpráva „překlopena na všechny firmy, byla by to cunami“. „Z pohledu úředníků je to určitý šok, protože oni auditorům odpovídali,“ řekl Brabec. Je přesvědčen o tom, že řada věcí se ve zprávě změní.

Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Zprávu o zemědělských dotacích od unijních auditorů, kteří ve fondu byli v polovině ledna, úřad ještě nemá. Podle zdrojů ČTK by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Babiše, ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).